|
| |
|
| |
|
|
Vztah morálky a práva v právních koncepcích H. L. A. Harta a R. M. Dworkina
Mach, Daniel ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky v iusnaturalismu a iuspozitivismu, přičemž poukazuje na různé významové konotace pojmů právo a morálka. Naznačuje historický vývoj obou směrů až do období dvacátého století a u dílčích období vývoje uvádí i významné představitele, a to včetně jejich hlavních filosofických myšlenek. Těžiště práce však spočívá ve srovnání přístupů a pojetí vztahu práva a morálky v koncepcích významných právních filosofů H. L. A. Harta a R. M. Dworkina. Oba muži bývají považováni za představitele zmíněných směrů a jejich názorový střet lze pokládat za jeden z nejvýraznějších momentů ve filosofii práva druhé poloviny dvacátého století. Práce se tak detailně věnuje problematice práva a morálky nejprve u H. L. A. Harta a následně pak u R. M. Dworkina. Snaží se předložit základy jejich právních tezí, charakterizovat přístup k chápání morálky a v neposlední řadě také popsat již výše zmiňovaný vztah dvou normativních systémů - práva a morálky. Diplomová práce vychází ze studia řady pramenů, jako jsou monografie, učebnice, sborníky, články odborných časopisů či internetové zdroje. Klíčovými se však mezi použitými zdroji stala především díla obou právních filosofů, která umožnila pochopit jejich rozdílná stanoviska k problematice práva a morálky. Pro naplnění stanovených cílů...
|
|
|
Právo na psychoterapii mimo zdravotnický systém: Pokus o etickou reflexi
BLÁHOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje etické reflexi práva na psychoterapii jako potenciálního práva přirozeného, a to s ohledem na spor o psychoterapii mimo systém zdravotnictví a jeho etické řešení. První část práce tak reflektuje vznik a jádro sporu, dále pak strany sporu, jejich argumenty a protichůdné i shodné zájmy, ale také dopady vzniku sporu na situaci zájemců o psychoterapii. Druhá část je pak věnována psychoterapii, a to nejprve vývoji psychoterapie s důrazem na její politicko-kulturně-historickou podmíněnost, poté následuje reflexe proměn potřeb příjemců psychoterapie s přihlédnutím k proměnám společnosti a nakonec tato část práce vymezuje psychoterapii s přihlédnutím k tuzemským a evropským trendům. Třetí část práce zkoumá právo na psychoterapii jako potenciální přirozené právo a v návaznosti na to pak také význam lidských práv pro řešení sporu o psychoterapii. Věnuje se tedy nejprve přirozenému zákonu, přirozeným právům a povinnostem a vztahu přirozeného a pozitivního zákona; poté reflektuje současné možnosti realizace práva na psychoterapii v ČR ve vztahu se závěry předchozího zkoumání. Čtvrtá část se věnuje realizaci práva na psychoterapii s ohledem na princip subsidiarity a jeho rozdílná pojetí. Pátá část je vyhrazena diskusi a reflexi aktuálního vývoje sporu, závěr práce pak přináší shrnutí a zhodnocení závěrů, k nimž práce dospěla.
|
|
|
Zdroje a základy právní teorie Francisca de Vitorii a jejich aplikace na problém sebeusmrcení
PEŠEK, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá právní teorií Francisca de Vitorii a jeho pojetím sebevraždy. První část je zaměřena na život samotného myslitele a další historické souvislosti, které měly vliv na jeho práci. Ve druhé části řeší zdroje a základy jeho právní teorie se zvláštním přihlédnutím k jejímu racionalistickému výkladu. Poslední část je více praktická a zaměřuje se na problematiku ospravedlnění sebeusmrcení ve světle Vitoriova díla.
|
|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
|
| |
|
|
Přirozený zákon jako základ universální etiky?
TOMANDL, Antonín
Práce se zabývá zkoumáním, vývojem přirozeného zákona, jako možného výchozího bodu pro koncipování etiky universálního charakteru. Je členěna na dvě hlavní části, přičemž první je věnována historickému vývoji a prezentaci různých pojímání lidské přirozenosti, potažmo přirozeného zákona, a to od dob velikánů jako Platón či Aristotelés, po Johna Finnise. Druhá část se zabývá, přirozeným zákonem z pohledu Mezinárodní teologické komise (MTK) v jeho konkrétnější aktualizaci a pokusem o určitý stupeň komparace této koncepce s koncepty tradičními.
|
|
|
Klasické teorie jako prameny přirozeného zákona
KOHOUT, Petr
Tato práce se zabývá tématem přirozeného zákona. Především pak prameny přirozeného zákona, kterými jsou teorie, jež bývají označovány jako klasické. Zaměřuje se postupně na tyto teorie (Aristotelovu, stoickou a teorii sv. Tomáše) a jejich společné body, které jsou pro ně charakteristické. To je cílem této práce. Tyto rysy představují podstatu přirozeného zákona. První část ukazuje problematiku pojmu "přirozený zákon". Obsahem druhé části jsou již klasické teorie. Třetí kapitola představuje shrnutí poznatků kapitoly druhé. Čtvrtá část je věnována rysům klasických teorií v modernějších osvícenských konceptech a vztahu mezi přirozeným a pozitivním zákonem.
|
|
|
Terorismus, válka-etické meze v prosazování zájmů
ŠŤASTNÝ, Michal
Tato práce se zabývá současným terorismem a jeho významem v globalizovaném světě a možností etického ospravedlnění násilí. Teoretická část vymezuje současný terorismus, jeho terminologii, politické a sociální prostředí. Dále popisuje druhy a metody terorismu, jeho historii a některé teroristické organizace a jejich cíle. Porovnává také terorismus a válku jako takovou v oblastech, ve kterých se protínají. V dalších kapitolách představuje výchozí etické teorie, o které se bude opírat morální posuzování násilného prosazování zájmů. V teoretické části je také vysvětlen pojem spravedlivé války, její základní principy a závazné atributy. Praktická část obsahuje charakteristiku tří zvolených aktuálních konfliktů: útoky Al-Kaidy na USA z 11. září 2001, čečenskou válku za autonomii a současnou faktickou okupaci Iráku spojeneckými vojsky. Na základě získaných poznatků provedené komparace těchto konfliktů a aplikace principů spravedlivé války se potvrdila stanovená hypotéza, že lze některé akty násilí eticky ospravedlnit na základě uplatnění zásad spravedlivé války. Toto ospravedlnění se však vztahuje jen k pojmu ius ad bellum, právu bránit se s použitím násilí. V oblasti ius in bello, práva ve válce, se hypotéza nepotvrdila a konkrétní praktické násilné jednání nesplňovalo některý ze základních principů spravedlivé války.
|
host ::
RSS.