|
|
Laboratorní diagnostika střevních prvoků se zaměřením na Dientamoeba fragilis
Vyleťalová, Lea ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Bakalářská práce Autor: Lea Vyleťalová Vedoucí práce: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název: Laboratorní diagnostika střevních prvoků se zaměřením na Dientamoeba fragilis Infekce způsobené střevními prvoky jsou v současné době přetrvávajícím zdravotním problémem. Tyto infekce postihují především populace v rozvojových zemích, jelikož je zde jen omezené laboratorní vybavení, často špatné hygienické návyky a také limitované financování zdravotnických služeb. Ačkoli jsou tradiční diagnostické metody založené na mikroskopii a barvení stále používány, představují výrazná omezení spočívající jak v nízké citlivosti a specifičnosti, tak v časové náročnosti a nutnosti vyškolených laboratorních pracovníků. Z tohoto důvodu se ve vyspělých oblastech stále rozvíjejí nové metody, a to především v oblasti molekulární biologie. Tyto metody jsou založeny na principu polymerázové řetězové reakce a jejím multiplexním provedení. Mezi další možné metody vhodné k detekci parazitárních střevních nákaz patří metody imunologické a metody založené na kultivaci. Jedním ze střevních parazitických prvoků způsobujících onemocnění trávicího traktu je kosmopolitně rozšířená...
|
|
|
Diabetes mellitus gestačního typu a jeho laboratorní stanovení
SVOBODOVÁ, Nikola
Abstrakt Jsem zdravotní laborant pracující v biochemicko-imunologické laboratoři a téměř každý týden se setkávám s výsledky screeningového vyšetření, které odhalí u těhotné ženy porušenou glukózovou toleranci a následně je u některých diagnostikován gestační diabetes mellitus. Globální výskyt gestačního diabetu mellitu je uváděn přibližně 14 % všech těhotenství a zpravidla do konce šestinedělí samovolně vymizí. Jsou samozřejmě i případy, kdy stav přetrvá a kvůli dlouhodobým následkům se zvyšuje mimo jiné i riziko rozvinutí diabetu 2. typu. (Goldmannová, 2019) Přechodem do klasického onemocnění diabetes mellitus je žena nadále léčena a sledována. V práci jsem se zaměřila jak na poskytnutí obsáhlého přehledu pro zdravotní laboranty, tak i na sběr dat o gestačním diabetu v okolí Nového Boru. Cílem práce je vytvořit přehled o gestačním diabetu a rizicích pro matku i plod, popsat průběh screeningového laboratorního vyšetření a stanovení gestačního diabetu mellitu na vlastní testované skupině. Poslední rok a půl jsem se rozhodla sledovat stavy těhotných, které přicházejí do naší odběrové ambulance, aby zde podstoupily zátěžové vyšetření orálně glukózového testu. Před vyšetřením jsem pacientky nechala vyplnit dobrovolné dotazníky. Otázky jsem vytvořila na základě mnou hledaných rizikových faktorů, které by mohly ovlivnit průběh těhotenství, nebo vést ke vzniku gestačního diabetu. Po celkovém zhodnocení zkoumaných výsledků z vyšetření a jejich porovnání s dotazníky jsem vyhodnocovala, které rizikové faktory jsou u žen s prokázaným GDM přítomny ve vyšším měřítku a tudíž by jejich výskyt mohl vést k rozvinutí nemoci.
|
|
|
Screening nosičští Streptococcus agalactiae (GBS) v těhotenství
ŽIŽKOVÁ, Johana
V teoretické části mé bakalářské práce se nejprve zaměřuji na přiblížení tématu urogenitálních infekcí. Okrajově zmiňuji i infekce, které se vyskytují u mužů, poté se věnuji především infekcím urogenitálního traktu ženy. Zmiňuji zde také sexuálně přenosné choroby. Pak přecházím přímo k tématu mé bakalářské práce, kde se věnuji blíže bakterii Streptococcus agalactiae a jejího screeningu. Praktickou část věnuji osvojením metod, které se využívají pro stanovení přítomnosti Streptococcus agalactiae. Celá praktická část byla provedena v mikrobiologické laboratoři SYNLAB s.r.o. v Českých Budějovicích. Využity byly metody běžné kultivace, kultivace, která probíhala po pomnožení patogena v Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Pokud došlo při kultivaci ke zjištění přítomnosti Streptococcus agalactiae, musel být proveden další test, abychom mohli s jistotou říct, že se opravdu jedná o tohoto patogena. Nejčastěji dochází k dourčování pomocí MALDI-TOF MS, ale může být využita také latexová aglutinace, CAMP test či biochemická test API 20 STREP. Během výzkumu bylo zpracováno 100 vzorků, které podlehly běžné kultivaci a pak kultivaci dle doporučeného postupu, kde je výtěrový tampon ještě 24 hodin inkubován v pomnožovacím bujonu Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Ze 100 vzorků se nám pozitivita ukázala po první kultivaci ve 14 případech, po pomnožení v bujonu bylo odhaleno ještě dalších 5. Ze získaných dat a dat poskytnutých laboratoří za 3 roky jsem zpracovala statistiku, kterou jsem dále porovnala s celorepublikovými daty. Cílem mé bakalářské práce bylo seznámení se s problematikou urogenitálních infekcí a možnostmi jejich laboratorní diagnostiky. Prováděla jsem vyšetření skupiny pacientů metodou bakteriologické kultivace výtěrů z pochvy a dále kultivaci po pomnožení v bujonu Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Následně jsem porovnala výsledky těchto dvou metod a srovnala výsledky laboratoře s frekvencí pozitivních nálezů s celorepublikovými daty.
