|
|
Re-prezentace srpna 1968 ve filmové tvorbě
Patová, Viktorie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Téma práce se zaměřuje na souvislost sociální paměti a filmové reprodukce minulosti. Skrze vybrané příklady filmové tvorby práce zjišťuje, jak filmaři nakládali s tématem srpna 68 a jak se jejich přístup k tématu proměňoval. Cílem práce je prozkoumat, skrze jaké "obrazy" filmové reprezentace konstruují události srpna 68 a jak jsou či nejsou přijímány veřejností. Vybranými filmy pro analýzu byly Pelíšky (1999), Anglické jahody (2008) a Jan Palach (2018). Analýza filmů byla prováděna kvalitativní obsahovou analýzou převzatou z práce Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě Ireny Řehořové. Filmové reprezentace jsou zkoumány skrze šest kategorií: filmová forma, témata a příběhy, sociální svět filmu, kulturně-historická paměť, viděné X neviděné, recepce v době uvedení a v současnosti. Z analýzy vyplynulo, že filmy se s rostoucím odstupem od sametové revoluce pouštěly do větší kritiky chování české společnosti během okupace. Výraznou proměnou prošlo především tvůrci deklamované zacílení díla. Dalším zjištěním je, že formálními složkami filmu využívanými pro zobrazení srpna 68 jsou především tónování obrazu a zvuková složka. Novější filmy více experimentují s formou např. vložením dokumentárních záběrů. A v neposlední řadě, se ukázala významnost symbolického...
|
|
|
Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970
Pecáková, Andrea ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Programová nabídka Československé televize od roku 1968 do jara 1970" se zabývá programovou nabídkou od období tzv. pražského jara až do konce dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý vysílací okruh. Toto období jsem zvolila kvůli četným změnám v politice a ve společnosti, které se odrážely do obsahu médií, a tedy i televize. Tento časový výsek jsem rozdělila do čtyř období, ve kterých sleduji programovou nabídku televize. Prvním obdobím je období pražského jara, druhým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl zvolen Gustáv Husák prvním tajemníkem ÚV KSČ, třetím je období od května 1969 do srpna 1970, kdy nastoupil Jan Zelenka jako ředitel Československé televize (teprve on se považuje za normalizačního ředitele) a čtvrtým je období od září 1969 do dubna 1970, kdy byl připraven ke spuštění druhý televizní program. K dosažení cíle - detailní postižení televizní nabídky daných čtyř časových úseků a jejich porovnání - užiji srovnávací analýzy. Analyzuji především týdeníky Československá televize let 1968, 1969 a 1970. Informace z nich získané doplňuji dalšími písemnými zdroji, obrazovými záznamy pořadů a obrazovými záznamy vypovídajícími o tehdejší době. Výsledky analýzy v rámci diplomové práce dokazují, že rozdíly mezi mnou zvolenými čtyřmi obdobími jsou...
|
host ::
RSS.