|
|
Krajské zřízení a další vybrané aspekty organizace veřejné správy v ČR
Koňata, David ; Staša, Josef (oponent)
V této práci jsme se zabývali krajským zřízením v České republice. Na úvod jsme vymezili některé základní pojmy související s problematikou krajského zřízení, a to správní právo a jeho základní zásady, dále jsme definovali veřejnou správu, vymezili jsme územní samosprávu, podali jsme definici krajského zřízení. A zabývali jsme se i některými dalšími pojmy. V další části této práce jsme se věnovali historií krajského zřízení na území Čech a Moravy. Prošli jsme jednotlivé historické fáze vývoje krajského zřízení od počátku 13. století, přes období husitství, období 30tileté války, období osvícenského absolutismu až k přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Další hlava byla věnována období rakouské monarchie od roku 1848. Historický přehled krajského zřízení jsme zakončili nástinem vývoje krajského zřízení po 2. světové válce a v období komunistické diktatury do roku 1989. Ve čtvrté části této práce jsme pojednali o krajském zřízení v současnosti a úvahách de lege lata. Vymezili jsme ústavní základy územní samosprávy a krajského zřízení dle Ústavy ČR, Listiny a dle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Pojednali jsme o právní úpravě obsažené v Evropské chartě místní samosprávy. A samozřejmě jsme se podrobně věnovali i právní úpravě krajského zřízení obsažené v zákonně č. 129/2000 Sb., o krajích. V páté části této...
|
|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
host ::
RSS.