|
|
Prostorová diferenciace výskytu bezdomovectví v Evropě
VAVRO, Peter
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat prostorové rozdíly výskytu bezdomovectví v Evropě na úrovni států. Na základě získaných dat z databáze The Organisation for Economic Co-operation and Development, European Federation of National Organisations Working with the Homeless a dalších zdrojů analyzuje množství bezdomovců v zemích Evropy. Teoretická část se zabývá definicí pojmu bezdomovectví a prostorové diferenciaci. Analýza se zaměřuje na korelaci s vybranými socioekonomickými ukazateli na podílu bezdomovectví. Cílem bakalářské práce je interpretovat prostorové rozmístění sledovaného jevu a určit hlavní determinanty podílející se na výskytu bezdomovectví. Syntetická část se věnuje hlavně distribuci zkoumaného jevu v regionálním pojetí za účelem generalizace výsledků a snadnějšího poznaní pravidelností bezdomovectví.
|
|
|
Prostorová diferenciace výskytu školní šikany v Evropě
ČAKOVSKÁ, Hana
Bakalářská práce se zaměřuje na prostorovou diferenciaci výskytu školní šikany v Evropě na úrovni jednotlivých států. Distribuce sociopatologického jevu je zkoumána na základě kvalifikovaných dat o podílu šikanovaných 15letých žáků, která byla získána v rámci mezinárodního výzkumu PISA, který pořádá organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD). K odhalení prostorových pravidelností jsou použity kvantitativní metody, a to korelační a regresní analýza, které prověřují vztah školní šikany s vybranými ekonomickými, sociálními a ostatními ukazateli. Jejich vliv je zhodnocen u jednotlivých států v analýze. Za účelem vyvození závěrů je v syntéze evropský prostor generalizován a zkoumané kauzality a determinanty jsou popsány v regionálním pojetí. Práce si klade za cíl analyzovat, následně interpretovat prostorové rozdíly zkoumaného jevu a pokusit se nalézt příčiny, specifika místního a regionálního významu států Evropy.
|
|
|
Prostorová diferenciace podílu uvězněných osob ve světě
ŽELEZNÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá prostorovou diferenciací rozmístění uvězněných osob ve světě na úrovni jednotlivých států. Na základě převzatých statistických dat z databáze World Prison Brief analyzuje množství uvězněných osob v daných zemích světa. Teoretická část práce je zaměřena na definice a vymezení základních pojmů z oboru penologie a sociální patologie a dále teorie, které jsou s vězeňstvím úzce spojeny. Analytická část zkoumá vliv jednotlivých skupin ekonomických, sociálních a ostatních faktorů na podíl uvězněných osob. Kvantitativní metodu hodnocení vlivu vybraných faktorů charakterizuje korelační analýza. Cílem bakalářské práce je srozumitelně interpretovat prostorové rozdíly ve sledovaném jevu a nalézt hlavní determinanty podněcující výskyt kriminálního chování a vězeňství samotného. Syntetická část se zaměřuje na distribuci zkoumaného jevu v makroregionálním pojetí za účelem generalizace a snadnějšího určení hlavních determinantů a specifik rozmístění zkoumaného jevu.
|
|
|
Nejčastější sociálně patologické jevy na 2. stupni základní školy
Kočová, Pavla ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nejčastějších sociálně patologických jevů žáků na druhém stupni základní školy. Teoretická část je zaměřena na zmapování výskytu různých druhů sociálně patologických jevů v období dospívání. Vymezuje základní pojmy, týkající se sociálně patologických jevů, vymezuje žáka druhého stupně základní školy z hlediska vývoje a popisuje vybrané sociálně patologické jevy, vyskytující se na druhém stupni základní školy. Praktická část je zaměřena na zjištění nejčastěji se vyskytujících sociálně patologických jevů u žáků na druhém stupni základní školy. Pro jejich zjištění je využita metoda dotazníkového šetření a případová studie.
