|
|
Mzdový systém v zemích V4
Šestáková, Petra
Šestáková, P. Mzdový systém v zemích V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova uni-verzita v Brně, 2023. Bakalářská práce se zabývá ukazateli, které se mzdovým systémem souvisejí. Konkrétně se jedná o minimální a mediánovou mzdu a také průměrný starobní důchod. Tyto ukazatele jsou porovnány na základě poměrů k průměrné mzdě v zemích V4, které jsou následně srovnány s Německem. V první části práce jsou popsány jednotlivé systémy minimální mzdy a starobního důchodu v zemích V4. V druhé části jsou představena data v období od roku 2006 do roku 2019. Pomocí korelační matice byly zjištěny závislosti mezi zeměmi, které byly následně podrobně popsány. Dále jsou země porovnány i s vyspělou zemí EU. Tuto zemi představuje Německo. V poslední části je minimální mzda srovnána s cenovou hladinou zboží a služeb a následně i s cenovou hladinou elektřiny pro domácnosti.
|
|
|
Uplatnění paušální daně u příjmů ze samostatné činnosti
Vagundová-Drgáčová, Lucie
Vagundová-Drgáčová, L. Uplatnění paušální daně u příjmů ze samostatné činnosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Tato bakalářská práce se zabývá institutem paušální daně, který byl v České republice zaveden od roku 2021. Bakalářská práce je rozdělena na literární rešerši a analytickou část. V literární části je představen institut paušální daně a dále jsou zde vymezeny pojmy související se zdaňováním příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti. Cílem analytické části bakalářské práce je srovnání daňového a odvodového zatížení osob samostatně výdělečně činných při využití institutu paušální daně a při uplatňování výdajů stanovených procentem z příjmů. Cílem je též zjistit, pro které poplatníky je využití paušální daně výhodné. Paušální daň bude dále rozebrána z pohledu, jaký má vliv na starobní důchod poplatníka, jaký má na poplatníka dopad přechod na paušální daň a jaký dopad na poplatníka má porušení podmínek paušální daně.
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Důchodové zabezpečení horníků v České republice
Holečková, Romana ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Lang, Roman (oponent) ; Ryba, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem důchodového zabezpečení horníků v České republice od jeho historických počátků až po současnost, s hlavním zaměřením na právní úpravu de lege lata. Vybraný okruh zaměstnanců v hornictví je v českém právu důchodového pojištění oproti jiným pojištěncům zvýhodněn při stanovení důchodového věku a stanovení výše starobního důchodu. Tato zvýhodnění jsou prozatím časově omezena, aktuálně je však prosazováno, aby byly uvedené preference ve veřejném důchodovém systému zakotveny natrvalo. Hlavní těžiště práce proto představuje analýza platné právní úpravy týkající se nároku horníků na starobní důchod s přihlédnutím ke zvláštnímu důchodovému věku a stanovení výše tohoto důchodu. Práce se dotýká též dalších důchodových dávek vyplácených z českého důchodového systému, a to invalidního důchodu a pozůstalostních důchodů. Dále jsou zmíněny některé nároky vyplývající z odškodňovacích předpisů a vybraná témata z mezinárodněprávní problematiky, která mohou mít vliv i na plnění vyplácená horníkům z českého důchodového systému (zejména dorovnávací přídavek).
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Starobní důchody
Štěrba, Michal ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Löster, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje stále aktuálnímu tématu starobních důchodů, kterému jsou věnovány tři odlišné kapitoly. První část se zabývá popisem historického vývoje starobních důchodů se zaměřením na vývoj v posledních více než 200 letech. Důraz je kladen na vývoj na území nynější České republiky a ke každému období jsou též přiložené historické skutečnosti, které nejen vývoj důchodového systému určovaly. Další kapitola se věnuje přehledu různých typů penzijních systému. Společně s popisem jednotlivých pilířů dle definice Světové banky jsou též přiloženy příklady systémů z různých evropských zemí. Poslední a také nejobsáhlejší část práce má za úkol poukázat na dosavadní především demografický vývoj obyvatel ČR, najít vhodné ukazatele použitelné pro problematiku starobních důchodů, najít možný budoucí vývoj těchto ukazatelů pomocí statistických a demografických metod a v neposlední řadě též poskytuje případným zájemců program pro výpočet výše budoucího starobního důchodu nebo věk, v kterém dotyčný bude moci odcházet do důchodu. Práce poskytne čtenáři souhrnné informace nejen o současném stavu penzijního pojištění v ČR a v Evropě, ale také jej seznámí s důvody, které vedly k jeho založení, jaký je možný další vývoj společně s návrhy řešení.
