|
|
Školská rada v systému řízení školy
Schafferhansová, Miroslava ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry a v jakých oblastech školská rada ovlivňuje řídící práci ředitele školy. Dílčím cílem bylo specifikovat problematické oblasti vzájemného vztahu z pohledu ředitele školy a navrhnout, jak jejich účinky zmírnit nebo odstranit. Respondenty empirického výzkumu metodou dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů byli ředitelé základních a středních škol zřizovaných Středočeským krajem. Záměrem výzkumného šetření bylo získat co nejkomplexnější popis vztahu mezi školskou radou a systémem řízení školy. Výsledky šetření mohou být využity zejména k hledání způsobů a dalších možností spolupráce mezi ředitelem školy a školskou radou tak, aby její činnost napomohla ke zkvalitnění řídící práce ředitele školy. Lze je rovněž použít jako podklad pro efektivnější fungování samotné školské rady. Výsledky šetření může využít i zřizovatel škol jako příležitost ke zlepšení podmínek pro práci managementu školy. KLÍČOVÁ SLOVA školská rada, ředitel školy, systém řízení, školský management, správa školy, zřizovatel školy
|
|
| |
|
| |
|
|
Školská rada v systému řízení školy
Schafferhansová, Miroslava ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry a v jakých oblastech školská rada ovlivňuje řídící práci ředitele školy. Dílčím cílem bylo specifikovat problematické oblasti vzájemného vztahu z pohledu ředitele školy a navrhnout, jak jejich účinky zmírnit nebo odstranit. Respondenty empirického výzkumu metodou dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů byli ředitelé základních a středních škol zřizovaných Středočeským krajem. Záměrem výzkumného šetření bylo získat co nejkomplexnější popis vztahu mezi školskou radou a systémem řízení školy. Výsledky šetření mohou být využity zejména k hledání způsobů a dalších možností spolupráce mezi ředitelem školy a školskou radou tak, aby její činnost napomohla ke zkvalitnění řídící práce ředitele školy. Lze je rovněž použít jako podklad pro efektivnější fungování samotné školské rady. Výsledky šetření může využít i zřizovatel škol jako příležitost ke zlepšení podmínek pro práci managementu školy. KLÍČOVÁ SLOVA školská rada, ředitel školy, systém řízení, školský management, správa školy, zřizovatel školy
|
|
|
Vesnická malotřídka mezi obcí a farou. Škola ve Svatém Janě nad Malší mezi lety 1880-1945.
LANGOVÁ, Martina
Předkládaná práce se zabývá vývojem malotřídní obecné školy ve Svatém Janě nad Malší v letech 1880 ? 1945. Práce vychází vedle odborné literatury z archivních pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích ve fondu Archiv obce Svatý Jan nad Malší (částečně zpracovaný), Farní úřad Svatý Jan nad Malší, Místní školní rada Svatý Jan nad Malší, Základní škola Svatý Jan nad Malší (nezpracovaný). Diplomová práce je rozdělena krom standardního úvodu a závěru do šesti kapitol. První a druhá z nich přibližuje obec a farnost Svatý Jan nad Malší. Třetí kapitola na základě odborné literatury popisuje vývoj primárního vzdělávání v českých zemích. Zbývající tři kapitoly potom dávají prostor pro svatojánskou školu samotnou. Čtvrtá kapitola se věnuje školní budově, organizaci školního roku, slavnostem, pátá se zabývá místní školní radou a pomůckami, šestá kapitola se zaměřuje na učitele a žáky. Součástí práce jsou obrazové a textové přílohy.
|
|
|
Správní organizace nižšího školství a její fungování na Třeboňsku od počátku 19. století do roku 1868
PAĎOURKOVÁ, Jindřiška
Předkládaná práce je příspěvkem k dějinám správy elementárního školství na příkladu Třeboňska mezi léty 1774 až 1869. Studie je zaměřena především na vývoj, organizaci, informační výměnu a chod institucí školské správy a kompetence jednotlivých jejích úředníků. Úvodní část představuje základní literaturu k tématu a hodnotí úroveň bádání, stejně jako šíři pramenné základny. První kapitola přibližuje reformní snahy Marie Terezie a Josefa II. v oblasti školství a řadu dalších navazujících zákonných úprav až po liberální školské zákony z let 1868 a 1869, které daly vzniknout soustavě obecných škol. Součástí je přiblížení agendy jednotlivých úředníků školské správy, jejich kompetence, úkoly a vzájemné vztahy. Pozornost je také věnována školním vizitacím. Druhá kapitola popisuje rozsah třeboňského školního obvodu a jeho jednotlivé farní školy. Obraz nižšího školství ve sledovaném období dokreslují tři kapitoly o učitelích, žácích a školách na Třeboňsku, které přibližují požadované vzdělání učitelů a podrobný rozbor jejich příjmů na základě školních fasí, představují významnější osobnosti z řad místních učitelů, ale i sociální původ žáků, vyučované předměty, otázky patronátu, jazykové hledisko, rozsah školního roku a podobně. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
host ::
RSS.