|
|
Hipokampus a konsolidace kontextuální paměti ve fyziologických a patologických podmínkách
Taskina, Sofia ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
afa Kontextuální paměť a zpracování kontextu jsou důležité schopnosti mozku pro učení, adaptaci a celkový život. Tato práce je zaměřena na porozumění, jaké jsou tyto schopnosti, jaké struk- tury a procesy je zajišťují, a také na patologie s nimi spojené. Takový přístup umožní zhodnotit význam kontextuální paměti, porozumět tomu, jak vzniká, mění se, extrahuje a zapomíná, a také určit, do jaké míry budoucí objevy v této oblasti přispějí k rozvoji léčby onemocnění, u kterých došlo ke změnám v kontextuálním zpracování. afa Klíčová slova: kontextuální paměť, kontextuální zpracování, hipokampus, konsolidace paměti, PTSD afa afa afa afa afa
|
|
|
Non-pharmacological methods for influencing memory consolidation during sleep
Němcová, Monika ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Spánek hraje zásadní roli v mnoha fyziologických procesech lidského organismu, jako je i konsolidace paměti. Pozitivní účinky spánku na konsolidaci paměti jsou známy již dlouho, ale pouze ve dvou posledních desetiletích byla znalost propojení mezi spánkem a pamětí využita k navržení intervencí, které by zlepšovaly konsolidaci paměti ve spánku. Dva z těchto přístupů jsou předmětem studia této práce: zpětnovazebná akustická stimulace (CLAS, z angl. "closed-loop auditory stimulation") a cílená reaktivace paměti (TMR, z angl. "targeted memory reactivation"). CLAS a TMR mají významný klinický potenciál, protože jde o nefarmakologické metody, což minimalizuje riziko závislosti a abusu. Zároveň na mozek nepůsobí exogenními silovými poli, a jsou proto považovány za bezpečnější než jiné podobné intervence. Cílem této práce je podrobně popsat CLAS a TMR, zhodnotit faktory ovlivňující jejich efektivitu a představit jejich klinický potenciál v léčbě nemocí spojených s pamětí.
|
|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Acoustic stimulation of Slow wave sleep and its influence on consolidation of declarative memory in insomnia
Orendáčová, Mária ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Pomalovlnní spánek hraje důležitou roli v konsolidaci deklarativní paměti. Z elektrofyziologického hlediska je tento paměťový proces závislý na přítomnosti a vzájemné interakci neokortikálních spánkových pomalých oscilací (< 1Hz), hipokampálních sharp-wave ripples (150-250 Hz) a talamokortikálních spánkových vřetýnkách (10-15 Hz) Předchozí výzkum dokázal, že periodická akustická stimulace růžovým šumem aplikovaná ve frekvenčním pásmu pomalých oscilací během pomalovlnného spánku, dokáže zvýšit kvalitu a celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u osob s dobrým spánkem. Naše studie se zabývala vlivem této stimulace na spánek lidí trpících nespavostí u kterých často dochází k redukci pomalovlního spánku co pozitivně koreluje se zhoršením výkonu deklarativní paměti. Naším cílem bylo zjistit, jestli tahle poměrně neinvazivní metoda mozkové stimulace dokáže zvýšit celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u nespavosti. Zjistili jsme, že akustická stimulace nezvýšila celkovou délku spánku a nezlepšila po-spánkový výkon deklarativní paměti. Mezi výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou pomalovlnného spánku jsme nenašli pozitivní asociaci, avšak silnou pozitivní asociaci jsme našli mezi po-spánkovým výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou REM spánku...
|
|
| |
|
|
The effect of psilocybin on memory consolidation in rats
Chona, Kembe ; Olejníková, Lucie (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Psychedelika jsou v současné době intenzivně zkoumána pro svůj dlouho trvající antidepresivní účinek, pozitivní vliv na úzkosti, náladu a neuroplasticitu. Mechanismus, kterým však tyto účinky způsobují je i nadále málo vysvětlen. V této práci jsme se zaměřili na aspekt jejich působení, který byl doposud téměř neprozkoumán. Je jím potenciální provázanost působení psilocybinu a vlivu spánku na konsolidaci paměti. Tvorba paměti je u zvířat i lidí velmi zásadně ovlivněna kvalitou spánku, což nás vedlo k tomu zhodnotit tyto účinky pomocí prostorových paměťových úloh. Naší hypotézou bylo, že dávka psilocybinu aplikovaná po učení by mohla mít pozitivní vliv na konsolidaci takto vzniklé paměti u potkana. Abychom určili, zda-li existuje nějaká interakce se spánkem, podrobili jsme potkany různým kombinacím aplikace psilocybinu a kontrolního vehiklu se spánkem a spánkovou deprivací. Výsledky behaviourálních úloh nepotvrdily, že by k takové interakci docházelo. Dále jsem se zabývali také vlivem psilocybinu a manipulace se spánkem na neuroplasticitu. Sledovali jsme expresi časného raného genu, Arc proteinu, a markeru nevyspělých neuronů doublecortinu v hippokampu. Exprese doublecortinu nebyla ovlivněna žádným z faktorů, nicméně exprese Arc proteinu měla v případě zvířat, která obdržela psilocybin a mohla v...
