|
|
Statistical models for capital models of insurance companies
Švagerková, Lýdia ; Šimurda, Miroslav (vedoucí práce) ; Mazurová, Lucie (oponent)
V tejto práci sa zaoberáme modelovaním miery storna v životnom poistení. K tomu predkladáme teoretický základ lineárnych regresných modelov a ich rozšírenia, zovšeobecnených lineárnych modelov. V teoretickej časti taktiež popisujeme výber modelu a spôsob jeho testovania. V druhej časti práce popisujeme závislosť miery storna na individuálnych a makroekonomických parametroch, tak ako boli skúmané vo svete. V poslednej časti aplikujeme teoretické znalosti zovšeobecnených lineárnych modelov. Dáta analyzujeme v štatistickom programe R a vysvetľujeme proces hľadania modelu, ktorý ich najlepšie popisuje. Interpretujeme výstupy z R a odhady získané z výsledného modelu porovnávame s pomerovou analýzou dát.
|
|
|
Stanovení reziduí botanických pesticidů pomocí separačních metod
Medová, Tereza ; Nový, Pavel (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Botanické pesticidy, včetně rostlinných silic, jsou považovány za jednu z možných alternativ ochrany rostlin. Proto je důležité rozvíjet poznatky o těchto přírodních látkách. V této diplomové práci byla měřena rezidua vybraných složek silic Cymbopogon citratus Stapf, Pelargonium graveolens L'Hér a Thymus vulgaris L. po jejich aplikaci na rostlinný materiál. Chemické složení jednotlivých silic bylo nejdříve analyzováno plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií (GC - MS). Na základě této analýzy byly pro každou silici vybrány 3 reprezentativní složky, jejichž rezidua byla následně stanovena. Pro C. citratus byly vybrány citral, geranyl-acetát a limonen, pro geraniovou silici z P. graveolens b-citronellol, geraniol a linalool a pro silici z T. vulgaris tymol, p-cymen a g-terpinen. Ke stanovení reziduí botanických pesticidů byly navrženy 2 nové metody, které urychlují a usnadňují analýzu, konkrétně metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a metoda s extrakcí hexanem, která byla použita k vlastnímu měření reziduí. Z naměřených hodnot vyplývá, že perzistence silic v rostlinném materiálu je velmi nízká, z čehož lze odvozovat jejich šetrnost k životnímu prostředí a bezpečnost pro lidské zdraví za předpokladu správné manipulace s těmito látkami.
|
|
|
Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách
Burešová, Jitka ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Cílem bylo vyvynutí a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování vybrána velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, pozornost byla zaměřena na skupinu močovinových pesticidů a skupinu fenoxykarboxylových kyselin, dále na vybrané pesticidy patřící do skupiny prioritních látek, na vybrané pesticidy určené jako normy environmentální kvality a vybrané pesticidy, jejichž roční spotřeba v České republice převyšuje 30 tun. Pro stanovení byla vybrána metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vybrané analyty byly stanovovány ve dvou skupinách, 10 analytů při negativní ionizaci a 34 analytů při pozitivní ionizaci. Pro přečištění a zakoncentrování vzorků byla používána exprakce pevnou fází (SPE). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy. Vzorky byly odebírány jedenkrát měšíčně po dobu dvou let na řekách Moravě a Svratce. Po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky. Jednorázově byl také prozkoumán tok řeky Litavy, ze které byly odebrany v jeden den čtyři vzorky tak aby pokryly celý její tok. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D.
|
|
|
Využití separačních metod pro studium biologicky aktivních látek ve vodách
Vydrová, Lucie ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Léčiva patří mezi biologicky aktivní látky, které se odlišují různými funkčními skupinami, fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi. Tyto chemické látky, v současnosti zařazované mezi „nové“ kontaminanty, se kumulují v různých složkách životního prostředí. Do životního prostředí se dostávají v průběhu jejich průmyslové výroby, dále v důsledku používání v léčebných zařízeních nebo v domácnostech. Protože se jedná o látky biologicky aktivní, mohou v různých složkách životního prostředí negativně ovlivňovat zde probíhající procesy. Léčiva se vyznačují po chemické stránce vesměs odlišnou strukturou, a proto jsou často rozdělována nejen podle struktury, ale zejména podle jejich účinku na živé organismy. Na základě posouzení množství používaných léčiv v České republice lze konstatovat, že nejčastěji používanými léčivy jsou nesteroidní protizánětlivé léky patřící do skupiny analgetik. Důvodem jejich velkého rozšíření je především to, že téměř všechny si lze zajistit bez lékařského předpisu. Vybraná analgetika byla sledována nejen v odpadních vodách odebrané z velkokapacitní čistírny odpadních vod situované v Brně – Modřicích, ale také v povrchové vodě z povodí řeky Křetínky, kde byla odebírána ze dvou odběrových míst. Kontaminace povrchových vod léčivy typu analgetik byla hodnocena nejen v České Republice, ale také v povodí řeky Thurso ve Skotsku a na Taiwanu. Pro extrakci sledovaných reziduí z matrice byla ve všech případech použita extrakce pevnou fází (SPE). Jako analytická koncovka byla pro experimenty prováděné v České republice aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem (DAD) nebo hmotnostní spektrometrie (MS). Pro experimenty hodnocené ve Skotsku a na Taiwanu byla také použita kapalinová chromatografie s hmotnostní detekcí. Metoda HPLC/MS umožňuje zjišťovat hodnocené analyty i ve velmi nízkých koncentracích (ng ? l-1). V rámci prováděných experimentů byla většinou identifikována a následně kvantifikována všechna sledovaná analgetika, a to jak v odpadních vodách, tak také z povodí řeky Křetínky v České republice. Totéž lze konstatovat také pro nálezy zjištěné v povrchových vodách v povodí řeky Thurso ve Skotsku a v povodí tří řek na Taiwanu a zjištěné koncentrace analgetik v povrchových vodách z různých světových lokalit byly porovnány.
