|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv peronismu na zahraniční politiku Argentiny
Červenková, Eliška ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Beranová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou perónistických prezidentů Argentiny za účelem posouzení vlivu hnutí perónismu na její utváření. Vybranými prezidenty jsou Juan Domingo Perón, Carlos Menem a Néstor Kirchner a Cristina Fernández Kirchner, jejichž vládní období je posuzováno jako celek. Po seznámení se se základní teorií, která zahrnuje zahraniční politiku, prezidentské systémy a kulturně-historickou charakteristiku a populismus, jsou analyzována jednotlivá období z pohledu hodnotících kritérií. Kritériemi jsou vztahy Argentiny s USA, Evropou a Latinskou Amerikou. Srovnáním těchto vládních etap jsou nalezeny společné prvky v zahraniční politice perónistických prezidentů. Především jde o důraz na ochranu a podporu světového míru, regionální integraci a diverzifikaci obchodních partnerů bez ohledu na ideologii. Závěrem proto je, že perónismus měl a stále má velký vliv na zahraniční politiku Argentiny.
|
|
|
Zahraničně a vnitropolitické změny ve Venezuele za "chavistických" vlád
Taubmannová, Helena ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu ekonomických, zahraničně a vnitropolitických změn ve Venezuele. Hlavními cíli práce je zhodnotit, nakolik se Hugo Chávez odklonil od předchozí éry a dále jaké změny přinesl nový prezident Nicolas Maduro. Teoreticky zaměřená první kapitola definuje rozdělení politických systémů s důrazem na specifika latinskoamerických prezidentských systémů. Druhá kapitola poukazuje na odlišnosti mezi dobou demokracie z Punto Fijo a chavismem. Třetí kapitola představuje venezuelské ropné cykly mající dopad na ekonomickou situaci země, ale částečně i na zahraniční politiku. Dále práce analyzuje vztahy vlády s opozicí a s armádou. Analýzou těchto vybraných oblastí nakonec dochází práce k závěru, že Hugo Chávez se odklonil zejména v politické sféře, naopak v ekonomice navázal na ISI politiku let sedmdesátých a prohloubil závislost země na ropě. Jeho nástupce Nicolas Maduro musí čelit mnoha problémům. Venezuela je již několik let nachází v ekonomické i politické krizi. Nový prezident si také musí udržet loajalitu ozbrojených sil i za cenu dalšího růstu moci tohoto aktéra. Také proti Madurovi stojí opozice, která po letech nabrala na síle a disponuje většinou v parlamentu.
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Presidential systems
Niklová, Dominika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Ako tému svojej diplomovej práce som si zvolila prezidentský systém vlády. Zaujímam sa o situáciu v krajinách Latinskej Ameriky, kde stále panuje politická nestabilita. Za jej pôvodcu sa označuje práve prezidentský systém. V tejto štúdii sa snažím objasniť, či pre štáty je vhodným riešením, aby preberali model fungovanie podľa USA, ktoré sa považuje za tvorcu prezidentského systému vládnutia. Moja práca sa delí do desiatich kapitol a tie sa ďalej rozdeľujú na jednotlivé podkapitoly a ich časti. V úvode som bližšie predstavila pojem a účel prezidentských systémov, ale ďalej už budem analyzovať len samotný prezidentský systém. V druhej kapitole sa venujem ceste k vzniku Ústavy USA. Tá sa stala základom pre všetky krajiny, ktoré sa rozhodli zvoliť si prezidentský systém vlády. Ďalej bližšie rozoberám definíciu prezidentského systému a jeho jednotlivé znaky. Táto časť je veľmi podstatná, pretože bez nej by som sa neprepracovala k hlbšej analýze a nemohla by som ho porovnať s parlamentarizmom. Tretia kapitola približuje, že prezidencionalizmus delíme na severoamerický a latinskoamerický. Lenže nesmieme zabudnúť na krajiny, ktoré vznikali po rozpade bývalého Sovietskeho zväzu. Mnohé z nich sa vydali cestou silného prezidenta. Lenže keďže tu ešte stále zostali pozostatky komunizmu a nie je tu dostatočne...
|
|
|
Politická transformace Kyrgyzstánu po roce 1991: Na rozcestí mezi demokracií a autoritářským režimem
Znamenskiy, Vladimir ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Politická transformace Kyrgyzstánu po r. 1991: Na rozcestí mezi demokracií a autoritářským režimem" se zaměřuje na politický vývoj Kyrgyzstánu od získání nezávislosti v roce 1991 až po současnost. V práci jsou analyzovány klíčové aspekty politického vývoje země, přičemž zvláštní důraz je kladen na specifickou roli místních klanů v politickém systému Kyrgyzstánu. Dalšími zkoumanými tématy jsou mezietnické a mezikonfesijní vztahy, ústavní vývoj, volební proces a fenomén pádů režimů Askara Akajeva a Kurmanbeka Bakijeva v důsledku Tulipánové revoluce a událostí roku 2010.
|
|
|
Presidencialismus v podmínkách multipartismu. Analýza příčin stability systému v zemích Latinské Ameriky
Kerclová, Helena ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Podle mnoha odborníků vedou prezidentské systémy v podmínkách vícestranických systémů k nestabilitě, protože v nich existuje větší riziko exekutivně legislativního zablokování. Práce zkoumá tři stabilní země (Brazílie, Chile a Uruguay), ve kterých tato kombinace existuje. Práce si klade za cíl zjistit příčiny stability prezidentských systémů v podmínkách vícestranických systémů. Práce analyzuje tyto země na základě čtyř kritérií (počet stan, ideologická vzdálenost, institucionalizace stranického systému, simultánnost prezidentských a parlamentních voleb společně s volebním systémem). Práce analyzuje výsledky voleb od přechodu zemí k demokratickému způsobu vládnutí. Práce prokázala, že není rozhodující formát stranického systému, ale jeho stabilita společně se stejnými aktéry a neměnné vazby mezi nimi.
|
host ::
RSS.