|
|
|
Komparace terénních a laboratorních testů u dospělých hráček fotbalu
Skálová, Denisa ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název práce: Komparace terénních a laboratorních testů u dospělých hráček fotbalu. Cíle práce: Cílem práce je zjistit vzájemný vztah mezi vybranými terénními a laboratorními testy u dospělých hráček fotbalu. Metody: Testovaná skupina se skládala z 20 prvoligových fotbalistek pražského ženského týmu FK Dukla Praha, kdy se jejich věk pohyboval v rozmezí 17-36 let (výška 167 ± 14,8, hmotnost 66,8 ± 21,3). Měření probíhalo jednorázově v jarním přípravném období 2021 (březen-květen). Data byla získávána jak nepřímo (zprostředkovaně) pomocí laboratorních přístrojů (testy na měření tělesného složení - DEXA, explozivní síly dolních končetin - KISTLER, svalové síly - CYBEX), tak také pomocí terénních motorických testů (sprint na 10 a 30 m, opakované sprinty 6 x 20 m, agility test a test speciální vytrvalosti). Pro analýzu a následnou korelaci dat bylo použito Kendallovo tau (τ). Hladina statistické významnosti byla stanovena (p < 0,05). Dle autorů Portneyho a Watkinse (2009) byla interpretována síla korelace, a to následujícím způsobem: 0,00-0,25 malý nebo žádný vztah; 0,26-0,50 nízký vztah; 0,51-0,75 střední nebo dobrý vztah a 0,76-1,0 dobrý až vynikající vztah. Výsledky: Tato studie zjistila, že mezi vybranými ukazateli jednotlivých testů, které jsme si vybraly pro naše hypotézy, nejsou významné korelační...
|
|
|
Patogenní Escherichia coli
Bílková, Dominika ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Voxová, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Zdravotnická bioanalytika Autor: Dominika Bílková Školitel: Mgr. Marcela Vejsová, Ph.D. Název bakalářské práce: Patogenní Escherichia coli Cíl práce: Cílem této práce je shromáždit základní poznatky týkající se bakterie Escherichia coli. Práce se zaměřuje především na patogenní sérotypy E. coli, jejich faktory virulence a projevy onemocnění. Dále se práce zabývá možnostmi laboratorní diagnostiky E. coli a možnostmi terapie a prevence onemocnění způsobených E. coli. Hlavní poznatky: Escherichia coli je gramnegativní, fakultativně anaerobní bakterie, která náleží do čeledi Enterobacterales. Je běžnou součástí střevní mikroflóry člověka, kde se podílí na tvorbě vitamínu K a zabraňuje růstu a množení patogenních bakterií. Některé kmeny E. coli jsou však patogenní a podle onemocnění, která způsobují, se dělí na intestinální a extraintestinální patogeny. Intestinální patogenní kmeny způsobují střevní infekce projevující se průjmy a patří k nim E. coli enteropatogenní (EPEC), enterotoxigenní (ETEC), enterohemoragická (EHEC), enteroinvazivní (EIEC), enteroagregativní (EAEC) a difúzně adherentní (DAEC). Extraintestinální patogenní kmeny způsobují onemocnění mimo trávicí trakt, zejména...
|
|
|
Laboratorní diagnostika feochromocytomu
Chlupáčová, Tereza ; Bílek, Radovan (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
1 Feochromocytom je vzácné neuroendokrinní onemocnění vyskytující se převážně v chromafinní tkáni dřeně nadledvin. Pokud se tumor vyskytuje v chromafinní extraadrenální tkáni, nazývá se paragangliom. Feochromocytom způsobuje zvýšení hladiny vyplavovaných katecholaminů, což může mít v neléčených případech fatální důsledky. Cílem této práce je formou literární rešerše shrnout dosud získaná fakta o tomto závažném onemocnění. První část této práce je zaměřena na otázky spojené s výzkumem feochromocytomu, jsou zde uvedeny základní informace o tomto onemocnění včetně klinických projevů. Je zde také diskutován význam genetických vlivů v souvislosti s léčebnou strategií určenou pro pacienty s feochromocytomem. Druhá část této práce shrnuje postupy a metody, které se používají při laboratorní diagnostice feochromocytomu. V závěru práce jsou stručně popisovány možnosti lokalizace tumoru zobrazovacími technikami a postupy následné léčby pacientů s feochromocytomem.
