|
|
Možnosti spolurozhodování rodičů v programu Začít spolu
Výborná, Monika ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou spolurozhodování rodičů dítěte na průběhu vzdělávání jejich dětí v programu Začít spolu na prvním stupni základní školy. V teoretické části je představen fenomén rodičovského spolurozhodování jako jedné z forem spolupráce s rodinou a jako důležitý faktor, posilující efektivitu žákovského vzdělávání. Teoretická část této práce čerpá poznatky z české i zahraniční literatury. Na teoretickou část navazuje část výzkumná, která je koncipovaná jako kvalitativní výzkum. Představuje rozhovory s vybranými rodiči a učiteli z několika tříd základní školy. Cílem výzkumu je zjistit, jak rodiče a učitelé rozumí jevu spolurozhodování a zaměřuje se na jejich zpětnou vazbu, opírající se o jejich dosavadní zkušenosti. Kromě výhod a přínosů diplomová práce rovněž poukazuje na slabá místa a kritické body spolurozhodování. Součástí praktické části je také rozhovor s učitelkou prvního stupně základní školy, zabývající se programem Začít spolu a spoluprací mezi rodiči a školou prostřednictvím Metodického centra Začít spolu. Rozhovor se opírá o vlastní praxi učitelky a její zkušenosti. Výsledky výzkumu a rozhovorů s rodiči a učiteli poskytují komplexní pohled na problematiku rodičovského spolurozhodování v kontextu programu Začít spolu na prvním stupni základní školy. Tyto...
|
|
|
Prohlubování demokracie na lokální úrovni / Občanská participace v Utrechtu
Blahetová, Kristýna ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma aktivního občanství v demokratických společnostech. Důraz je položen na objasnění role občana jakožto aktivního účastníka veřejně-politického procesu na lokální úrovni. Tato problematika je zasazena do kontextu teorie demokracie, v rámci které je naplňována legitimita výkonu moci prostřednictvím participace občanů. Empirická část je věnována výzkumu občanské participace v nizozemském městě Utrecht, ve kterém byl zjišťován způsob spolupráce mezi občany a představiteli veřejné správy v procesu tvorby veřejné politiky. Cílem této diplomové práce je zhodnotit podobu a přínos občanské participace ve městě Utrecht. Klíčová slova demokracie, demokracie na lokální úrovni, participativní demokracie, občan, participace, spolurozhodování, spolupráce, vztah mezi občanem a politikem, úroveň participace
|
|
|
Prohlubování demokracie na lokální úrovni / Občanská participace v Utrechtu
Blahetová, Kristýna ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma aktivního občanství v demokratických společnostech. Důraz je položen na objasnění role občana jakožto aktivního účastníka veřejně-politického procesu na lokální úrovni. Tato problematika je zasazena do kontextu teorie demokracie, v rámci které je naplňována legitimita výkonu moci prostřednictvím participace občanů. Empirická část je věnována výzkumu občanské participace v nizozemském městě Utrecht, ve kterém byl zjišťován způsob spolupráce mezi občany a představiteli veřejné správy v procesu tvorby veřejné politiky. Cílem této diplomové práce je zhodnotit podobu a přínos občanské participace ve městě Utrecht. Klíčová slova demokracie, demokracie na lokální úrovni, participativní demokracie, občan, participace, spolurozhodování, spolupráce, vztah mezi občanem a politikem, úroveň participace
|
|
|
Právo dítěte spolurozhodovat o své výchově
Manková, Hana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Anotace: Právo dítěte spolurozhodovat o své výchově je interdisciplinárním tématem a práce se soustřeďuje na jeho právní, psychologické a pedagogické aspekty. Spoluúčast dítěte na rozhodování o sobě samém je zakotvena v právních nástrojích různého druhu a právní síly. Výklad tohoto dětského práva a jeho aplikace v praxi se však ukazují jako vysoce problematické. Možnost dítěte vyjádřit vlastní názor je sociálně a kulturně podmíněna, ačkoli by měla být všeobecnou součástí výchovy v jeho nejlepším zájmu. Práce vysvětluje nejdůležitější sporné otázky související se spolurozhodováním dítěte o vlastní výchově, a to v rámci výchovy v rodině.
