|
|
Možnosti využití révy vinné jako zdroje surovin pro kosmetickou výrobu
Hanáková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě extraktů z různých částí révy vinné a jejich následném využití při výrobě kosmetických produktů. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku révy vinné, její taxonomické zařazení, výskyt a pěstování. Následně je zde popsáno chemické složení jednotlivých části révy vinné a využití jak v kosmetickém, tak v potravinářském i farmaceutickém průmyslu. Závěrečná část je věnována jednotlivým typům extrakcí a metodám stanovení celkových fenolických látek. Experimentální část se zabývá optimalizací extrakčního procesu za účelem získání extraktu s nejvyšším množstvím celkových fenolických látek s ohledem na provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory ovlivňující obsah fenolických látek jako druh rozpouštědla a délka extrakce. Jako optimální rozpouštědlo se ukázal 50% ethanol. Nakonec u námi zvoleného extraktu byly stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti jako je hustota, pH a index lomu, které byly použity k vytvoření bezpečnostního listu. Extrakt byl zapracován do kosmetických výrobků.
|
|
|
Studium vlivu vybraných podmínek prostředí na klíčení semen plevelů
Navrátil, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má teplota na klíčení semen heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum). Klíčení semen probíhalo v laboratorních podmínkách. Tato práce je založena na dvou laboratorních pokusech. Při prvním pokusu se sledovalo, jaký vliv má různá teplota na klíčení semen heřmánkovce nevonného. Ve druhém pokusu se sledovalo, jak budou semena heřmánkovce nevonného klíčit pokud byla vystavena různou dobu mrazu. Nejlépe klíčila semena při teplotě 20 °C. Při této teplotě byla klíčivost 92,5 %. Ve druhém pokusu byla nejlepší klíčivost 74,5 %. Bylo to u semen, která byla vystavena mrazu po dobu třiceti dní. Výsledky byly zapsány do tabulek a zpracovány do grafů. Dále byly výsledky klíčivosti porovnány s ostatními druhy plevelů. Zhodnocení práce je uvedeno v diskuzi.
|
|
|
Role proteinů tepelného šoku v regulaci klíčení semen
Hýsková, Anna
Klíčení semen je jednou z nejdůležitějších fází životního cyklu rostlin. Je to proces regulovaný širokým množstvím vnějších i vnitřních faktorů, jejichž interakce se významně promítá do průběhu klíčení, vitality semene a celkového prospívání rostliny. Proteiny tepelného šoku (heat shock proteins, HSP) jsou součástí ochranných mechanismů rostliny, avšak jejich význam při klíčení nebyl prozatím zcela pochopen. Tato bakalářská práce s názvem „Role proteinů tepelného šoku v regulaci klíčení semen“ shrnuje procesy probíhající během klíčení a nastiňuje role HSP v rostlinách. Experimentální část práce srovnává dříve zdokumentované expresní profily HSP s abundancí proteinů, analyzuje efekt mutací HSP na klíčení semen a odpověď na vlivy včetně fytohormonů, soli a těžkých kovů. Tyto experimenty odhalily možnou roli HSP70 2 a HSP70-5 v klíčení semen a zdůraznily roli UBC systému v regulaci HSP.
|
|
|
Lisování olejů ze semen méně známých ovocných druhů
Horníková, Gabriela
Diplomová práce se zaměřuje na technologii a proces výroby olejů ze semen méně známých ovocných druhů (líska obecná, ořešák královský, černý a červený rybíz, růže šípková, mandloň obecná, slivoň švestka, meruňka obecná a broskvoň obecná). Bylo zjištěno, že Soxhletova metoda z hlediska výtěžnosti oleje je účinnější (líska 68 % / ořešák 66 % / broskvoň 44 % / slivoň 36 % / meruňka 31 % / rybíz 14 % / růže 9 %), než lisování za studena, pomocí šnekového lisu (líska 62,7 % / ořešák 54,4 % / mandloň 43 % / slivoň 35 % /meruňka 28 % / broskvoň 27 % / růže 5 % / rybíz 2 %). (GC metoda) Nejvíce zastoupenými mastnými kyselinami ve všech olejích jsou kys. olejová (18,54 - 85,77 %), kys. linolová (8,13 – 59,46 %) a kys. palmitová (3,75 – 6,76 %). (CHASO metoda) Detekce minerálních látek (C, H, N, O, S) s nejvyšším zastoupením C (67,4 – 85,3 %) > H (10,3 – 13,5 %) > O (1,5 – 22,4 %) > N 0,04 – 0,4 %). Obsah prvků (Fe, Ca, Cu a Mg) byl zjištěn pod limitem detekce (ETA-AAS).
