|
|
Univerzální jurisdikce ve světle Pinochetova zadržení ve Velké Británii
Patková, Lucie ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem univerzální jurisdikce s důrazem na rozhodnutí britské Sněmovny lordů ve věci bývalého chilského prezidenta Augusta Pinocheta z let 1998 a 1999. Univerzální jurisdikce umožňuje státu stíhat zločiny spáchané v zahraničí osobami, které v době jejich spáchání nebyly občany daného státu ani neměly trvalý pobyt na území daného státu. Jedná se o vyjádření myšlenky, že je zájmem mezinárodního společenství stíhat ty nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva nehledě na spojitost s vyšetřujícím státem, neboť obdobné zločiny se dotýkají celého mezinárodního společenství a nikoli jen daného státu. První kapitola této práce se věnuje národní trestněprávní jurisdikci, jejíž znalost je k pochopení principu univerzální jurisdikce nutná. Samotná univerzální jurisdikce je pak tématem druhé, stěžejní kapitoly, v níž nastíním stručnou historii univerzální jurisdikce, zmíním užití univerzální jurisdikce v procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě, a dále se pokusím zodpovědět, v čem spočívá význam univerzální jurisdikce, ale také hlavní namítané nedostatky. Rovněž se věnuji rozsahu univerzální jurisdikce, tedy zločinům, u nichž se tento princip uplatní, univerzální jurisdikci jako předmětu mezinárodního smluvního práva či univerzální jurisdikci in absentia, kdy prostor dostane...
|
|
|
Universal jurisdiction and the principle of aut dedere aut judicare
Kseničová, Anna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje téme univerzálnej jurisdikcie a princípu aut dedere aut judicare. Okrajovo sa venuje aj otázkam imunity páchateľov medzinárodných trestných činov, v súvislosti s požívaním funkcie čelného predstaviteľa štátu. V úvodnej kapitole tejto práce je rozobraný pojem jurisdikcie ako základ pre pochopenie nadväzujúceho obsahu ďalšej kapitoly o samotnej univerzálnej jurisdikcii. V kapitole o historickom vývoji je popísaný vznik univerzálnej jurisdikcie, cez okolnosti ustanovenia Norimberského tribunálu až k z medzinárodnoprávne významnému procesu s Albert Eichmannom. V svojej práci sa snažím priblížiť dosiaľ nejednoznačne definovaný pojem univerzálnej jurisdikcie, priblížiť jeho obsah a rozsah oblastí jeho uplatnenia. V druhej časti tejto diplomovej práce sa venujem zásade aut dedere aut judicare t.j. povinnosti štátov stíhať páchateľov medzinárodných trestných činov, nachádzajúcich sa na ich území, alebo ich v opačnom prípade vydať štátu, ktorý sa ich stíhania dožaduje. Na prípade pred Medzinárodným súdnym dvorom v Haagu vo veci vydania bývalého čadského prezidenta Senegalom Belgicku demonštrujem praktické dopady zásady aut dedere aut judicare. Ďalej je obsahom práce i otázka zmluvného charakteru zásady aut dedere aut judicare, čo je priblížené v kapitole o konkrétnych...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
The Still evolving Principle of Universal Jurisdiction
Baumruk, Petra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Válek, Petr (oponent)
(Czech) Předkládaná práce se zaměřuje na princip univerzální jurisdikce jako nástroj proti beztrestnosti v mezinárodním trestním právu. Povaha, rozsah a aplikace jsou popsány na základě aktuálního vývoje zásady. V součastné době se utváření principu univerzality, hlavně jeho praktické uplatňování, musí řídit všeobecným konsenzem, nikoliv obhajobou států s krátkodobými a úzkými cíli. Účelem práce je popsat a prozkoumat, do jaké míry se univerzální jurisdikce skutečně vyvinula a do jaké míry lze předpokladat, že se v blízké budoucnosti bude nadále vyvíjet vzhledem k omezujícím normám, zejména principu státní suverenity. V 21. století se dá říci, a tato práce konstatuje, že pojem státní suverenity, v souvislosti s univerzální jurisdikcí, změnil svůj význam. Hlavním cílem předkládané práce je analyzovat princip univerzalní jurisdikce v souvislosti a souladu s jinými koncepty mezinárodního práva. Zvláštní pozornost se věnuje vztahu mezi univerzální jurisdikcí a zásadou aut dedere aut judicare. Tyto dva principy jsou vzájemně propojené a přestože se v mnohém liší, musí být posuzovány jako paralely určené k zastavení nejhanebnejších trestných činů mezinárodního zájmu. Na závěr se dizertační práce zabývá analýzou subsidiarity v souvislosti s univerzální jurisdikcí. Proto se doporučuje možnost použití...
