Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách
Kubějová, Michaela
Diplomová práce s názvem Radiocesium v zemědělsky neobdělávaných půdách je zaměřena na vypracování literárního přehledu, odebrání a zpracování půdních vzorků ke gamaspektrometrické analýze stanovení obsahu radiocesia. V první části literárního přehledu je charakterizováno radiocesium a jeho zdroje v prostředí. Součástí je transport 137Cs v atmosféře, depozice na půdu a vliv radiocesia na člověka. V další části jsou popsány vlastnosti půdy, chování radiocesia v půdách a následná dekontaminační opatření, rozdíly agroekosystémů a zemědělsky neobhospodařovaných půd, dále kontaminace území České republiky a aktivity radiocesia v půdách. Následuje materiál a metodika, popis zvolených lokalit. Hlavní část je zaměřena na stanovení obsahu radiocesia v odebraných vzorcích. V roce 2013 byl zajištěn sběr 114 půdních vzorků (57 svrchních A organických profilů do 5 cm a 57 spodních B minerálních profilů do hloubky 12 cm) ve čtyřech vybraných lokalitách: Valašské Meziříčí-Juřinka, Velké Karlovice, Loukov, Prostřední Bečva. Odběr půdních vzorků byl proveden vždy ve třech dále specifikovaných místech: louka, les listnatý (případně smíšený) a les jehličnatý. Nejnižší hmotnostní aktivity radiocesia ve sledovaných půdách byly zjištěny na Juřince (v profilech A 16,9 +- 4,29 Bq.kg-1 a B 11,6 +- 2,53 Bq.kg-1), poté v Loukově (v profilech A 38,8 +- 30,22 Bq.kg-1 a B 18,6 +- 12,60 Bq.kg-1). Nejvyšší aktivity 137Cs byly změřeny ve Velkých Karlovicích (v profilech A 64,7 +- 44,11 Bq.kg-1 a B 30,1 +- 21,50 Bq.kg-1) a na Prostřední Bečvě (v profilech A 46,6 +- 30,01 Bq.kg-1 a B 24,9 +- 28,50 Bq.kg-1). Na všech zvolených lokalitách byla hmotnostní aktivita ve svrchních A profilech vyšší (T-test, P menší než 0,05) než ve spodních profilech B. Podle odběrných míst na jednotlivých lokalitách byly nejvyšší průměrné hodnoty radiocesia naměřeny v půdách jehličnatých lesích (v profilech A 65,7 +- 41,91 Bq.kg-1 a B 35,03 +- 28,94 Bq.kg-1), poté v lesích listnatých (v profilech A 33,8 +- 17,27 Bq.kg-1 a B 20,1 +- 7,51 Bq.kg-1) a nejnižší na loukách (v profilech A 14,9 +- 4,53 Bq.kg-1 a B 10,7 +- 3,63 Bq.kg-1), P menší než 0,05. Hmotnostní aktivity (Bq.kg-1) radiocesia v A a B půdních profilech byly převedeny na plošné aktivity (kBq.m-2), které dosáhly hodnot od 0,93 do 12,94 kBq.m-2. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a mapy. V závěrečné části práce byly diskutovány výsledky, naměřené hodnoty byly porovnávány s publikovanými daty a také byl posouzen ekologický význam obsahu radiocesia v zemědělsky neobdělávaných půdách.
Rajonizace lesních půd ČR v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Strašice ; Hruška, Jakub ; Beranová, Jana ; Vopěnka, Petr ; Černý, Martin
Cílem projektu je navrhnout nový systém rajonizace poškození lesních půd acidifikací a nutriční degradací pro území ČR vycházející z analýzy nepříznivého vývoje stavu. Systém nahradí dosavadní systém členění lesů do pásem ohrožení, založený na dynamice zhoršování zdravotního stavu lesů. V navrhované metodice bude metodou multikriteriální analýzy stanovena náchylnost půd k degradaci vlivem imisí a tato náchylnost bude dána do kontextu se skutečným imisním zatížením. V prvním roce projektu byla zajištěna podkladová data, případně zajištěn přístup k těmto datům. Zpráva obsahuje informace o stavu databáze podkladových dat ke dni vyhotovení této zprávy.
Rajonizace lesních půd ČR v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Strašice ; Hruška, Jakub ; Macků, Jaromír ; Beranová, Jana ; Cienciala, Emil ; Vopěnka, Petr ; Černý, Martin
Cílem projektu je navrhnout nový systém rajonizace poškození lesních půd acidifikací a nutriční degradací pro území ČR vycházející z analýzy nepříznivého vývoje stavu. Systém nahradí dosavadní systém členění lesů do pásem ohrožení, založený na dynamice zhoršování zdravotního stavu lesů. V navrhované metodice bude metodou multikriteriální analýzy stanovena náchylnost půd k degradaci vlivem imisí a tato náchylnost bude dána do kontextu se skutečným imisním zatížením. Zpráva podává informace o druhém roce řešení, během kterého byl proveden převod vrstev na společné rozlišení a formát, klasifikace těchto vrstev a jejich vážení. Výsledkem jsou klasifikované vrstvy geodatabáze připravené pro složení do vstupní vrstvy.
Rajonizace lesních půd ČR v závislosti na jejich acidifikaci a nutriční degradaci
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Strašice ; Hruška, Jakub ; Macků, Jaromír ; Beranová, Jana ; Cienciala, Emil ; Vopěnka, Petr ; Černý, Martin
Projekt zpracoval metodiku rajonizace lesních půd na základě jejich ohrožení acidifikací a nutriční degradací. Postup zpracování vstupních dat je dokumentován a připraven k implementci v lesnicko-hospodářském plánování. Výsledkem projektu je metodika, jejímž výsledkem je rastrová vrstva pokrývající celé území ČR, je navržen i obecný postup začlenění výsledků Rajonizace do map v provozním měřítku. Metodika je připravena s dokumentována tak, aby ji bylo možné využít jako podklad pro zpracování legislativního předpisu, který bude sloužit jako jeden z nástrojů lesnického hospodaření a lesnické politiky.
Populační dynamika ruderálních druhů ve vztahu k limitujícím podmínkám prostředí
Modrý, Martin ; Tenčík, Aleš ; Hofmeister, Jeňýk ; Hošek, Jan
Hlavním cílem projektu je identifikace a ocenění významu hlavních podmínek pro rozvoj expanzních druhů rostlin náročných na živiny v lesní vegetaci. Téma je rozděleno do dílčích částí: a) analýza vegetace modelových ploch a její interpretace zaměřená na expanzní druhy, ustupující druhy, indikačně významné druhy, b) stanovení zásoby živých semen v půdě (analýza semenné banky), c) analýza intenzity deště semen, d) stanovení obsahu hlavních živin a organického uhlíku v půdě, event. pomocných půdních charakteristik, e) popis světelných poměrů stanoviště, především kvantifikace celkového světelného požitku a spektrálních poměrů významných pro klíčení semen, f) popis významných spolupůsobících faktorů (vlhkostní poměry, poměry řídící akumulaci opadu, mikro a mezomorfologie stanoviště, spouštěcí faktorys - mechanické disturbance apod.), g) formulace zásad hospodaření podporující zachování biodiverzity na vybraných lokalitách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.