|
|
Vliv bytového sektoru na tvorbu emisí skleníkových plynů
Hošková, Tereza ; Dvořáček, Lukáš (oponent) ; Ivanička, Koloman (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem bytového sektoru na tvorbu emisí skleníkových plynů. V teoretické části jsou doporučeny návrhy na snižování emisí skleníkových plynů v bytovém sektoru a popis environmentálních dopadů stavby v různých etapách životního cyklu z hlediska tvorby skleníkových plynů. Praktická část se zabývá již realizovanými nebo plánovanými projekty pod záštitou celosvětové organizace Ecocity.
|
|
| |
|
|
Vzduchotechnika přednáškových prostor
Vojkůvková, Petra ; Gebauer,, Günter (oponent) ; Šikula, Ondřej (vedoucí práce)
Má bakalářská práce se zabývá zhodnocením stávajícího stavu mikroklimatických podmínek problematických prostor Gymnázia L. Jaroše v Holešově a návrhem optimálního vzduchotechnického systému. Na základě uskutečněných měření a provedených simulací proudění vzduchu zahrne návrh řešení úpravy vzduchu a výběr vhodných možností jeho distribuce, které povedou ke zkvalitnění tepelně-vlhkostního mikroklimatu.
|
|
|
Ekologické daně v zemích OECD
Franková, Martina ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Kouba, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analyzovat environmentální zdanění v členských zemích OECD, seznámit čtenáře s vývojem ekologických daní a současnými trendy v daňových příjmech z ekologických daní. Práce se rovněž zaměřuje na strukturu příjmů z ekologických daní, významnou část tvoří zdanění energie, zejména daně z motorových paliv. Pozornost je v práci věnována i zdanění oxidu uhličitého, uhlíkové daně jsou podle OECD jedním z účinných nástrojů snižování emisí CO2, což je důležité k dosažení cílů stanovených Kjótským protokolem. Explicitní uhlíkové daně se vyskytují pouze ve 12 daňových systémech členských zemí OECD a v kanadské provincii Britská Kolumbie. U více než poloviny zemí se uhlíková daň vyskytuje v daňovém systému od roku 2010, což jen svědčí o zvýšeném zájmu o tento nástroj v posledních letech. V poslední části se práce zabývá tím, zda ve sledovaném období dochází k tzv. ekologizaci daňového systému, tzn., zda klesá daňové zatížení práce a zároveň roste daňové zatížení energie.
|
|
|
Vliv zvýšené vzdušné koncentrace oxidu uhličitého na růst buku lesního
Sokolová, Tereza
Zvýšená koncentrace CO2 ovlivňuje anatomické, fyziologické i morfologické vlastnosti rostlin a to jak přímo, tak i nepřímo. Cílem této práce bylo zjistit vliv zvýšené vzdušné koncentrace CO2 na růst buku lesního (Fagus sylvatica). Vlastní experiment probíhal od podzimu roku 2005 na ekologickém pracovišti Bílý Kříž v Beskydech na uměle založených plochách (A-ambient -- přirozená vzdušná koncentrace CO2 -- 385 ppm, E-elevated -- 700 ppm, C-control -- otevřená kontrolní plocha). Dvouleté semenáčky buku a tříleté semenáčky smrku byly vysázeny v trojúhelníkovém sponu do lamelových sfér a to v celkovém počtu 96 stromů. Studie je zaměřená na produkci biomasy buku lesního v různých typech smíšení spolu se smrkem ztepilým (P-pure -- monokultura, I-individual -- jednotlivé smíšení, G-group -- skupinovité smíšení). V polovině srpna 2013 byla započata destrukce buků, která byla dokončena v září 2013. Nadzemní části byly rozděleny na listy, větve a kmen a také kořeny byly podrobeny později destrukční analýze. Oddělené části stromu se pro stanovení biomasy sušily v sušárně 48 hodin při 80 °C a následně 2 hodiny při 105 °C a nakonec byly zváženy. Po osmi letech trvání experimentu kultivace smrku ztepilého a buku lesního v lamelových sférách, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v celkové biomase stromů mezi sférou A a E. Byl však zjištěn významný vliv CO2 na biomasu jednotlivých orgánů (listí, větvě, kmeny a kořeny včetně pařezů) a také na stromy pěstované v jednotlivém smíšení I. Při srovnání celkové biomasy ve sférách, byla ve sféře E průměrná celková biomasa jednotlivého stromu o 27 % nižší ve smíšení G, o 25 % vyšší ve smíšení P a o 147 % vyšší ve smíšení I než ve sféře A. Produkce biomasy kořenů bez zjištění vlivu smíšení je vyšší o 60 % v rámci sféry E. Největší rozdíl podzemní biomasy byl mezi sférami zjištěn ve smíšení I. Ve sféře E bylo až o 200 % více podzemní biomasy nežli ve sféře A. Tyto předběžné výsledky ukazují, že celková biomasa buku byla vyšší ve sféře E nežli ve sféře A. Rozdíly v celkové biomase je však nutné zohlednit podle smíšení a koncentrace CO2.