|
|
|
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací
GALUŠKOVÁ, Soňa
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací Onkologické onemocnění patří mezi onemocnění, které člověk není v zásadě schopen ovlivnit. Není to onemocnění, které by kdokoliv z nás chtěl. Nastupuje pozvolna, plíživě a mnohdy ho přehlédneme. Onkologické onemocnění, ale vždy změní celý náš dosavadní život a to v rodině , zaměstnání, v našich volnočasových aktivitách a to jak z hlediska fyzického tak i psychického. Každý pacient se s tímto onemocněním vyrovnává jinak, i přístup k těmto pacientům musí být velmi individuální. Každý projde různě rychle a s různým úspěchem všemi fázemi onemocnění a každý jinak se s tímto také vyrovná a je schopen se znovu vrátit ke svému původnímu životu. Onkologické onemocnění je jedním z nejnáročnějších onemocnění a troufám si tvrdit, že onemocnění prsu je pro ženy velmi traumatizující, změní jejich postavení ve všech rolích, náročnost je především na psychiku ženy. Každá žena potřebuje individuální přístup a to jak od lékaře, nelékařů tak hlavně od své rodiny. Toto onemocnění nezasáhne jen pacientku, ale celou rodinu a společnost okolo ní. Tato diplomová práce se zabývala možnostmi pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací. Byli stanoveny čtyři cíle. . Prvním cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o možnostech rekonstrukce chybějícího prsu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacientky mají nedostatek informací a převážná většina respondentek získala ucelené informace od mamologa, popřípadě chirurga při řešení základní diagnózy karcinomu prsu. Druhým cílem bylo zjistit zda mají pacientky zájem spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z šetření jsme došli k závěru, že ano mají zájem spolurozhodovat o metodě, ale je pro ně velmi důležité mít dostatek informací a znát názor lékaře. Třetím cílem bylo zjistit zda mají pacientky možnost spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z výsledků vyplynulo, že pacientky mají možnost spolurozhodovat o výběru metody, ale s ohledem na možnosti, které jsou u každé pacientky individuální. Není možné využití a výběr ze všech metod u každé pacientky, je třeba ke každé respondente přistupovat individuálně a s kompletní znalostí jejího průběhu onemocnění. Čtvrtý poslední cíl měl definovat nejčastější dotazy pacientek spojených s rekonstrukcí prsu. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že nejčastěji se dotazy vztahovaly k délce a počtu hospitalizací a k návratu do společenského, pracovního a osobního života. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje historický vývoj rekonstrukce prsu, základní nádorové onemocnění a jeho rozdělení. Větší část obsahuje možnosti rekonstrukce chybějícího prsu a specifickou ošetřovatelskou péči o tyto pacientky. Pro zpracování empirické části této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientek oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Plzeň a 1 klientka centra Mama Help v Plzni. Byli stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky nedostatku informací o rekonstrukci prsu? Z šetření vyplývá, že pacientky mimo velká specializovaná mamologická centra mají menší přístup k odborným informacím a obecně ze šetření vyplývá absence písemných informací pro pacientky na toto téma. 2. Jaká úroveň informovanosti pacientky rozhoduje o jejím aktivním zájmu při výběru metody rekonstrukce prsu? Výsledky šetření ukázaly, že kompletní informovanost, znalost časového harmonogramu léčby znamená větší aktivní zapojení pacientek do spolupráce a do procesu spolurozhodování. 3. Jaké existují překážky v možnosti spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu?
|
|
|
Informovanost pacienta a spolurozhodování v průběhu hospitlizace na interním oddělení
REICHERTOVÁ, Stanislava
Tato diplomová práce se zabývala problematikou informovanosti pacienta a jeho možnosti spolurozhodování při hospitalizaci na interním oddělení. Stanoveny byly tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, úroveň informovanosti pacienta v průběhu hospitalizace o plánu péče. Z výsledku šetření je patrné, že pacienti pociťují nedostatek pro ně srozumitelných informací o plánu péče. Druhým cílem bylo zjistit, zda má pacient možnost spolurozhodování o poskytované péči v průběhu hospitalizace. Zde při porovnání výsledků z jednotlivých šetření došlo k rozporu mezi názory pacientů a zdravotníků. Pacienti se domnívají, že možnost spolurozhodování je jim dána, naproti tomu zdravotníci si myslí, že možnost spolurozhodování pacienta je omezena. Třetím cílem bylo zjistit, s jakými dotazy od pacientů v souvislosti s průběhem hospitalizace se sestry nejčastěji setkávají. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejčastější dotazy pacientů jsou na délku hospitalizace. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. Teoretická část popisuje problematiku průběhu hospitalizace pacienta od jeho příjmu až po propuštění. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 15 pacientů hospitalizovaných na interním oddělení. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky, aby podané informace v průběhu hospitalizace pacientovi, byly srozumitelné? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastější překážkou srozumitelnosti je velké množství podaných informací a časté používání odborné terminologie. 2. Jaké existují překážky tomu, aby byl pacient aktivním účastníkem při předávání informací? Z výsledku šetření překvapivě vyplynulo, že se nejedná o nepochopení či nedostatek empatie ze strany zdravotníka nebo nezájem ze strany pacienta. Hlavní překážkou toho, aby pacient mohl být aktivním účastníkem při předávání informací je nedostatek času zdravotníka na pacienty. 3. Saturuje úroveň informovanosti pacienta jeho potřebu jistoty a bezpečí? Šetřením bylo zjištěno, že úrovní informovanosti pacienta je saturována potřeba jistoty a bezpečí. K získání dat pro zvolenou problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval 17 otázek, 14 otázek uzavřených, 2 otázky polootevřené a 1 otázku otevřenou, která umožňovala vyjádření vlastního názoru. Osloveni byli respondenti z řad studentů oboru zdravotnický asistent, všeobecná sestra a zdravotnický záchranář, dále potom sestry pracující, jak v ambulantním, tak lůžkovém sektoru, sestry manažerky a vyučující odborné praxe. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Četnost dotazů od pacientů je ve stejné míře jako dotazy na zdravotní stav. Z výzkumného šetření vyplynulo, že četnost dotazů na délku hospitalizace je v daleko větší míře než dotazy na zdravotní stav. První hypotéza byla vyvrácena. 2. V průběhu podávání informací pacientovi, považují sestry za samozřejmé začlenit také názory vyjadřující potřeby pacienta. Šetřením bylo zjištěno, že sestry považují za samozřejmé v průběhu hospitalizace začlenit také názory pacienta vyjadřující jeho potřeby. Druhá hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto diplomovou prací budou použity jako podklad pro tvorbu informačního materiálu pro pacienty. Dále se domníváme, že by bylo vhodné, aby se s výsledky seznámily sestry pracující na interních odděleních. Výsledky práce by mohly být také zajímavé a přínosné pro studenty středních, vyšších i vysokých škol připravující se na povolání nelékařských zdravotnických pracovníků.
|
host ::
RSS.