|
|
|
Universal jurisdiction and the principle of aut dedere aut judicare
Kseničová, Anna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje téme univerzálnej jurisdikcie a princípu aut dedere aut judicare. Okrajovo sa venuje aj otázkam imunity páchateľov medzinárodných trestných činov, v súvislosti s požívaním funkcie čelného predstaviteľa štátu. V úvodnej kapitole tejto práce je rozobraný pojem jurisdikcie ako základ pre pochopenie nadväzujúceho obsahu ďalšej kapitoly o samotnej univerzálnej jurisdikcii. V kapitole o historickom vývoji je popísaný vznik univerzálnej jurisdikcie, cez okolnosti ustanovenia Norimberského tribunálu až k z medzinárodnoprávne významnému procesu s Albert Eichmannom. V svojej práci sa snažím priblížiť dosiaľ nejednoznačne definovaný pojem univerzálnej jurisdikcie, priblížiť jeho obsah a rozsah oblastí jeho uplatnenia. V druhej časti tejto diplomovej práce sa venujem zásade aut dedere aut judicare t.j. povinnosti štátov stíhať páchateľov medzinárodných trestných činov, nachádzajúcich sa na ich území, alebo ich v opačnom prípade vydať štátu, ktorý sa ich stíhania dožaduje. Na prípade pred Medzinárodným súdnym dvorom v Haagu vo veci vydania bývalého čadského prezidenta Senegalom Belgicku demonštrujem praktické dopady zásady aut dedere aut judicare. Ďalej je obsahom práce i otázka zmluvného charakteru zásady aut dedere aut judicare, čo je priblížené v kapitole o konkrétnych...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Postavení obětí porušování lidských práv v mezinárodním právu se zaměřením na oběti vážných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva
Kristková, Veronika ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Veronika Kristková, LL.M., 2013 Postavení obětí porušování lidských práv v mezinárodním právu se zaměřením na oběti vážných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva Tato práce se v rámci širokého tématu "Postavení obětí porušování lidských práv v mezinárodním právu" zaměřuje na oběti vážných porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva (dále jen oběti vážných porušení). Autorka se rozhodla zaměřit tuto práci na oběti vážných porušení, protože v průběhu výzkumu vyšlo najevo, že zatímco práva obětí porušení lidských práv obecně jsou relativně ustálena jak v teorii, tak praxi mezinárodního práva, postavení obětí vážných porušení je oblast, která vyvolává řadu doktrinálních otázek, prošla v posledních letech značným vývojem a nadále se vyvíjí. Analýza práv obětí vážných porušení nutně musí vycházet z práv obětí porušení lidských práv obecně, která slouží jako východisko pro analýzu práv obětí vážných porušení. Jen v porovnání s všeobecnými právy obětí porušení lidských práv lze poukázat na specifika práv a postavení obětí vážných porušení. Práce nejprve vyjasňuje pojmem vážná porušení lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a v této souvislosti se dotkne také problematiky hierarchie norem mezinárodního práva. Po vyjasnění toho, co je pro...
|
|
|
Univerzální jurisdikce ve světle Pinochetova zadržení ve Velké Británii
Patková, Lucie ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem univerzální jurisdikce s důrazem na rozhodnutí britské Sněmovny lordů ve věci bývalého chilského prezidenta Augusta Pinocheta z let 1998 a 1999. Univerzální jurisdikce umožňuje státu stíhat zločiny spáchané v zahraničí osobami, které v době jejich spáchání nebyly občany daného státu ani neměly trvalý pobyt na území daného státu. Jedná se o vyjádření myšlenky, že je zájmem mezinárodního společenství stíhat ty nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva nehledě na spojitost s vyšetřujícím státem, neboť obdobné zločiny se dotýkají celého mezinárodního společenství a nikoli jen daného státu. První kapitola této práce se věnuje národní trestněprávní jurisdikci, jejíž znalost je k pochopení principu univerzální jurisdikce nutná. Samotná univerzální jurisdikce je pak tématem druhé, stěžejní kapitoly, v níž nastíním stručnou historii univerzální jurisdikce, zmíním užití univerzální jurisdikce v procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě, a dále se pokusím zodpovědět, v čem spočívá význam univerzální jurisdikce, ale také hlavní namítané nedostatky. Rovněž se věnuji rozsahu univerzální jurisdikce, tedy zločinům, u nichž se tento princip uplatní, univerzální jurisdikci jako předmětu mezinárodního smluvního práva či univerzální jurisdikci in absentia, kdy prostor dostane...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
host ::
RSS.