|
|
Code-switching a code-mixing Česko-Anglických bilingvních dětí v České Republice
Terry, Zuzana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci ukazuji, v jakých modelech bilingvní děti střídají mezi svými dvěma jazyky češtinou a angličtinou v České Republice. Modely přepínání studuji na dvou rozdílných typech přepínání jazykových kódů: code-switching což je přepnutí z jednoho jazyka do druhého v ucelených myšlenkách, ucelených tématech, zatím co code-mixing je vložení slova nebo fráze jazyka A do promluvy jazyka B. Typy a modely jazykových přepínání code-switching a code-mixing jsou v této práci studovány na dvanácti nahrávkách a pozorování třídy předškolních dětí na každotýdenních aktivitách anglické školy a čtrnácti nahrávkách a pozorování třídy školních dětí, pokračování předešlého roku při jejich jednotýdenní odpolední aktivitě v anglické škole. Všechny ze zkoumaných dětí se účastní českého státního vzdělávání, absolvují mateřskou a později základní školu. Rodiny dětí mají obvykle, až na tři výjimky, jednoho rodiče Čecha a druhého rodiče cizince ze státu kde se mluví anglickým jazykem. Výzkumem modelů dětského přepínání mezi ovládanými jazyky jsem také analyzoval, jakým způsobem socializace skrz dva jazyky ovlivňuje sociální kompetence těchto dětí. Způsob jakým bilingvní děti přepínají mezi svými jazykovými kódy je formován jak řečovou komunitou anglické školy, tak řečovou komunitou jejich rodin, v práci jsou...
|
|
|
Úvod do teorie jazykové správnosti
Beneš, Martin ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Bermel, Neil Halford Andrew (oponent) ; Dolník, Juraj (oponent)
Úvod do teorie jazykové správnosti. Tématem této disertační práce je nová konceptualizace předmětné oblasti, kterou se v českém kontextu tradičně zabývá teorie jazykové kultury, a to z pozic tzv. ontologického "socialismu" (srov. zejm. práce Esy Itkonena). První dvě kapitoly práce vysvětlují, proč je vhodné předmětnou oblast jazykové kultury nově nahlédnout právě z této perspektivy. Ideová diskuse v první kapitole identifikuje tři faktory (reakci protektorátních elit na německou okupační politiku, útvarový přístup k "jazyku" a fyzikalismus), jež měly na diskusi o otázkách a problémech dané předmětné oblasti negativní vliv; terminologická diskuse v druhé kapitole míří k tomu, proč v souvislosti s touto konceptualizací není vhodné používat původní termíny jazyková kultura a teorie jazykové kultury. Třetí kapitola detailně představuje ontologický "socialismus", podle něhož se v předmětné oblasti lingvistiky nacházejí nejen časoprostorové entity - jazykové prostředky, ale i entity nečasoprostorové - jazyková pravidla jakožto sociální fakty, existující reálně tzv. v intersubjektivitě myslí jednotlivých členů řečového společenství. Těmto jazykovým pravidlům se podrobně věnuje čtvrtá kapitola, která popisuje způsob jejich existence v podobě tzv. tříúrovňových, sdílených znalostí a ukazuje, že/proč tato...
|
host ::
RSS.