|
|
Histopatologické prediktory závažnosti klinického průběhu a rozvoje chirurgických komplikací u dětí se zánětlivými střevními onemocněními
Fabián, Ondřej ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Daum, Ondřej (oponent) ; Karásková, Eva (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce je doložit přínos a limitace histopatologického hodnocení bioptických vzorků u dětí s zánětlivými střevními onemocněními a zejména pak v predikci komplikovaného průběhu onemocnění Dále klademe za cíl prokázat případný benefit specializovanějších histopatologických metod v těchto dvou oblastech. V první fázi našeho výz u jsme se zaměřili na korelaci mikroskopické aktivity zánětu s aktivitou hodnocenou endoskopicky a klinicky u dětí s Zajímala nás i role histopatologického vyšetření jako možného rozvoje komplikací. Vycházeli jsme ředchozích prací na toto téma v dospělé populaci, které tomto směru udávají jen limitovaný přínos histopatologické vyšetření. Naše studie tuto premisu potvrdila i u dětských pacientů, jelikož histopatologický nález jen slabě koreloval s endoskopickým nál ou aktivitou onemocnění é á tíže zánětlivého postižení ukázal jako vhodný prediktor komplikovaného průběhu onemocnění. V další fázi výzkumu jsme se snažili hledat né, přesnější metody hodnocení histopatologické aktivity zánětu, které by mohly sloužit jako prediktor komplikací. Zaměřili jsme se na imunohistochemický průkaz tkáňového kalprotektinu akožto produkt neutrofilů je případě aktivního zánětu v ávicím traktu uvolňován sliznice a následně do lumen střeva. Dle naší hypotézy by jeho přímý průkaz...
|
|
|
Diagnostika Helicobactera pylori pomocí histologického a imunohistochemického vyšetření
BURDOVÁ, Anna
Hlavním tématem této bakalářské práce je bakterie Helicobacter pylori (HP), její výskyt v žaludeční sliznici a způsob její diagnostiky v laboratoři pomocí histologického a imunohistochemického vyšetření. V teoretické části se zabývám samotnou bakterií, její morfologií a hlavně diagnostikou. Způsobů, jak zjistit přítomnost této bakterie, je mnoho, nejčastější rozdělení je na invazivní testy, kam řadíme histologické vyšetření, kultivaci a ureázový test, a neinvazivní testy, kde můžeme využít sérologii a dechové testy. Popisuji zde také anatomii a histologickou stavbu žaludku a poté navazuji na patologii žaludku, kde jsem se zaměřila na nejčastější onemocnění způsobené Helicobacterem pylori, akutní a chronické gastritidy a nádory žaludku. Je zde zahrnut celý proces histologického vyšetření, od příjmu vzorku na oddělení, přes fixaci s příklady různých fixačních prostředků, k zalévání, krájení a barvení, kde popisuji i druhy barvení, které jsou využité v praktické části. Na konci teoretické části se zabývám i tématem imunohistochemie. Jedním z cílů praktické části je osvojení si základního rutinního barvení Hematoxylin eosin, speciálního barvení Giemsa a imunohistochemického vyšetření antigenu pomocí polyklonální protilátky Anti-Helicobacter pylori. Dalším cílem je zmapování výskytu infekce Helicobacter pylori dle věkových skupin, pohlaví vyšetřovaných pacientů a ročního období. Stanovila jsem si dvě výzkumné otázky, které bych ráda zodpověděla. Výsledky vyšetření 38 žaludečních biopsií získaných v roce 2022 budou statisticky zpracovány a doplněny mikrofotografiemi vybraných vzorků.
|
|
|
Metoda imunohistochemie v patologii
HRDINOVÁ, Andrea
Bakalářská práce pojednává o využití imunohistochemických metod v diagnostice novotvarů v patologii. Popisuje využití spektra protilátek na oddělení patologie Nemocnice Český Krumlov, a.s. Imunohistochemické metody jsou dnes významnou metodou používanou v patologii pro typizaci nádorů a v případě metastáz pro určení primárních nádorů. Doplňují standardní barvící metody pro základní diagnostiku, jako např. Hematoxylin-Eosin a Van-Gieson, u kterých je nižší specifičnost. Tyto metody slouží zejména k barevnému odlišení základních buněčných složek a tkáňových komponent preparátu. Metody imunohistochemie jsou založené na principu afinity speciální protilátky vůči danému antigenu a jsou rozděleny na přímé a nepřímé metody. U přímé metody se pro detekci antigenu použije protilátka značená např. enzymem, který po navázání vyvolává barevnou změnu, kterou pozorujeme pod mikroskopem. Nepřímá metoda (dvoustupňová i třístupňová) je metoda mnohem citlivější, je založena na principu neznačené primární protilátky, na kterou se naváže konjugovaná sekundární protilátka s enzymem nebo biotinem. U třístupňové metody pak využíváme afinity avidinu a biotinu, kdy se vytvoří komplex avidin-biotin-enzym (např. peroxidáza), který se znázorní a zvýrazní. Podrobněji se bakalářská práce zabývá diagnostikou nádorů prsu a sentinelové lymfatické uzliny, jak v teoretické, tak v praktické části a dále incidencí těchto nádorů od zavedení imunohistochemické metody na oddělení patologie Nemocnice Český Krumlov, a.s. V neposlední řadě je zde popsána i kazuistika jednotlivých zajímavých případů.