|
|
|
Způsoby a metody zpomalování zralosti jablek
Majorová, Anežka
Byly sledovány tři odrůdy jablek ( Idared, Prima, Golida) sklizené ve třech stádiích zra-losti (nezralé, zralé, přezrálé), které byly v průběhu 30 dnů skladovány ve dvou teplotách 2 °C a 20 °C. Na všech odrůdách byly v průběhu skladování sledovány hlediska zralosti, které vycházeli z objektivních měření. Provedená měření umožňovala stanovit 3 základní kritéria (penetrační napětí, rozpustnou sušinu, titrační kyselost). Ze skladovaných odrůd byla Prima v období měření již dostatečně zralá, u odrůd Idared a Golida byly v uvedených parametrech si podobné stanovené hodnoty, které jsou uvedeny v průměru se směrodatnou odchylkou. Předmětem bylo zjistit optimální zralosti jablek, zejména na dlouhodobé sklado-vání. Pro sledování zralostních procesů bylo důležité znát látkové složení během sklizně. Pozorují se jejich změny a hodnoty, které se zaznamenávají. Podle těchto hodnot se určují podmínky pro každou odrůdu jablek pro dlouhodobé skladování a udržení jablek v optimální zralosti.
|
|
|
Přínos kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči
BENEDIKT, Ladislav
V přednemocniční neodkladné péči (PNP) se zdravotničtí záchranáři setkávají s pacienty, kteří mají v souvislosti se svým zdravotním stavem dýchací potíže. Jelikož dýchání tvoří společně se stavem vědomí a krevním oběhem mezi hodnocené základní životní funkce, je nutné zaměřit se na přesné zhodnocení jeho kvality. Mimo hodnocení pohledem, využíváme s výhodou i přístrojového monitorování dýchání, přesněji kvality výměny krevních plynů. V PNP můžeme monitorovat saturaci krve kyslíkem (pulzní oxymetrie) a oxidem uhličitým (kapnometrie). V naší bakalářské práci, jsme se zaměřili ohledně k tématu na kapnometrii. Samotný princip měření kapnometrie je založen na základní fyzikální metodě a to absorpce infračerveného světla. Při bližším zaměření na kapnometrii zjistíme, že má uplatnění ve stavech, kdy nám např. pulzní oxymetrie nemusí poskytovat objektivní výsledky o momentálním stavu nemocného, nebo je při některých typech náhlého postižení zdraví nevyužitelná. Největší výhoda kapnometrie, je téměř okamžitá odpověď přístroje na metabolické změny v dýchacím ústrojí pacienta. Mezi další výhody řadíme hlavně to, že použití této metody při zajišťování dýchacích cest intubací, použitím kombitubusu i laryngeální masky dostáváme přesný přehled o poloze kanyly. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku kapnometreie. Počátek práce nabízí, co kapnometrií rozumí a objasňuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči jako takovou. Je zde i pohled na monitorace celkově. Kapnometrii jako taková je dále rozdělena do typů podle způsobu použití. Teoretickou část uzavírá kapitola, o které zde v bakalářské práci také nesmí nic chybět a tou je kapnografie. Praktická část se zaměřovala na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti o využití kapnometrie a na zmapování využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníku, který se zaměřoval na teoretické znalosti. Objem dat byl nasbírán v březnu 2015. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Strakonice, Prachatice, Písek, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 63 respondentů. Zpětná celková návratnost z počtu 100 kusů (100%) dotazníku byla 63 %. Dotazník celkem obsahoval 24 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační a zbylé otázky byly uzavřené a zabývaly se znalostmi respondentů v problematice o kapnometrii. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných grafů a tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Stanovené hypotézy H1 a H2 byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu a za pomocí dotazníkového šetření. Výsledná hladina významnosti hypotézy H1 zamítla stanovenou hypotézu H1 a potvrdila nulovou hypotézu, která říká, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje mají dostatek znalostí o využití kapnometrie. Naproti tomu výsledná hladina významnosti hypotézy H2,nepotvrdila nulovou hypotézu a přijala stanovenou hypotézu H2, která říká, že kapnometrie se nevyužívá u každého pacienta se zajištěním dýchacích cest. Tudíž hypotéza H2 byla potvrzena. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti s využitím kapnometrie, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči a i tento cíl byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři mají dostatek znalostí o využití kapnometrie a jsou schopni ji používat, avšak na základě zjištěných skutečností jsem vypracoval průvodce použitím kapnometru pro zdravotnické záchranáře, který jsem přiložil k bakalářské práci. (Příloha č. 11)
|
|
| |
|
|
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
PÍSAŘÍK, Martin
Diplomová práce se zabývá částečným hodnocením životního cyklu třech druhů energetických rostlin, konkrétně kukuřicí setou (Zea mays L.), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea L.), Szarvasi I (Agropyron elongatum L.) a jejich environmentálních dopadů během jejich pěstování. Jako rámec hodnocení byla použita doba od předseťové přípravy v prvním roce až po poslední sklizeň po desetiletém pěstitelském cyklu. K výpočtu emisí skleníkových plynů byl použit softwarový nástroj SimaPro. Cílem bylo zjistit kolik emisí skleníkových plynů (kg CO2eq na 1 kg sušiny) vznikne při pěstování vybraných energetických rostlin a porovnat, která rostlina je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Celková emisní zátěž vyprodukovaná během životního cyklu kukuřice seté je 0,199210 kg CO2eqv na 1kg sušiny, u chrastice rákosovité 0,182075 kg CO2eqv na 1kg sušiny. Szarvasi I je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná produkuje 0,110232 kg CO2eqv na 1kg sušiny.
|
|
|
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
HOVORKOVÁ, Sandra
Úkolem bakalářské práce ?Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2 eq? je zpracovat literární rešerši shrnující agrotechniku pěstování vybrané energetické rostliny (Lesknice rákosovitá ? Phalaris arundinacea L.) a vliv jejího pěstování na životní prostředí se zaměřením na produkci skleníkových plynů vyjádřenou emisemi oxidu uhličitého (CO2). Náplň vlastní práce spočívá ve vytvoření rámce pro výpočet emisní zátěže pěstování lesknice rákosovité z hlediska CO2 v programu SIMA ? PRO.
|
host ::
RSS.