|
|
Kvalita života a její regionální disparity - ekonomický aspekt
CENKNEROVÁ, Andrea Maria
Tato bakalářská práce charakterizuje pojmy, jimiž jsou kvalita života a regionální disparity. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit ekonomické dopady jednotlivých regionů České republiky na základě literatury a matematických vzorců. Na kvalitu života lze pohlížet z mnoha hledisek - sociologické, ekologické, psychologické a ekonomické. Tato práce je zaměřena zejména na hledisko ekonomické. Zvolenou metodou analýzy je hodnocení regionálních disparit kvality života z pohledu regionálních konomických ukazatelů. Výsledkem je ekonomické srovnání kvality života v regionech a navržení možných řešeních pro snížení ekonomických rozdílů mezi regiony.
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Analýza regionální politiky EU se zaměřením na dosažené výsledky
Šimková, Veronika ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Evropská unie si klade za cíl snižovat regionální disparity prostřednictvím své regionální politiky. Tato diplomová práce se zabývá efektivností regionální politiky EU a trendy regionálních disparit dle vybraných ukazatelů. V případové studii je vliv regionální politiky EU pozorován na případech Irska, České republiky a Bulharska. Regionální disparity jsou zkoumány na úrovni NUTS 2. Pro zkoumání spojitosti mezi úrovní ekonomického rozvoje a mírou disparit je testována platnost Williamsonovy křivky. V rámci komparativní studie jsou ukazatele jednotlivých případů porovnány s průměrem EU. V závěru se práce zaměřuje na hodnocení vlivu regionální politiky EU a navrhuje sedm doporučení, která by mohla přispět k zlepšení regionální politiky EU, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020.
|
|
| |
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Španělska
RAUSCHER, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Španělska, která je sledována na základě ukazatelů rozdělených do tří skupin: ekonomické, sociální a politicko-kulturní. Hlavním cílem práce je provedení syntézy socioekonomické polarity vytvořením dvou pólů odlišné rozvojové úrovně, jádra a semi-periferie. Součástí syntézy jsou i popis hlavních determinantů vzniku disparit a specifika polarizace španělského prostoru. Práce je v analytické části doplněna mapovými výstupy jednotlivých indikátorů a v závěrečné syntéze pak vlastní územní polaritou, dělící Španělsko na vyspělejší a zaostávající část.
|
|
|
Comparison of the Czech and Slovak labor market between 1993 and 2016
Stankovič, František ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Trh práce překonal v České republice a na Slovensku za téměř čtvrtstoletí obrovské změny. Práce vysvětluje, že struktura trhu práce je dynamickou veličinou, která reaguje nejen na lokální ekonomické faktory, ale i na dění v evropském a světovém kontextu. Trh práce v České republice a na Slovensku má v současnosti rozdílné regionální disparity. Na Slovensku je problém regionálních disparit a výrazné polarizace východu a západu země mnohem naléhavější a výrazně ovlivňuje nejen celkovou nezaměstnanost v ČR, ale i politickou a ekonomickou situaci. Tato diplomová práce se pomocí analýzy vývoje a hlavních změn na trhu práce, které proběhly v obou zemích od roku 1993 po současnost, vysvětluje původ rozdílů v nezaměstnanosti mezi regiony a jako hlavní příčinu definuje monoodvetnú industrializaci přítomnou v období druhé poloviny 20. století.
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívá také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětí, ale také státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
host ::
RSS.