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Genetické příčiny deficitu cytochrom c oxidázy u dětí
Vondráčková, Alžběta ; Tesařová, Markéta (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Mitochondrie jsou hlavním, nepostradatelným zdrojem ATP, který je produkován především systémem oxidativní fosforylace (OXPHOS). Mutace v genech podmiňujících správnou funkci OXPHOS způsobují mitochondriální onemocnění, jejichž incidence je odhadována na 1:5000 živých narozených dětí. Cytochrom c oxidáza (COX) je klíčovým enzymem dýchacího řetězce, který katalyzuje přenos elektronů na kyslík za vzniku molekuly vody. Izolované nebo kombinované poruchy aktivity COX jsou spolu s deficitem komplexu I nejčastějším typem mitochondriální poruchy u dětí. Způsobeny jsou mutacemi v mitochondriálních nebo jaderných genech kódujících strukturní podjednotky a asemblační faktory jednotlivých komplexů OXPHOS. Přesná genetická podstata poruchy aktivity COX však zůstává u mnoha pacientů neobjasněna navzdory vzrůstajícímu počtu nově charakterizovaných genů. Cílem dizertační práce bylo popsat genetickou příčinu mitochondriálního onemocnění u skupiny 60 nepříbuzných dětí z České republiky s biochemicky potvrzenou poruchou COX. Optimalizovanou metodikou high-resolution melting byly identifikovány čtyři heterozygotní varianty v exonech genů COX4I2, COX5A, COX7A1 a COX10, které byly klasifikovány jako patologické, a proto jsou vhodnými kandidáty pro provedení cílené mutační analýzy u dětí s deficitem COX. Pomocí SNP DNA...
|
|
|
Problematika kultivačního vyšetření stolice - bakteriologie
KAVALEC, Lukáš
Průjmová onemocnění jsou celosvětovým problémem. V rozvojových zemích, kde je nízký hygienický standart a omezená dostupnost lékařské péče, je velká část mortality zapříčiněna právě průjmy, ve vyspělých zemích dochází k úmrtí méně často. V našich podmínkách mezi nejčastější infekce patří salmonelózy způsobené bakteriemi rodu Salmonella, kampylobakteriózy jejichž původci jsou bakterie rodu Campylobacter a dále enterotoxikózy, což jsou otravy z potravin. Gastroenteritidy mohou být způsobované také viry např. střední adenoviry, kaliciviry a astroviry. Parazitární gastroenteritidy jsou problémem výhradně rozvojových zemích v tropických oblastech.V teoretické části mé bakalářské práce jsem zpracoval obecnou charakteristiku průjmu a popis nejčastějších původců bakteriálních gastroenteritid a možnosti jejich diagnostiky. Praktickou část jsem zpracovával v laboratoři mikrobiologie Synlab v Českých Budějovicích, kde jsem prováděl identifikaci bakteriálních původců infekčních průjmů z výtěrů z rekta pomocí kultivace na vhodných mediích, přesné dourčení bylo provedeno pomocí biochemických testů, MALDI-TOF a aglutinačních testů k přesné sérotypizaci kmenů. Ze získaných dat a dat laboratoře jsem vypracoval statistiku porovnávající výsledky laboratoře s výsledky v celé České republice. Cílem mé práce bylo seznámit se s problematikou infekčních gastroenteritid, vypracovat odbornou rešerši na dané téma, popsat a osvojit si metody přímého průkazu bakterií, rutinně využívaných v mikrobiologické diagnostice průjmů - především kultivaci a statisticky srovnat výsledky laboratoře s celou Českou republikou.
|
|
|
Laboratorní diagnostika plísní rodu Fusarium
Vitáčková, Petra ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá laboratorní diagnostikou vláknitých mikromycet (plísní) rodu Fusarium v laboratořích lékařské mykologie. Nejprve je věnován prostor pro obecné seznámení s vláknitými mikromycetami. Následuje samostatná kapitola zaměřená na popis rodu Fusarium, a to především ve vztahu k humánní medicíně. Poslední část práce sumarizuje aktuální možnosti laboratorní diagnostiky vláknitých mikromycet, se zaměřením na rod Fusarium. Invazivní infekce způsobené vláknitými mikroskopickými houbami jsou stále častější komplikací, zvláště u imunokompromitovaných pacientů. Postihují nejčastěji nemocné s hematologickou malignitou a pacienty po transplantaci krvetvorných buněk nebo solidních orgánů. Nejběžnějším původcem těchto infekcí je jednoznačně rod Aspergillus. Avšak v posledních letech jsou stále častěji popisovány případy infekcí způsobených méně častými vláknitými houbami, včetně Fusarium spp. Invazivní mykotické infekce jsou spojeny s velice vysokou mortalitou. Zásadním požadavkem se tak stává rychlost a přesnost diagnózy. Základním kamenem pro laboratorní diagnostiku invazivních infekcí způsobených vláknitými mikromycetami jsou konvenční metody - mikroskopie, kultivace a histologické vyšetření. Tyto postupy jsou však časově náročné a mnohdy vykazují omezenou citlivost a/nebo...
|
host ::
RSS.