|
| |
|
|
Názory české veřejnosti na stav důchodového systému ČR – prosinec 2019
Spurný, Martin
V prosinci 2019 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se důchodového systému v České republice. Nejprve dotázaní hodnotili potřebu změny důchodového systému. Dále se respondenti vyjadřovali, která vybraná opatření by v rámci důchodového systému podpořili a která by naopak zamítli. V poslední otázce hodnotili, do jaké míry si myslí, že peníze na sociálním pojištění pokrývají výdaje v důchodovém systému.
|
|
|
Občané o důchodovém systému – prosinec 2019
Čadová, Naděžda
V rámci svého prosincového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zaměřilo na některé otázky spojené s důchodovým systémem a reformou penzí. V rámci tohoto tematického bloku pak byly respondentům předloženy tři dvojice protichůdných tvrzení vyjadřujících obecné postoje k různým charakteristikám důchodového systému. Názor, že důchodový systém má být založen na solidaritě, zastávají přibližně tři z deseti občanů (29 %). Pro princip zásluhovosti se vyslovila více než třetina dotázaných (34 %) lidí. Podíl občanů přesvědčených o tom, že by důchodový systém měl být založen na solidaritě, je v současnosti nejnižší od počátku měření, tj. od roku 2010. Co se týče odpovědnosti státu nebo jednotlivce za finanční zajištění v důchodu, v tomto případě se populace výrazně přiklání k odpovědnosti státu. Pouze přibližně šestina respondentů (16 %) si myslí, že je současný důchodový systém spravedlivý, necelé dvě pětiny (37 %) respondentů se přiklánějí k opačnému názoru.
|
|
|
Vyhodnocení rozdílu pohybové aktivity u seniorů v domácím prostředí a v ústavní péči na Chomutovsku
Pilíková, Andrea ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název práce: Vyhodnocení rozdílu pohybové aktivity u seniorů v domácím prostředí a v ústavní péči na Chomutovsku. Cíl práce: Cílem této práce je zjištění rozdílů pohybové aktivity seniorů v rámci Chomutovska, a to mezi těmi, kteří žijí ve svém přirozeném prostředí a těmi, kteří žijí v ústavní péči. Použité metody: Tato práce je založena na empiricko-teoretickém charakteru. Výzkumná data byla získávána metodou kvantitativního výzkumu. Technikou sběru dat byla anketa a byla určena lidem od 60 let věku, žijícím v domácím prostředí a v ústavní péči. Anketa obsahovala především uzavřené otázky a tři polouzavřené. Výzkumným souborem této práce se stali náhodně vybraní senioři (muži i ženy) žijící na území Chomutovska a výzkumu se zúčastnilo celkem 100 seniorů žijících v domácím prostředí a 100 seniorů žijících v ústavní péči. Výsledky: Zjistilo se, že senioři žijící v domácím prostředí jsou více pohybově aktivní a také tráví více času pohybovou aktivitou venku než senioři žijící v ústavní péči. Senioři v ústavní péči vykonávají pohybovou aktivitu spíše v kolektivu, jsou více spokojeni s výběrem pohybové aktivity a zároveň se i více zajímají o nové nabídky v okolí. Klíčová slova: senior, stáří, stárnutí, pohybová aktivita, ústavní péče
|
|
|
Vnímání problematiky šikany seniory v domovech pro seniory
JINDROVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá vnímáním problematiky šikany seniory v domovech pro seniory. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké konkrétní postoje či chování považují senioři ve vybraných sociálních zařízeních za šikanu. Text práce je rozdělen na dvě na sebe navazující časti, tj. teoretická a praktická část. V teoretické části byly definovány základní pojmy. Teoretická část se snaží spojit jednotlivé kapitoly a dovést čtenáře k poznatku, že šikana je závažnou problematikou, která se nevyhýbá ani seniorům v zařízeních sociálních služeb. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na zodpovězení hlavní a dílčích výzkumných otázek. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, která byla realizována metodou dotazování s technikou polostandardizovaného rozhovoru. Nasbíraná data byla analyzována pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 5 komunikačních partnerů ve vybraných zařízeních sociálních služeb. Z výzkumu se dá usuzovat, že senioři v domově pro seniory vnímají nejčastěji šikanu jako nevhodné chování. Samotné slovo šikana jim často dělalo značné obtíže. Nejčastěji za šikanu považují nadávky, pomluvy, krádeže, útoky. Výsledky dále ukázaly, že senioři vnímají šikanu jako vztahový problém mezi klienty. Výsledky této práce mohou být přínosem pro naši společnost. Velmi důležitou věcí je prevence a řešení, jak se zachováme, pokud nějaký takový problém odhalíme. Domnívám se, že tato bakalářská práce nebyla přínosem pouze pro vybraný domov pro seniory, ale také pro mě samotnou. Mohla jsem tak nahlédnout do problematiky šikany mezi seniory, a tím získat cenné zkušenosti pro mé budoucí povolání.