|
|
|
Acoustic stimulation of Slow wave sleep and its influence on consolidation of declarative memory in insomnia
Orendáčová, Mária ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Pomalovlnní spánek hraje důležitou roli v konsolidaci deklarativní paměti. Z elektrofyziologického hlediska je tento paměťový proces závislý na přítomnosti a vzájemné interakci neokortikálních spánkových pomalých oscilací (< 1Hz), hipokampálních sharp-wave ripples (150-250 Hz) a talamokortikálních spánkových vřetýnkách (10-15 Hz) Předchozí výzkum dokázal, že periodická akustická stimulace růžovým šumem aplikovaná ve frekvenčním pásmu pomalých oscilací během pomalovlnného spánku, dokáže zvýšit kvalitu a celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u osob s dobrým spánkem. Naše studie se zabývala vlivem této stimulace na spánek lidí trpících nespavostí u kterých často dochází k redukci pomalovlního spánku co pozitivně koreluje se zhoršením výkonu deklarativní paměti. Naším cílem bylo zjistit, jestli tahle poměrně neinvazivní metoda mozkové stimulace dokáže zvýšit celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u nespavosti. Zjistili jsme, že akustická stimulace nezvýšila celkovou délku spánku a nezlepšila po-spánkový výkon deklarativní paměti. Mezi výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou pomalovlnného spánku jsme nenašli pozitivní asociaci, avšak silnou pozitivní asociaci jsme našli mezi po-spánkovým výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou REM spánku...
|
|
|
Konsolidace mentálních schémat ve spánku
Hanzlík, Adam-František ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Janíková, Martina (oponent)
Abstrakce je základní vlastností lidské mysli. Mentální nebo kognitívní schema je systémem, který sdružuje více paměťových stop na základě jejich podobnosti a jako takový je důsledkem výše zmíněné vlastnosti. V konsolidaci paměti, tedy procesu, který je nezbytný pro dlouhodobé uchovávání paměťových stop, hraje klíčovou roli spánek. V myším modelu je učení v kontextu existujících schemat rychlejší a je spojeno s expresí IEG. Je pravděpodobné, že paměťová konsolidace ve spánku umožňuje tvorbu schemat na základě překryvu jednotlivých paměťových stop. Neurální mechanismus tvorby schemat je zřejmě založen na (a) potenciaci specifických synapsí zapříčiněné neuronálním přehráváním, (b) globální synaptické depotenciaci na úrovni neurálních sítí a (c) překryvu paměťových stop. Tento překryv je patrně odrazem specifické povahy neuronálního přehrávání v hipokampu. Je pravděpodobné, že jednotlivá spánková stadia ovlivňují konsolidaci schemat různě. Pro studium spánkové konsolidace schemat u lidí je klíčové, jak moc jsou účastnící seznámeni s experimentem.
|
|
|
Vliv spánku na zvýšené hladiny kortikosteronu v hipokampu na konsolidaci traumatické paměti u hlodavců
Brukhnová, Alena ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Jakékoliv narušení homeostázy organismu vyvolává stresovou reakci, která slouží k obnovení rovnováhy v těle. Hladiny stresových hormonů, např. glukokortikoidů, silně ovlivňují konsolidaci epizodické paměti závislé na hipokampu. Spánek má blahodárné účinky na jednotlivé typy paměti a je nezbytný pro správný průběh konsolidace nově nabytých informací. Málo je však známo o neuronálních procesech konsolidace paměti pro traumatickou událost. Tématem této práce je studium kombinace těchto dvou faktorů a zjištění vlivu vysokých hladin kortikosteronu a spánku na konsolidaci traumatické paměti u laboratorních potkanů. Teoretická část této práce shrnuje poznatky tykající se paměti, spánku a stresu. Praktická část se zabývá experimentálním postupem, který kombinuje behaviorální (strachové podmiňování), elektrofyziologické metody (EEG nahrávání a určování spánkových stadií) a farmakologickou manipulaci (intrahipokampální administraci kortikosteronu). Souhrnně byl zjištěn vliv vysokých hladin kortikosteronu v hipokampu na konsolidaci kontextové paměti a na množství pomalých vln (slow wave sleep) v průběhu spánku. Tyto výsledky mohou přinést nové aspekty v problematice konsolidace traumatické paměti a s tím spojené posttraumatické stresové poruše. Klíčová slova: spánek, konsolidace paměti, stres, kortikosteron,...
|
|
|
Neuronal mechanisms of consolidation of memories for behavioral episodes in sleep
Petránová, Erika ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Pamäť je dôležitou schopnosťou jednotlivca umožňujúcou efektívne narábať s informáciami nadobudnutými počas života. Pamäť je dynamický proces skladajúci sa z rôznych etáp akými sú kódovanie, konsolidácia a opätovné vybavenie si spomienky. Prijatá informácia z okolitého prostredia putuje do krátkodobého úložiska, z ktorého sa za určitý čas po prehodnotení jej relevantnosti rozhodne o jej transporte do štruktúr určených na dlhodobé uskladnenie. Mechanizmus, ktorý na túto transformáciu spomienka potrebuje, nazývame konsolidácia. Konsolidácia prebieha na systémovej i synaptickej úrovni. Pozitívny účinok na posilnenie informácií, ktoré boli zakódované tesne pred spánkom bol pozorovaný pred mnohými rokmi. Otázkou zostáva rola spánku v konsolidácií pamäťových reprezentácií, pričom existuje niekoľko hypotéz, ktoré prinášajú na túto problematiku rôzne pohľady. V posledných desaťročiach sa spánku pripisuje aktívna rola v tomto procese. Zaujímavým problémom pri pohľade na otázku spánkovej konsolidácie však nieje len mechanizmus, ale i preferencia konkrétneho typu pamäte, ktorý je počas spánku konsolidovaný. Pri skúmaní konsolidácie deklaratívnej pamäti zisťujeme, že u epizodickej pamäti sa vďaka spánku zlepšujú najmä jej časopriestorové asociačné črty. Kľúčové slová: spánok, pamäť, hipokampus, konsolidácia pamäti
|
host ::
RSS.