|
|
|
Imunohistochemie karcinomu prsu
HYŽÍKOVÁ, Sabina
Ve své bakalářské práci se zabývám imunohistochemickým vyšetřením karcinomu prsu. Výzkum jsem prováděla na Oddělení patologie v Nemocnici Písek a.s. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám anatomickou strukturou prsu, klinickými příznaky, diagnostikou společně se zobrazovacími metodami. Dále rizikovými faktory, zahrnující genetické a hormonální aspekty. Prognózou a také prevencí vzniku nádorů a následnou léčbou tohoto onemocnění. Shrnula jsem obecnou klasifikaci nádorů představujících staging a grading. Také jsem popsala patologické struktury benigních a maligních lézí prsu. V praktické části jsem se zaměřila na to, jak funguje metoda imunohistochemie a především, jak vypadá celý histologický proces zpracování prsní tkáně. Pracovala jsem s celkem 218 bioptickými vzorky prsní tkáně, které byly touto metodou obarveny a stanovila jsem 5 markerů (estrogenové a progesteronové receptory, HER-2/Neu, Ki67 a E-cadherin), které byly při jejich diagnostice použity. Na základě negativity ER, PR a HER-2/Neu receptoru jsem vyhodnotila čtrnáct triple-negativních lézí. Hormonální receptory vykazovaly četné pozitivní výsledky více než negativní, naopak exprese HER-2/Neu vykazuje pouze mírně vyšší pozitivitu u sto dvaceti dvou případů ve srovnání se zbývajícími devadesáti šesti negativními případy. Výsledkem praktické části mé bakalářské práce byla zjištění, že nejčastějším histologickým podtypem nádorů prsu je invazivní duktální karcinom, který byl zastoupen sto devadesáti dvěma případy, dalším typem byl invazivní lobulární karcinom stanovený ve dvaceti dvou případech a šest duktálních karcinomů in situ. Cílem mé bakalářské práce bylo představit stručný popis problematiky karcinomu prsu a poukázat na zastoupení nejčastěji diagnostikovaných podtypů, a také popsat provedení metody, která je typická pro detekci receptorů spojených s karcinomem prsu.
|
|
|
Histologické vyšetření tlustého střeva
FEJKOVÁ, Karolína
Předmětem této bakalářské práce je histologické vyšetření tlustého střeva se zaměřením na laboratorní diagnostiku kolorektálního karcinomu. Kolorektální karcinom je nejen v České Republice, ale i v celém světě aktuálním tématem a to především díky své neustále narůstající incidenci. Laboratorní diagnostika tohoto onemocnění má nejen diagnostický význam, ale díky určení typu a invazivního stádia nádoru má i dopad na následný terapeutický postup u pacienta. Imunohistochemické vyšetření tlustého střeva pak napomáhá k diagnostice Lynchova syndromu, který je dědičným onemocněním s vysokým rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. Z počátku se bakalářská práce zabývá zpracováním odborné rešerše na dané téma, které má nejen seznámit s danou problematikou související s kolorektálním karcinomem, ale má také z počátku uvést do anatomie, histologie a patologie tlustého střeva. Ke konci teoretické části lze najít i obecné seznámení s odběrem tkáně tlustého střeva a jeho zpracováním v histologické laboratoři. Tyto znalosti o histologickém zpracování tkáně tlustého střeva byly následně aplikovány a detailněji popsány v metodice bakalářské práce. V této části se lze dozvědět o postupu rutinních barvících metod jako je hematoxylin - eosin a barvení alciánovou modří. Dále je uvedena i manuálně prováděná imunohistochemická metoda a s ní související reagencie, jako například využité protilátky. Ve výsledcích lze pak nalézt statisticky zpracovaný soubor pacientů s kolorektálním karcinomem v Nemocnici Jihlava p. o. za rok 2018 - 2019. Pomocí těchto dat byl ověřen všeobecně udávaný fakt, že v počtu případů kolorektálního karcinomu převažují muži a také, že nejvíce je zasažena věková skupina od 60. do 70. Let. Dále se pak podařilo ověřit, že defekt v MMR proteinech, který souvisí s Lynchovým syndromem nebyl prokázán ani u poloviny vyšetřovaných pacientů.
