|
|
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
|
|
|
Adaptabilita lesních půd mírného pásma na požáry
Švábová, Bára ; Jílková, Veronika (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Tato rešeršní práce se zabývá adaptabilitou půd lesů mírného pásma na požáry, protože s klimatickou změnou se očekává vyšší frekvence a intenzita požárů v lesích mírného pásma. Navíc se v důsledku klimatické změny předpokládá posun hranice lesa směrem na sever, tudíž budou lesy mírného pásma postupně pravděpodobně nahrazeny středomořskými lesy, kde je frekvence požárů v současnosti vysoká. Jak moc oheň naruší vlastnosti půdy závisí na intenzitě, závažnosti, frekvenci a klimatických podmínkách, které působí po požáru. Požár v lesích mírného pásma negativně ovlivňuje především obsah organické hmoty, který dále ovlivňuje fyzikálně-chemické i biologické vlastnosti. Nejdůležitější pro obnovu vlastností půd lesů mírného pásma je tedy obnova organické hmoty, která souvisí s obnovou vegetace. Po porovnání se studiemi z boreálního a středomořského lesa bylo zjištěno, že doba obnovy půd lesů mírného pásma je podobná době obnovy půd boreálního lesa. Při obnově půdy po požáru mohou napomoct půdní vlastnosti jako je zvýšení obsahu pyrogenního uhlíku, rychlá obnova či zvýšený počet jedinců hub a bakterií a zvýšená stabilita agregátů. Tato práce je důležitá v kontextu klimatické změny a mohla by napomoci v přípravě strategií, které podporují obnovu a stabilitu půd po požárech.
|
|
|
Opylování v lesních ekosystémech
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
V prostředí temperátního lesa fungují interakce mezi rostlinami a jejich opylovači jinak než otevřené krajině. Rozmnožování rostlin je závislé na výskytu opylovačů, kterých je v lesích méně než bezlesí. Limitace reprodukčního úspěchu rostlin dostupností pylu je častým důsledkem nízkých denzit opylovačů v lese. Jejich rozšíření limituje převážně nedostatek potravy, protože kvetoucí rostliny, bojující o světlo se vzrostlými stromy, jsou nerovnoměrně rozloženy v čase i prostoru. Opylovači také musí přizpůsobit létání členitému prostředí a překonávat nepříznivé mikroklimatické podmínky. Tato práce shrnuje poznatky o ochraně a fenologii lesních opylovačů, ze kterých vyplývá, že rozmístění opylovačů je dáno hlavně dostupností potravy, vhodnými mikroklimatický podmínkami a dostatkem úkrytů a možností hnízdění. Zásahy člověka jsou důležitým faktorem ovlivňujícím výskyt opylovačů, udržování otevřenějšího les a odstraňování křovin v podrostu vytváří příznivé podmínky pro růst kvetoucích bylin i pro život opylovačů. Práce se dále zabývá tím, jaký vliv má denzita rostlinných populací na úspěšnost reprodukce rostlin a vzdálenostem, na které je pyl mezi rostlinami v lese přenášen.
|
|
|
Wood ants of genus Formica as important ecosystem engeneers
Jílková, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Bonkowski, Michael (oponent)
Tato práce se skládá z jedné kapitoly přijaté k publikaci v knize a čtyř článků publikovaných v mezinárodních časopisech s impakt faktorem. Všechny části se zabývají rolí lesních mravenců v toku energie a živin v lesních ekosystémech. Hnízda lesních mravenců jsou známa jako významná centra produkce oxidu uhličitého (CO2) a předpokládá se, že také ovlivňují tok metanu (CH4). V hnízdech mravenců jsou udržovány stabilní vysoké teploty dokonce i v chladných oblastech. Tato práce je zaměřena na kvantifikaci toků CO2 a CH4 v hnízdech lesních mravenců, příspěvek mravenců a mikroorganismů k produkci CO2, vlastnosti materiálu hnízd ovlivňujících produkci CO2 a na roli mravenců a mikroorganismů v udržování teploty hnízda. Výzkum byl prováděn v temperátních a boreálních lesích obývaných lesními mravenci (Formica s. str.). Toky plynů byly měřeny jednak pomocí infračerveného analyzátoru plynů nebo pomocí statických komor. Mravenci a materiál hnízd byli také inkubováni v laboratoři. Zároveň byly stanoveny vlastnosti materiálu hnízda potenciálně ovlivňující tok CO2, jako vlhkost, obsah živin nebo teplota. Podle výsledků byla oxidace CH4 v hnízdech nižší než v okolní lesní půdě, což naznačuje, že některé vlastnosti hnízd zabraňují oxidaci CH4 nebo naopak podporují produkci CH4. Hnízda lesních mravenců jsou významnými...
|
host ::
RSS.