|
|
| |
|
|
Sociálně patologické jevy vyskytující se ve vyloučených lokalitách
VONDRÁKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se věnuje sociálně patologickým jevům, které se vyskytují ve vyloučených lokalitách ve Slaném a jeho okolí. V sociálně vyloučených lokalitách se vyskytují závažné sociální problémy, jelikož pro tyto lokality je typický vyšší výskyt sociálně patologických jevů. Teoretická část bakalářská práce se zabývá sociálně vyloučenými lokalitami ve Slaném a jeho okolí, v současné době se ve městě a jeho okolí nachází šest těchto výše uvedených lokalit. Práce také popisuje nuzné životní podmínky lidí v těchto lokalitách, kde žijí. Myslím si, že obyvatelé města ani netuší, jak lidé v těchto lokalitách žijí a práce by mohla přispět k povědomí nejen obyvatel města Slaného. Práce je dále zaměřena na rozdíl mezi sociální patologií a deviací, popisuje, co to vlastně je sociální vyloučení a sociálně vyloučená lokalita, dále se zabývá užíváním návykových látek, kriminalitou a agresivitou a hazardním hraním. Jde o závažné sociální problémy, které se vyskytují v současné společnosti. Práce se také zabývá příčinami výše uvedených patologických jevů. Cílem práce je zmapovat sociálně patologické jevy, které se nacházejí ve vyloučených lokalitách. Zvolila jsem si dvě výzkumné otázky: Vo1: Jaký má vliv nezaměstnanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výskyt sociálně patologických jevů? Vo2: Jaký má vliv vzdělanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výskyt sociálně patologických jevů? Pro praktickou část práce byla zvolena kvantitativní metoda. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník, který vyplňovali lidé právě z výše uvedených sociálně vyloučených lokalit. Data, která byla získána, byla zpracována pomocí popisné statistiky pomocí MS Excel a hypotézy byly testovány v programu SPSS, metodou t-testu a chí-kvadrát testu. Otázky v dotazníkovém šetření byly zvoleny tak, aby bylo zjištěno, které sociálně patologické jevy se nacházejí ve vyloučených lokalitách ve Slaném a okolí. Pro výzkum jsem si zvolila čtrnáct hypotéz. Některé hypotézy předpokládaly, že nezaměstnanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit má vliv na výskyt sociálně patologických jevů. Další hypotézy předpokládaly, že vzdělanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit má vliv na výskyt sociálně patologických jevů. Výsledky výzkumu ukázaly, že nezaměstnanost má vliv na užívání alkoholu, drog, kouření a výskyt exekucí v těchto lokalitách. Dále se ukázalo, že vzdělanost má také vliv na užívání alkoholu, drog, kouření a výskyt exekucí. Dle výzkumu nezaměstnanost a vzdělanost nemá vliv na hraní hazardních her a záznam v rejstříku trestů.
|
|
|
Prostorová diferenciace výskytu sebevražd ve světě
VEJBOR, Matěj
Tato bakalářská práce se zabývá tématem prostorové diferenciace výskytu sebevražednosti ve světě. Sleduje vliv ekonomických, sociálních a kulturních ukazatelů na výskyt sebevražd a propojuje je v prostorovém rozmístění. Rovněž se také zabývá rizikovými faktory, které jsou charakteristické pro jednotlivé regiony. K hodnocení jsou použity kvantitativní statistické údaje, které jsou převzaty od Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je nalezení hlavních determinantů a příčin výskytu sebevražd, interpretovat prostorové rozdíly a pokusit se nalézt hlubší příčiny tohoto jevu.
|
|
|
Nejčastější sociálně patologické jevy na 2. stupni základní školy
Kočová, Pavla ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nejčastějších sociálně patologických jevů žáků na druhém stupni základní školy. Teoretická část je zaměřena na zmapování výskytu různých druhů sociálně patologických jevů v období dospívání. Vymezuje základní pojmy, týkající se sociálně patologických jevů, vymezuje žáka druhého stupně základní školy z hlediska vývoje a popisuje vybrané sociálně patologické jevy, vyskytující se na druhém stupni základní školy. Praktická část je zaměřena na zjištění nejčastěji se vyskytujících sociálně patologických jevů u žáků na druhém stupni základní školy. Pro jejich zjištění je využita metoda dotazníkového šetření a případová studie.
