Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lidová píseň a rozvíjení rytmického cítění v mateřské škole
CHALOUPKOVÁ, Lenka
Cílem práce je vytvořit na základě lidových písní program rozvoje rytmického cítění využitelný v mateřské škole. Teoretická část pojednává o lidové písni a jejím významu v předškolním vzdělávání, rytmickém cítění jako jedné z hudebních schopností, ontogenetickém vývoji rytmického cítění a možnostech jeho podpory. Jedna z podkapitol je věnována vhodným metodám a formám předškolního vzdělávání. V praktické části je vytvořen na základě lidových písní program vhodných činností pro rozvíjení rytmického cítění s postupně se zvyšující náročností. Důraz je kladen na využití vhodných metod a forem vzdělávání. Program je ověřen ve třídě v mateřské škole a evaluován. Je využita metoda pozorování a testu rytmického cítění u vybrané skupiny dětí před začátkem a po ukončení programu. V závěru je uvedeno doporučení pro využití programu v praxi.
Žalmové parafráze Jiřího Strejce
Matějec, Tomáš ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá veršovanými žalmovými parafrázemi Jiřího Strejce (prvně vydanými roku 1587), které vznikly jako českojazyčná verze tzv. Ženevského žaltáře (prvně vydaného roku 1562) a představují významnou památku českého raně novověkého písemnictví. Jednotlivé kapitoly práce pojednávají o životě a literárním díle Jiřího Strejce, o vzniku a předlohách jeho žalmových parafrází a o dějinách jejich vydávání a recepce. V dalších kapitolách práce představuje Strejcovy žalmové parafráze v širších literárně historických, církevně historických a teologických souvislostech.
Klavírní alba pro děti a mládež se zaměřením na tvorbu R. Schumanna, P. I. Čajkovského, B. Bartóka a S. Prokofjeva
MEZEROVÁ, Eva
Cílem této bakalářské práce je analyzovat z metodického hlediska rozmanité skladby různých vývojových období klavírní tvorby, která je určena dětem a mládeži. Dále bych chtěla přiblížit ta alba pro mládež, která nejsou příliš známá, ačkoliv nabízejí velmi vděčný metodický materiál. Součástí práce je rozbor klavírních alb autorů spadajících historicky do dvou století (19. a 20.) a průzkum (formou dotazníku a jeho analýzy) využití těchto skladeb v rámci výuky klavírní hry na ZUŠ a konzervatořích (v rámci předmětu Základy klavírní hry).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.