|
|
Vliv molekulové hmotnosti polymerů na fázově separované hydrogely
Kolomá, Nikola ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním jednotlivých systémů směsí hyaluronanů. Veškeré směsi hyaluronanů byly připraveny při molekulových hmotnostech 15-30 kDa, 80-150 kDa nebo 1500-1750 kDa. Tyto jednotlivé molekulové hmotnosti byly kombinovány v různých poměrech, nejčastěji však v poměrech 70:30, 50:50 a 30:70. Pro všechny namíchané vzorky byl použit tenzid Septonex s rozdílem posledního experimentu, kdy bylo použito také CTAB. Zpočátku byly vzorky gelů připraveny suchou cestou z jednotlivých prášků, při přesně vypočítaných navážkách. Veškeré roztoky byly ale připraveny mokrou cestou, pomocí zásobních roztoků o přesně vypočítaných koncentracích. Fyzikální gely byly tedy připraveny kombinací Septonexu a různých molekulových hmotností hyaluronanu. Vznikaly nepravidelné tvary, které bychom mohli charakterizovat jako „kuličky“ či „perličky“. Po odstání vzorku se v určitém čase jednotlivé části gelu slévaly do jedné vrstvy gelu. S fyzikálními gely bylo provedeno několik experimentů, při kterých bylo zkoumáno především chování směsí a rozdíly způsobené jinou molekulovou hmotností. Veškeré fyzikální či chemické vlastnosti byly pozorovány především vlastním okem, popsány a na závěr vyfotografovány. Při experimentech bylo použito hydrofobní barvivo olejová červeň, které sloužilo k lepšímu vizuálnímu porovnání vzorků mezi sebou. Posledním experimentem bylo reologické měření, při kterém bylo možné charakterizovat viskozitu jednotlivých vzorků.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
|
|
Vliv molekulové hmotnosti polymerů na fázově separované hydrogely
Kolomá, Nikola ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním jednotlivých systémů směsí hyaluronanů. Veškeré směsi hyaluronanů byly připraveny při molekulových hmotnostech 15-30 kDa, 80-150 kDa nebo 1500-1750 kDa. Tyto jednotlivé molekulové hmotnosti byly kombinovány v různých poměrech, nejčastěji však v poměrech 70:30, 50:50 a 30:70. Pro všechny namíchané vzorky byl použit tenzid Septonex s rozdílem posledního experimentu, kdy bylo použito také CTAB. Zpočátku byly vzorky gelů připraveny suchou cestou z jednotlivých prášků, při přesně vypočítaných navážkách. Veškeré roztoky byly ale připraveny mokrou cestou, pomocí zásobních roztoků o přesně vypočítaných koncentracích. Fyzikální gely byly tedy připraveny kombinací Septonexu a různých molekulových hmotností hyaluronanu. Vznikaly nepravidelné tvary, které bychom mohli charakterizovat jako „kuličky“ či „perličky“. Po odstání vzorku se v určitém čase jednotlivé části gelu slévaly do jedné vrstvy gelu. S fyzikálními gely bylo provedeno několik experimentů, při kterých bylo zkoumáno především chování směsí a rozdíly způsobené jinou molekulovou hmotností. Veškeré fyzikální či chemické vlastnosti byly pozorovány především vlastním okem, popsány a na závěr vyfotografovány. Při experimentech bylo použito hydrofobní barvivo olejová červeň, které sloužilo k lepšímu vizuálnímu porovnání vzorků mezi sebou. Posledním experimentem bylo reologické měření, při kterém bylo možné charakterizovat viskozitu jednotlivých vzorků.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
host ::
RSS.