|
|
The in vitro effects of selected isoflavonoids on isolated rat aorta
Novýsedláková, Alena ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Alena Novýsedláková Školiteľ: PharmDr. Jana Pourová, PhD. Názov diplomovej práce: Účinky vybraných izoflavonoidov in vitro na izolovanej aorte potkana Abstrakt: Cieľom tejto práce bolo zistiť, či sú vybrané izoflavonoidy schopné vazodilatovať aortu, aké štruktúrne rysy by mohli byť za relaxačné pôsobenie zodpovedné a odhadnúť predpokladaný mechanizmus účinku. Pokus sme previedli klasickou in vitro metódou na izolovanej aorte potkana a výsledky vyhodnotili pomocou počítačového programu GraphPad. Jediný glycitin nepreukázal štatisticky signifikantnú relaxáciu cievy, čo možno prisúdiť neúčinnej glykozidickej forme. Ostatné izoflavonoidy - glycitein, daidzein a tectorigenin sa zdajú byť perspektívne z hľadiska možnej vazodilatácie. Pre overenie účinnosti in vivo by boli však potrebné ďalšie štúdie. Pravdepodobné štruktúrne rysy zahŕňajú hydroxyskupinu v polohe 7 a methoxyskupinu v polohe 8 izoflavonoidného jadra. Mechanizmus účinku doposiaľ nie je známy, avšak najpravdepodobnejšie sa javia endotelovo závislé mechanizmy, antagonizmus alfa 1 receptorov a agonizmus muskarínových M3 receptorov. Ďalej môže byť do účinku zapojené i antioxidačné a protizápalové pôsobenie či stimulácia estrogénnych...
|
|
|
Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Bc. Pavlína Šramarová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název práce 2015/2016: Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu, s. 54 Isoflavonoidy jsou podskupinou flavonoidů, patřící mezi fytoestrogenní látky, které se vyskytují především v čeledi bobovitých, zejména v sóje luštinaté (Glycine max (L.) Merr). Mají pozitivní vliv na lidské zdraví především pro své estrogenní účinky, díky kterým se uplatňují v boji proti osteoporóze, kardiovaskulárním onemocněním, ateroskleróze i při zmírnění příznaků menopauzy. Dále vykazují antibakteriální účinky a chrání buňky před poškozením DNA. Tato diplomová práce se zabývá jejich metabolismem a působením v lidském a zvířecím organismu, vlivem střevní mikroflóry na přeměnu těchto isoflavonoidů na metabolity a rovněž i účinky těchto metabolitů. V práci jsou zmíněny tyto isoflavonoidy: daidzein, genistein, biochanin A, formononetin, calycosin, prunetin, puerarin, cladrin, tectorigenin a kakkalid. Klíčová slova: isoflavonoidy, metabolismus, lidský organismus
|
|
|
Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L.
Novotná, Hana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Hana Novotná Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L. Perspektivním zdrojem sekundárních metabolitů jsou explantátové kultury. Produkce flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. však nebývá vysoká. Jednou z metod podporujících biosyntézu sekundárních metabolitů je elicitace. Elicitací dochází k indukci fyziologických změn, stimulaci obranných či stresem vyvolaných reakcí v rostlinách a následně ke spuštění syntézy sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo sledovat vliv dvou elicitorů - kyseliny abscisové a kyseliny askorbové - na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek kyseliny abscisové na produkci flavonoidů i isoflavonoidů byl po 6 hodinové aplikaci nejvyšší koncentrace 500 µmol.l-1 . Její pozitivní vliv se však s délkou elicitace snižoval. Kyselina askorbová jako antioxidační látka projevila...
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Vliv methylviologenu na produkci sekundárních látek v in vitro kultuře Genista tinctoria
Macová, Alena ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Elicitace je jedna z metod pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách. Tato práce zkoumá potencionální vliv elicitoru methylviologenu na produkci izoflavonoidů v suspenzní a kalusové kultuře Genista tinctoria L. Jako živné médium bylo použito médium dle Schenka a Hildebrandta s přídavkem růstových regulátorů 2,4-D 5 mg/L média a kinetinu 1 mg/L do média. Elicitor-methylviologen byl přidán ve formě roztoku v koncentraci c1 - 2,19·10-2 mol l-1 , c2 - 2,19·10-3 mol l-1 a c3 - 2,19·10-4 mol l-1 . Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez elicitoru byly odebírány v 6, 24, 72 a 168 hodině. Obsah izoflavonoidů v sušině i médiu suspenzních a kalusových kultur byl vyhodnocen pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší nárůst obsahu izoflavonoidů byl v kalusové kultuře zaznamenán u daidzeinu (8,5 mg/g DW) v 48 hodině po elicitaci methylviologenem v koncentraci c2 - 2,19·10-3 mol.l-1 a v koncentraci c3 - 2,19·10-4 mol l-1 (1,6 mg/g DW). Produkce genistinu, genisteinu a formononetinu po elicitaci byla mírně zvýšená nebo nulová oproti kontrole. Biochanin A se elicitovaných a kontrolních vzorcích téměř nevyskytoval. Nejvyšší hladina izoflavonoidů byla u suspenzní kultury naměřena v 48 hodině po působení elicitoru v...