|
|
|
Metody získávání a využití olejů ze semen révy vinné
Hrnčiříková, Karolína
Bakalářská práce „Metody získávání a využití olejů ze semen révy vinné“ se zabývá problematikou získávání a následného využití tohoto oleje. Literární část se věnovala nejen podrobným složením bobule révy vinné, ale také matolinou a technologickou separací semen. Dále konstatuje různé technologické postupy výroby oleje, konkrétní obsahové složení oleje ze semen révy vinné a klade důraz na jejich následné využití. Poslední kapitola se zabývá typy jedlých olejů. Praktická část měla za cíl senzorické zhodnocení vybraných jedlých olejů, ale hlavně oleje ze semen révy vinné, pomocí dotazníkového šetření. K porovnání byly vůně, chuť, vzhled a harmonie šesti vzorků jedlých olejů. Byla využita spektrofotometrická úsečka k porovnání intenzity barev použitých olejů. Konečné hodnocení se tvořilo pomocí stobodové tabulky dle OIV.
|
|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Thompson, Ken (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Nutričně cenné látky v pekařských výrobcích
Stará, Markéta
Bakalářská práce na téma Nutričně cenné látky v pekařských výrobcích nejprve charakterizuje důležité výživové látky, které se mohou v pekařských výrobcích vyskytovat. Jedná se především o komplexní sacharidy, vlákninu potravy, antioxidanty a další významné komponenty. V následující části je popsáno chemické složení alternativních plodin používaných v pekařské výrobě, dále různé druhy semen (především len, slunečnice, sezam), kterými mohou být výrobky obohaceny a složení plodin používaných jako náplně do jemného pečiva. V neposlední řadě jsou uvedena výživová doporučení, která se vztahují k pekařským výrobkům a následné porovnání vybraných produktů. Poslední část bakalářské práce je věnována dotazníkovému šetření, jehož cílem bylo zmapovat preference spotřebitelů při výběru pekařských výrobků.
|
|
|
Badatelské metody ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět: semena, plody, mladé rostliny
Nikrýnová, Alena ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Práce se věnuje problematice badatelských metod na 1. stupni ZŠ. V teoretické části zvažuje přínosy a limity badatelských metod, vymezuje základní badatelské dovednosti. V empirické části byly navrženy aktivity pro žáky1.- 4. tříd v tématu "semena, plody, mladé rostliny"; devět z nich bylo ozkoušeno ve výuce. Závěrem jsou shrnuty výsledky akčního výzkumu, vztahující se k výzkumným otázkám: 1. Jak vhodně upravit badatelské aktivity pro jejich použití v daných ročnících primární školy? 2. Jak děti reagují na tento styl práce? 3. Jaké nároky klade práce na učitele? 4. Jaké se vyskytnou problémy týkající se dílčích badatelských dovedností? Jak s nimi dále pracovat?
|
|
|
Studium regulace aktivity fosfoenolpyruvátkarboxylasy ve vyšších rostlinách
Škrletová, Denisa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Fosfoenolpyruvátkarboxylasa (EC 4.1.1.31; PEPC) je jedním z enzymů fixujících oxid uhličitý, který poskytuje oxaloacetát z fosfoenolpyruvátu a hydrogenuhličitanového aniontu v přítomnosti hořečnatých iontů. Aktivita PEPC je regulována na mnoha úrovních. Vedle pH a koncentrace aktivátorů a inhibitorů, je to i fosforylace. Fosforylace PEPC působí změnu kinetických parametrů, jakými jsou afinita enzymu k substrátu, maximální rychlost reakce, citlivost vůči inhibici či aktivaci. Vzhledem k tomu, že o regulaci PEPC v C3 rostlinách je informací stále málo a že se v různých rostlinných druzích liší, zabývala jsem se sledováním kinetických parametrů a možnostmi regulace PEPC izolované z C3 rostlinných zdrojů (technického konopí, merlíku chilského, hrachu setého, čočky jedlé). Zatímco aktivita PEPC z listů technického konopí byla alkalickou fosfatasou snižována, aktivita PEPC ze semen merlíku, hrachu a čočky alkalickou fosfatasou ovlivněna nebyla. Afinita PEPC ze semen merlíku, hrachu a čočky k substrátu PEP byla vyšší, než v případě PEPC z listů technického konopí. Pro PEPC z lisů technického konopí bylo dále zjištěno, že zdánlivá defosforylace působí snížení citlivost k aktivaci glukosa-6-fosfátem a naopak zvýšení citlivosti k inhibici L-malátem. Výsledky jsem porovnala s kinetickými parametry PEPC ze...
|
host ::
RSS.