|
|
|
Analýza reforem penzijního systému v Polsku (1990 - 2014)
Černá, Karolína ; Brabec, Petr (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Tato práce pojednává o polském penzijním systému a jeho reformách v letech 1990-2014. Starý penzijní systém v Polsku byl nestabilní a v mnohém nevyhovující, proto bylo nutné ho reformovat. Reforma byla zahájena na začátku roku 1999 a spolu s ní i nový penzijní systém. Ten byl však zaveden uspěchaně a mnoho věcí bylo nedomyšlených a nefungujících, proto tento systém v dalších letech prošel mnohými změnami včetně dvou reforem a to v roce 2011 a 2014, které především redukovaly v roce 1999 nově vzniklý druhý fondový pilíř penzijního systému. Práce se dále zabývá vývojem zhodnocení otevřených penzijních fondů ve druhém pilíři polského penzijního systému v období 1999-2011, kde dochází ke zjištění, že výše zhodnocení, která byla předpokládána autory reformy v roce 1999, je téměř shodná s reálnou výší za sledované období.
|
|
|
Uplatnění seniorů na trhu práce v České republice
PODLEŠÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou uplatnění seniorů na trhu práce v České republice. Nejprve charakterizuje pojem senior a stáří. Dále jsou zmíněny biologické a psychologické změny, které s sebou stáří přináší. V souvislosti s tím jsou jmenovány silné a slabé stránky, kterými senioři disponují a které mohou mít vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Dle údajů Českého statistického úřadu je objasněna aktuální situace, ale je vyvozen i možný vývoj uplatnění seniorů na trhu práce. Po první, teoretické části následuje druhá, praktická část obsahující dotazník. Data získaná z dotazníku jsou v závěru porovnána s již provedenými průzkumy Evropské unie.
|
|
|
Zdroje krytí potřeb osob v postproduktivním věku
Pulkrabová, Markéta ; Radová, Jarmila (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Zdroje krytí potřeb osob v postproduktivním věku" se zabývá dvěma hlavními možnostmi, které jsou v podmínkách České republiky nejvíce využívány pro finanční zabezpečení v období stáří. Předně se jedná o státní starobní důchod, kterému je z titulu jeho významnosti v rámci českého důchodového systému v bakalářské práci věnována největší pozornost. Dalším sledovaným zdrojem je penzijní připojištění se státním příspěvkem, které představuje vhodný a současně nejrozšířenější doplňkový produkt k základnímu starobnímu důchodu. Zároveň bakalářská práce ve stručnosti zachycuje zásadní milníky ve vývoji důchodového systému do roku 2010 a následně také připravovanou důchodovou reformu. Analytická část bakalářské práce zachycuje, jaký dopad budou mít připravované legislativní změny na výši pobíraného starobního důchodů, a jak si na základě zvolených kritérií vybrat správný penzijní fond.
|
|
|
Předčasný důchod a jeho úloha v systému sociálního zabezpečení
ZDVIHALOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou předčasných starobních důchodů. Teoretická část pojednává o úloze předčasných důchodů v systému sociálního zabezpečení České republiky. Nejprve popisuje samotný systém našeho sociálního zabezpečení a v další části se věnuje vývoji důchodového pojištění od jeho počátků po současnost. Platnou právní úpravou je od roku 1996 zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, byl však již několikrát upravován. Poslední větší úpravou byly parametrické změny od 1.1.2010. V dalších kapitolách se teoretická část věnuje starobnímu a především předčasnému starobnímu důchodu, vysvětluje podmínky nároku a s tím související pojmy jako doba pojištění, důchodový věk, žádost o důchod. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody podání žádosti o trvale krácený předčasný starobní důchod. Dílčími cíli bylo zjistit, zda mají uchazeči dostatek informací o všech podmínkách nároku na tento typ důchodu a jaké skutečnosti jejich rozhodování ovlivnily. K dosažení cílů byla použita kvalitativní metoda. Jako techniky výzkumu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a sekundární analýzu dat. Zkoumaný soubor byl tvořen celkem 15 respondenty (pět osob ze skupiny nezaměstnaných, pět ze skupiny zaměstnaných a pět osob samostatně výdělečně činných). Výzkum ukázal, že důvody žadatelů jsou podobné nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi nimi (únava, zdravotní problémy). Sekundární analýza dat byla využita pro dokreslení velikosti a struktury základního souboru. Z výsledků je patrné, že o předčasný důchod žádají méně osoby s vyšším vzděláním. Domnívám se, že předčasný starobní důchod má v současné době v systému sociálního zabezpečení nezastupitelnou úlohu a i do budoucna by měl být jeho součástí. Z výsledků výzkumu však také vyplývá, že lidem v předdůchodovém věku není nabídnuta jiná odpovídající alternativa. Bakalářská práce by měla posloužit jako zdroj větší informovanosti v oblasti předčasných odchodů do důchodu.
|
host ::
RSS.