|
|
Elektrofyziologická charakterizace membránového kanálu Kir2.1
Měsíčková, Klára ; Chmelíková, Larisa (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice elektrofyziologické charakterizace membránového kanálu Kir2.1. Vnitřně usměrňující draslíkový kanál Kir2.1 se nachází v buňkách svalových, srdečních i nervových a jeho dysfunkce způsobuje různá onemocnění. Praktická část práce je zaměřená na kultivaci buněčné linie HEK293T sloužící k transfekci plasmidu Kir2.1 a následné měření iontových proudů elektrofyziologickou měřicí metodou patch-clamp v režimu whole-cell.
|
|
|
Simulace elektrofyziologických experimentů
Kubáček, Svatopluk ; Provazník, Ivo (oponent) ; Rychtárik, Milan (vedoucí práce)
Simulace elektrofyziologických experimentů umožňuje získávání cenných informací o bioelektrických dějích probíhající na izolovaných buňkách. Tato práce se zabývá základními principy, které umožňují vznik bioelektrických jevů, a technikami měření potřebné k získání informací o těchto jevech. Výsledkem této práce je vytvořený program umožňující simulovat měřící techniky aplikované na model Luo a Rudy. Program obsahuje základní měřící metody current clamp a voltage clamp s možností měnit základní parametry modelu. Výsledky této práce jsou poté srovnány s dostupnou literaturou.
|
|
|
Optimalizace metody pro stanovení anorganických iontů za využití kapilární elektroforézy
Špačková, Simona ; Bezděková, Jaroslava (oponent) ; Vaculovičová, Markéta (vedoucí práce)
Anorganické ionty jsou jednou z nejdůležitějších skupin chemických látek. Jejich význam je klíčový pro všechny živé organismy na planetě a monitorování jejich obsahu se uplatňuje jak v klinické nebo environmentální analýze ale také v potravinářství, zemědělství nebo řadě dalších průmyslových odvětví. Postupem let bylo navrženo a použito mnoho analytických metod pro detekci iontů v závislosti na oblasti jejich využití. V poslední době dochází k adaptaci některých metod i do oblastí, ve kterých nebyly primárně zamyšleny. Jednou z takových metod může být například laserová ablace s hmotnostní spektrometrií indukčně vázaného plazmatu, která se v nedávné době začala využívat pro analýzu biologických vzorků. Jako doplňkovou metodu schopnou detekovat i nekovové ionty je možné s výhodou využít kapilární elektroforézu. V této diplomové práci byla testována možnost aplikace kapilární elektroforézy s nepřímou fotometrickou detekcí pro separaci anorganických iontů v buněčných lyzátech HeLa buněk kapilární elektroforézou. Pozornost byla zaměřena na chloridové ionty. Byla ověřena schopnost separace anorganických iontů v buněčném materiálu při použití kyseliny salicylové jako absorbujícího aniontu v základním elektrolytu.
|
|
|
Iontový kanál TRPV1 a jeho role v dendritických buňkách a makrofázích
Trnková, Nella ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá TRPV1 kanálem a jeho rolí v buňkách přirozeného imunitního systému, zejména dendritických buňkách a makrofázích. TRPV1 je membránový iontový kanál, který je aktivován jak na základě fyzikálních stimulů v podobě pH a teploty, tak i pomocí látek ze skupiny vaniloidů. Nejvýznamnější z nich je kapsaicin. Aktivace TRPV1 kanálu má několik účinků na různé typy buněk. Bakalářská práce dochází na základě literární rešerše k závěru, že TRPV1 kanál vede dendritické buňky spíše k protizánětlivému účinku. U makrofágů však existují důkazy pro protizánětlivou i prozánětlivou odpověď a role TRPV1 není jasná. Pro pochopení přesných mechanismů modulace imunitní odpovědi a objasnění role TRPV1 kanálu je tak zapotřebí dalšího výzkumu. Klíčová slova: iontové kanály, TRPV1, kapsaicin, dendritické buňky, makrofágy
|
|
|
Identification of new neuroactive steroids that are able to interact with allosteric binding sites on purinergic P2X receptors
Sivčev, Sonja ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Vyklický, Vojtěch (oponent) ; Stojilkovic, Stanko S. (oponent)
(CZ) Purinergní P2X receptory jsou ATP-aktivavané iontové kanály, které mají mnoho fyziologických rolí a nově představují důležité terapeutické cíle v řadě nemocí. P2X podjednotky se skládají ze dvou transmembránových α-helixů (TM1 a TM2), extracelulární ATP-vazebné domény a intracelulárních N- a C- konců. Sedm různých P2X podjednotek (P2X1-7) se může složit a vytvořit homotrimérní nebo heterotrimérní iontové kanály propustné pro monovalentní kationty a vápník. P2X receptory se vyskytují prakticky ve všech tkáních, v mozku mají největší zastoupení podjednotky P2X2, P2X4 a P2X7. Aktivita P2X nezávisí jen na přítomnosti ATP, ale také alosterických modulátorů, které mohou inhibovat nebo zvyšovat aktivitu těchto kanálů. Našim cílem bylo identifikovat nové molekuly, které mohou interagovat s alosterickými vazebnými místy na P2X receptorech, navrhnout a syntetizovat nové analogy neurosteroidů a určit kritické receptorové domény nebo aminokyseliny, které jsou důležité pro vazbu neurosteroidu. Pomocí patch-clamp elektrofyziologické techniky jsme snímali ATP- evokované proudy z HEK293T buněk transfekovaných potkaními P2X2, P2X4 a P2X7, a z buněk předního laloku hypofýzy nebo hypotalamických neuronů, které tyto receptory přirozeně exprimují. Nalezli jsme, že 17β-ester deriváty testosteronu, především...