|
|
|
Kardiovaskulární účinky izoflavonoidů
Jančíková, Lenka ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Lenka Jančíková Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Kardiovaskulární účinky izoflavonoidů Cíl: Cílem této diplomové práce je shrnutí dosavadních poznatků o přírodních rostlinných látkách označovaných jako fytoestrogeny-izoflavonoidech a zmapování výsledků nejnovějších studií se zaměřením na kardiovaskulární účinky izoflavonoidů. Hlavní poznatky: Z dostupných údajů lze usoudit, že izoflavonoidy a jejich metabolity mají na lidský organizmus pozitivní účinky, mezi které řadíme účinky antiaterosklerotické, antimenopauzální, antikancerogenní účinky a pozitivní efekt na osteoporózu. Pozitivní působení na kardiovaskulární systém zahrnuje antihypertenzní, antiinflamatorní, antiangiogenní, antiproliferační a antiagregační účinky. Na druhou stranu se objevují i studie, které upozorňují na případná rizika spojená se zejména dlouhodobým užíváním izoflavonoidů. Nicméně i když závěry ze studií kardiovaskulárních účinků nejsou vždy shodné, většina potvrzuje pozitivní působení izoflavonoidů na kardiovaskulární systém. Závěr: Izoflavonoidy a jejich metabolity jsou velmi zajímavou skupinou látek přírodního původu s potenciálem pro případný vývoj nových léčiv. Zaslouží si proto další...
|
|
|
Přehled méně běžných isoflavonoidů v rostlinách
Cymbál, Martin ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Martin Cymbál, DiS. Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2016/2017: Přehled méně běžných isoflavonoidů v rostlinách, s. 78. Isoflavonoidy jsou skupinou fenolových flavonoidních látek dráhy 3-fenylchroman-4-onu, z nichž mnohé jsou biologicky aktivní. Isoflavonoidy a jejich deriváty jsou někdy označovány jako fytoestrogeny, protože jejich struktura a účinek se podobá steroidním hormonům a v těle se važí na estrogenní receptory. Isoflavonoidy hrají důležitou roli v lidské potravě jako zdraví podporující rostlinné látky. Isoflavonoidy a jim příbuzné sloučeniny jsou používány v mnoha doplňcích stravy a pouze v jednom u nás registrovaném fytofarmaku (Menofem). Nedávno byly některé přírodní isoflavonoidy dokonce identifikovány jako toxiny, např. biliatreson, který může způsobit biliární atrezii, pokud jsou kojenci této látce vystaveni. Nicméně letitými studiemi, nacházením nových isoflavonoidů a to včetně objasnění jejich struktury a mechanismu účinku získaly na významnosti a v posledních deseti letech jsou isoflavonoidy předmětem širokého výzkumu a analýz, a to především pro své nepřeberné množství účinků, které byly studiemi potvrzeny. Je však třeba...
|
|
|
The in vitro effects of selected isoflavonoids on isolated rat aorta
Novýsedláková, Alena ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Alena Novýsedláková Školiteľ: PharmDr. Jana Pourová, PhD. Názov diplomovej práce: Účinky vybraných izoflavonoidov in vitro na izolovanej aorte potkana Abstrakt: Cieľom tejto práce bolo zistiť, či sú vybrané izoflavonoidy schopné vazodilatovať aortu, aké štruktúrne rysy by mohli byť za relaxačné pôsobenie zodpovedné a odhadnúť predpokladaný mechanizmus účinku. Pokus sme previedli klasickou in vitro metódou na izolovanej aorte potkana a výsledky vyhodnotili pomocou počítačového programu GraphPad. Jediný glycitin nepreukázal štatisticky signifikantnú relaxáciu cievy, čo možno prisúdiť neúčinnej glykozidickej forme. Ostatné izoflavonoidy - glycitein, daidzein a tectorigenin sa zdajú byť perspektívne z hľadiska možnej vazodilatácie. Pre overenie účinnosti in vivo by boli však potrebné ďalšie štúdie. Pravdepodobné štruktúrne rysy zahŕňajú hydroxyskupinu v polohe 7 a methoxyskupinu v polohe 8 izoflavonoidného jadra. Mechanizmus účinku doposiaľ nie je známy, avšak najpravdepodobnejšie sa javia endotelovo závislé mechanizmy, antagonizmus alfa 1 receptorov a agonizmus muskarínových M3 receptorov. Ďalej môže byť do účinku zapojené i antioxidačné a protizápalové pôsobenie či stimulácia estrogénnych...
|
host ::
RSS.