|
|
|
Nezaměstnanost různých sociálních skupin - srovnání
Urbanová, Věra ; Majerová, Věra (vedoucí práce)
Práce má teoreticko-výzkumný charakter. V teoretické části, která se opírá o studium odborné literatury, jsou vymezeny základní pojmy k tématu a je zde analyzována nezaměstnanost různých sociálních skupin. Empirická část zahrnuje jak zpracování osobních zkušeností coby uchazečky o zaměstnání a poté referentky zaměstnanosti, tak především kvantitativní výzkum samotných uchazečů o zaměstnání napříč všemi sociálními skupinami a kvalitativní výzkum samotných zaměstnanců ÚP. Toto vlastní empirické šetření je doplněno dostupnými údaji z oddělení zaměstnanosti při KoP ÚP ČR. Získaná data jsou vyhodnocena a v závěru je navrženo opatření vedoucí ke zlepšení současné situace.
|
|
|
Postoje rodičů a žáků k záškoláctví
VESECKÁ, Nela
Záškoláctví charakterizujeme jako poruchu chování, kdy žák ze své vlastní vůle zameškává školní vyučování, bez řádného omluvení. Absenci žáka omlouvá pedagog, nikoliv rodič, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce či plnoletého žáka, vždy v souladu s pravidly školy. Záškoláctví je vážný přestupek, kterým žák úmyslně neplní povinnou školní docházku, a tím porušuje školní řád a zároveň školský zákon. Zmíněný sociálně patologický jev není v současné době ojedinělým problémem školní praxe, stal se nedílnou součástí základního, i středního vzdělávání. Vzhledem k jeho závažnému charakteru, aktuálnosti a možným negativním důsledkům si zasluhuje hlubší prozkoumání. Předkládaná bakalářská práce Postoje rodičů a žáků k záškoláctví se snaží odhalit pohled současných žáků 9. tříd základní školy na problematiku záškoláctví na základě analýzy jednotlivých složek postojů. Jejím cílem je tedy mapování názorů, emocionálních reakcí a sklonů k chování žáků k danému předmětu postoje. Zároveň nastiňuje, jaká stanoviska ke zmiňované problematice vnímají žáci u svých rodičů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část shrnuje poznatky o problematice záškoláctví. První z kapitol se zabývá záškoláctvím v obecné rovině, tedy především vymezením pojmů a definicí záškoláctví. V následujících kapitolách je věnována pozornost typologii záškoláctví, podrobné analýze různorodých příčin záškoláctví, řešení a v neposlední řadě velmi důležité prevenci zmiňovaného sociálně patologického jevu. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu, a pro naplnění cíle práce byla zvolena technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Respondenty se stali žáci ZŠ Vltava v Českých Budějovicích, s nimiž byl po uzavření klasifikace realizován rozhovor, týkající se předem připravených oblastí otázek, vycházející z vymezeného cíle práce. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že současní žáci 9. třídy se staví k problematice záškoláctví negativně. Ukázalo se, že respondenti odmítají skutečnost, že by se záměrně dopouštěli zmíněného sociálně patologického jevu, i když většina z nich přiznává, že mnohdy simulují zdravotní potíže, aby mohli zůstat doma a zameškat školní vyučování. Tento paradox vzniká proto, že žáci nemají žádné informace o typologii záškoláctví, stejně tak jako si neuvědomují možné důsledky tohoto fenoménu, a nevědí tak, že i takové zmiňované předstírání zdravotních komplikací se řadí mezi záškoláctví. Výzkum dále potvrdil, že i rodiče mají záporné postoje k dané problematice, i když mnohdy tento sociálně patologický jev podporují svým počínáním, a to tím, že mnohdy nechávají své ratolesti bez závažného důvodu doma, v době, kdy by měli být přítomni ve škole. Tato situace vzniká také právě z důvodu, že si neuvědomují důsledky svého konání. Nutno dodat, že výsledky průzkumu mohou být značně zkreslené, jelikož postoje k záškoláctví ovlivňuje spousta faktorů. Předkládaná bakalářská práce by měla přinést ucelený pohled na problematiku záškoláctví. Výsledky výzkumu by mohly být využity jako podklad pro pedagogické pracovníky, kteří jsou ve své praxi v kontaktu se zmiňovaným sociálně patologickým jevem, dále zejména pro rodiče a širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá.
|
host ::
RSS.