|
|
|
Optimalizace používání pesticidů proti škůdcům v systému integrované produkce brukvovité zeleniny
Kocourek, František ; Holý, Kamil ; Stará, Jitka
Metodika je určena zemědělcům a pěstitelům brukvovité zeleniny, zejména těm, kteří zeleninu pěstují v systému integrované produkce zeleniny. Metodika obsahuje informace a doporučení pro ochranu proti hlavním škůdcům brukvovité zeleniny potřebné pro uplatňování zásad integrované ochrany v souladu s požadavky legislativy platné od roku 2014. Výběr prostředků ochrany proti cílovému škodlivému organismu je založen na zhodnocení ochranné lhůty účinné látky a na zhodnocení vedlejších účinků této látky na necílové organismy. Pro každou účinnou látku pesticidu a hodnocený druh zeleniny jsou uvedeny údaje o degradaci reziduí v závislosti na čase od termínu aplikace do sklizně. Podle údajů o degradaci reziduí pesticidů v brukvovité zelenině lze stanovovat akční ochranné lhůty pro nízkoreziduální nebo bezreziduální produkci zeleniny. Pro každou účinnou látku pesticidu povoleného v EU do brukvovité zeleniny, včetně potenciálních látek pro povolení v ČR, jsou uvedeny vedlejší účinky na přirozené nepřátele škůdců a na další necílové organismy. Podle těchto poznatků bude možné zařadit účinnou látku přípravku do zeleného, žlutého a červeného seznamu pesticidů pro systém integrované produkce brukvovité zeleniny.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Problematika výskytu inhibičních látek v kravském mléce
STŘELEČKOVÁ, Veronika
Mléko, u nás nejčastěji používané mléko kravské, je velmi důležitou potravinou. Jeho význam spočívá v obsahu hodnotných bílkovin, lehce stravitelného mléčného tuku, laktózy, vitamínů a minerálních látek. Kvalitu syrového kravského mléka charakterizuje soubor znaků, mezi které patří např. celkový počet mikroorganismů, počet somatických buněk, obsah základních složek (tuk, bílkovina, laktóza, tukuprostá sušina), bod mrznutí či výskyt nežádoucích cizorodých a inhibičních látek. Rezidua inhibičních látek (RIL) jsou jedním z hlavních kritérií hygienické jakosti syrového mléka, kde se mohou vyskytovat např. v důsledku prevence a léčby mastitid. Mezi největší rizika přítomnosti RIL v potravinách a surovinách živočišného původu, tedy i mléka patří riziko vzniku a šíření bakteriální rezistence, narušení střevní mikroflóry, alergické reakce a toxické účinky RIL jak v humánní, tak veterinární medicíně. Inhibiční látky mají tlumivý vliv na rozvoj a aktivitu mikroorganismů. V mlékárenském průmyslu především ovlivňují aktivitu mlékařských kultur, tím způsobují značné problémy ve výrobě. Jejich přítomnost v mléce způsobuje problémy při výrobě sýrů, zakysávání jogurtů a dalších fermentačních procesech při zpracování mléka. Prevence výskytu RIL závisí především na dodržování základních chovatelských a veterinárních opatření při používání léčiv a přípravků, na technologické kázni v prvovýrobě a pravidelné a striktní kontrole mléka na přítomnost RIL od prvovýroby až po zpracování, kdy se využívá různých screeningových metod jejich detekce. Je velmi důležité zabývat se problematikou RIL v mléce v souvislostech norem kvality, legislativy národní a legislativy Evropské unie a sledovat metody, které se používají při jejich zjišťování, detekci a ověřování.
|
host ::
RSS.