|
|
|
Modulace chemicky aktivovaných iontových kanálů neurosteroidy
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Termín neurosteroidy označuje skupinu steroidních látek syntetizovaných v nervové tkáni z cholesterolu nebo ze steroidních prekurzorů pocházejících z periferních zdrojů. Tyto látky ovlivňují molekulární dráždivost modulací funkce některých ligandem aktivovaných iontových kanálů. NMDA (N methyl D aspartátové) receptory jsou glutamátem aktivované iontové kanály zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. GABAA receptory (kyseliny aminomáselné typu A) zprostředkovávají většinu inhibičního synaptického přenosu v savčím mozku a jsou cílem mnoha klinicky významných léčiv. Funkce NMDA a GABAA receptorů může být neurosteroidy ovlivněna buď pozitivně, nebo negativně. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o působení neurosteroidů na činnost GABAA a NMDA receptorů a naznačit fyziologický význam a potenciální využití neurosteroidů jako regulačního mechanismu některých funkcí centrální nervové soustavy.
|
|
| |
|
|
Vápníková signalizace u astrocytů ve fyziologických a patologických podmínkách
Svatoňová, Petra ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Vápníková signalizace představuje klíčovou komponentu, která umožňuje astrocytům zajišťovat fyziologické fungování neuronů. Změny v signalizaci Ca2+ a následné zvýšení intracelulárních hladin vápníku provází celou řadu patologických stavů centrálního nervového systému, jako jsou traumatická či ischemická poškození mozku a míchy, epilepsie či neurodegenerativní onemocnění, například Alzheimerova choroba, a psychiatrická onemocnění, například schizofrenie. Výzkum zaměřený na objasnění mechanismů vápníkové signalizace u astrocytů, molekulárních komponent, které se jí účastní a na možnosti regulace vápníkové signalizace tak může přinést nové poznatky významné z terapeutického hlediska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The role of astrocytes in the formation of brain edema
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Edém mozku je příčina úmrtí doprovázející patologie, jako je například ischemie, traumatické poranění, nádory mozku nebo selhání jater a ledvin. Je popisován jako proces osmotických změn a změn v proudění vody, které vedou ke zvětšování objemu buněk a ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Edém mozku je obvykle rozdělován do dvou typů: vazogenní a cytotoxický. Rozvoj vazogenního edému mozku je spojen s poškozením hematoencefalické bariéry. Voda se akumuluje v mezibuněčném prostoru a stlačuje buňky. Cytotoxický typ otoku je charakteristický akumulací vody uvnitř buněk. Proces buněčných objemových změn spojených s edémem mozku se nazývá buněčný ‚swelling'. Cytotoxický ‚swelling' je obvykle spojován s gliovými buňkami, především astrocyty, jelikož tvoří součást hematoencefalické bariéry a tudíž ovlivňují homeostázu v celém mozku. Voda proudí skrz cytoplasmatickou membránu systémem specializovaných kanálů - aquaporinů. Pro vznik edému je nejdůležitější aquaporin 4. Nachází se na membránách u astrocytů a použitím myší se zablokovanou expresí tohoto proteinu se ukázalo, že se podílí na odstraňování vody z tkáně při fyziologických i patologických podmínkách. Jelikož proudění vody je pasivní, hnací silou pro vznik edému mozku je iontová nerovnováha. Změněné koncentrace především Na+ a K+ pohánějí vtok vody...
|
|
|
Optimalizace metody pro stanovení anorganických iontů za využití kapilární elektroforézy
Špačková, Simona ; Bezděková, Jaroslava (oponent) ; Vaculovičová, Markéta (vedoucí práce)
Anorganické ionty jsou jednou z nejdůležitějších skupin chemických látek. Jejich význam je klíčový pro všechny živé organismy na planetě a monitorování jejich obsahu se uplatňuje jak v klinické nebo environmentální analýze ale také v potravinářství, zemědělství nebo řadě dalších průmyslových odvětví. Postupem let bylo navrženo a použito mnoho analytických metod pro detekci iontů v závislosti na oblasti jejich využití. V poslední době dochází k adaptaci některých metod i do oblastí, ve kterých nebyly primárně zamyšleny. Jednou z takových metod může být například laserová ablace s hmotnostní spektrometrií indukčně vázaného plazmatu, která se v nedávné době začala využívat pro analýzu biologických vzorků. Jako doplňkovou metodu schopnou detekovat i nekovové ionty je možné s výhodou využít kapilární elektroforézu. V této diplomové práci byla testována možnost aplikace kapilární elektroforézy s nepřímou fotometrickou detekcí pro separaci anorganických iontů v buněčných lyzátech HeLa buněk kapilární elektroforézou. Pozornost byla zaměřena na chloridové ionty. Byla ověřena schopnost separace anorganických iontů v buněčném materiálu při použití kyseliny salicylové jako absorbujícího aniontu v základním elektrolytu.
|
host ::
RSS.