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
|
|
Pohled aktivních seniorů na problematiku smrti
NOVÁKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá Pohledem aktivních seniorů na problematiku smrti. Práce se věnuje problematice stáří jako přirozené součásti lidského života. V této souvislosti se zde také hovoří o třetím věku a aktivním stáří. Jsou zde charakterizovány volnočasové aktivity, kterým se senioři mohou věnovat, aby smysluplným způsobem využili svůj volný čas. Velké množství volného času je právě typickým znakem člověka, který opouští trh práce a ocitá se v důchodu. Práce rovněž popisuje fenomén smrti a umírání. Pro dnešní lidi je tato problematika často velmi nepříjemným tématem. Nejraději bychom smrt odstranili z celé společnosti, neboť je spjata s velkou bolestí a utrpením. V rámci této kapitoly se v práci objevují dva skutečné lidské příběhy. Vypovídají zde dva členové mé rodiny, aby nám poskytli svůj náhled na tuto problematiku, protože disponují zkušenostmi, které jsou spjaty se smrtí.
|
|
|
Vliv aktivizačních činností na adpatační proces seniorů a seniorek v domově pro seniory
ZATLOUKALOVÁ, Taťána
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem přispívají aktivizační činnosti k adaptaci seniorů a seniorek na pobyt ve vybraném domově pro seniory, a to jak z pohledu sociálních pracovníků, tak seniorů a seniorek. V teoretické části byly definovány základní pojmy. V praktické části byla zodpovězena výzkumná otázka, která se zabývá aktivizačními činnostmi pomáhající seniorům a seniorkám při adaptaci. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jakým způsobem ovlivňují aktivizační činnosti proces adaptace a která z forem aktivizačních činností napomáhá seniorům při adaptaci. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla prováděna metodou vytváření trsů. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. První výzkumný soubor tvořily 3 sociální pracovnice a druhý soubor 2 senioři a 4 seniorky splňující kritéria výběru. Z výzkumu se dá usuzovat, že aktivizační činnosti mají vliv na proces adaptace seniorů a seniorek ve vybraném domově pro seniory. Dle názoru sociálních pracovnic má významný vliv na adaptaci smyslová aktivizace a reminiscence, z pohledu seniorů a seniorek canisterapie. Výzkum ukázal, že skupinová forma aktivizací přispívá během adaptace k vytváření sociálních kontaktů a udržení psychické pohody seniorů. Individuální forma aktivizačních činností má významný vliv pro adaptaci osob se specifickými potřebami. Jako hlavní přínosy aktivizačních činností na adaptační proces dotazovaní uváděli navazování a udržování sociálních kontaktů, navození pozitivních pocitů a zvýšení sebevědomí, zaplnění volného času nebo možnost odreagovat se. Výsledky výzkumu budou sloužit pro zkvalitnění péče a jako zpětná vazba zaměstnancům o smysluplnosti jejich práce ve vybraném domově pro seniory, kde byl výzkum realizován.
|
|
| |
|
|
Migrační mobilita seniorů
Dragounová, Kristina ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Diplomová práce je věnována migrační mobilitě seniorů v České republice v letech 2001 - 2003 a 2010 - 2012. V teoretické části je diskutována obecná problematika demografického stárnutí, problematika seniorů v Česku z pohledu důchodového systému a důchodové reformy. Dále je charakterizována péče o seniory a následně je uvedeno rozložení seniorů podle okresů a velikostních skupin obcí v České republice. Poslední část základní problematiky je věnována samotné migraci, na kterou navazuje hodnocení vývoje stěhování v České republice a částečně mezinárodní migrace seniorů. V hlavní části práce je pozornost zaměřena na problematiku migračního chování. Analýza rozsáhlého souboru migračních dat je provedena na krajské, okresní úrovni a také mezi velikostními skupinami obcí. Cílem bylo vyhodnotit regiony, respektive velikostní skupiny obcí z hlediska jejich atraktivity pro seniory. Pro osoby nad 60 let byla nejpřitažlivější malá až střední města. Také bylo dokázáno, že se migranti stěhují spíše na kratší vzdálenosti, jelikož migrace mezi obcemi v rámci okresů vytváří kolem 50 % všech stěhování. Následně jsou porovnány důvody stěhování za roky 2001 - 2003, kde bylo úkolem zjistit, proč se lidé v důchodovém věku stěhují. Následující část je věnována celkovému stěhování seniorů v Jihočeském kraji a dále je...
|
host ::
RSS.