|
|
|
Korelace imunohistochemických a histologických obrazů u melanomových lézí
ČAPKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou melanomových lézí. Melanom je nejzávažnější typ rakoviny kůže a jeho incidence se neustále posouvá směrem k mladší generaci. Protože se toto onemocnění vyskytuje zejména na pokožce vystavované ultrafialovému záření, je ochrana před UV zářením jedním z nejlepších možných způsobů, jak tomuto onemocnění předejít. Chránit se můžeme použitím opalovacích krémů s UV faktorem, nošením oblečení, které zakrývá ruce a nohy a vyhýbáním se používání solárií. Prognóza počínajícího melanomu je ve většině případů dobrá, proto je včasné rozpoznání a následné zahájení léčby velmi důležité. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o melanomových lézích, jejich charakteristika, výskyt, klasifikace, prevence a současné možnosti léčby. V praktické části jsou pak popsány základní laboratorní diagnostické postupy, zejména barvení Hematoxylin-eosinem a imunohistochemické metody. V rámci této bakalářské práce byla porovnána pozitivita HMB-45 markeru mezi jednotlivými histologickými kategoriemi. Tento marker je absolutně specifický pro hodnocení melanocytárních tumorů a je velice užitečný pro patologa při diferenciaci nádorů neurčitého původu. V letech 2012 až 2018 bylo na Oddělení patologie v Nemocnici Písek a.s. imunohistochemicky vyšetřeno 61 vzorků. Z celkových 61 vzorků byl v 58 případech marker HMB-45 pozitivní. Dále byla práce zaměřena také na prokázání charakteristického imunohistochemického profilu u jednotlivých histologických skupin. Tento profil byl potvrzen v 92% případů.
|
|
|
Lynchův syndrom u pacientů s uroteliálním karcinomem horních cest močových: Zkušenosti jednoho centra
BUCHOVÁ, Karolína
Lynchův syndrom (LS) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění, které predisponuje postižené jedince k rozvoji malignit různých orgánů (tlustého střeva, dělohy, horního močového traktu atd.) již v mladém/středním věku. Prezentovaná bakalářská práce si klade za cíl shrnout dosavadní znalosti a zkušenosti o LS u pacientů s uroteliálním karcinomem (UC) horních cest močových, stanovit frekvenci výskytu LS u těchto pacientů a navrhnout vhodný diagnostický algoritmus i způsob, jak co nejspolehlivěji vytipovat v běžné populaci suspektní pacienty, kteří by měli podstoupit další genetické testování. V rámci bakalářské práce byli retrospektivně vyhledáni a opětovně hodnoceni všichni pacienti léčení na urologické klinice FN Plzeň pro UC horních cest močových v období I/2010 - XII/2018. U vybraných případů bylo provedeno imunohistochemické barvení tzv. MMR proteinů (MLH1, PMS2, MSH2, MSH6) a statistické vyhodnocení výsledků. Celkem bylo v daném období nalezeno 215 vyšetření od 182 pacientů (58 UC močovodu, 119 UC renální pánvičky, 5 UC současně močovodu i renální pánvičky). Imunohistochemicky pak bylo vyšetřeno celkem 121 pacientů (44 UC močovodu, 73 UC renální pánvičky, 4 UC současně močovodu i renální pánvičky). Ztráta exprese některého z MMR proteinů (upozorňující na možnost genetické mutace některého z genů zodpovědných za LS) byla prokázána u 9/121 imunohistochemicky vyšetřených případů. Definitivní vyšetření periferní krve pro průkaz zárodečné mutace daného genu a konečné stanovení diagnózy LS bylo provedeno jen u dvou pacientů (2%). U jednoho pacienta (muž, 71 let) byla definitivně potvrzena zárodečná mutace genu MSH6 z periferní krve. Druhý pacient (muž, 73 let) na definitivní potvrzení diagnózy z periferní krve toho času čeká (vzhledem anamnéze kolorektálního adenokarcinomu a k nálezu deficitu exprese proteinu MSH6 nejen v UC, ale právě i v dříve diagnostikovaném kolorektálním adenokarcinomu, se však u tohoto pacienta jedná o suspekci hraničící s jistotou). Na základě analyzovaných dat doporučujeme u každého pacienta s UC horních cest močových, bez ohledu na věk a jeho anamnézu, rutinní provádění imunohistochemických barvení MMR proteinů. Tzv. univerzální imunohistochemický screening u pacientů s UC horních cest močových je dobrý a výtěžný způsob, jak vytipovat suspektní pacienty, kteří by měli podstoupit další genetická vyšetření.
|
|
|
Metodické přístupy k vyšetření lymfoidních tkání jeseterů
ŠÁLKOVÁ, Eva
Předkládáme výsledky studií, které byly získány v průběhu doktorského studia a jsou shrnuty v disertační práci. Výzkum se zaměřil se posouzení různých metodických přístupů při vyšetřování lymfoidních tkání u jeseterů. Jeseteři se na Zemi vyskytují již více než 200 milionů let. Přežití do současnosti jim umožnil dobře vyvinutý a fungující obranný systém, zajišťující odolnost vůči mnohým negativním faktorům. Jeseteři jsou známí poměrně velkým genomem a náchylností k polyploidizačním událostem. Je známo, že v evoluci jeseterovitých ryb se uskutečnily tři celogenomové duplikace, označované jako 3R hypotéza (3 rounds hypothesis). Na základě této znalosti je možno jeseterovité ryby členit do různých ploidních skupin, s tím pak souvisí i rozdílné počty chromozómů u zástupců jednotlivých skupin. V naší práci jsme vyšetřili hematopoetické a lymfoidní tkáně u jeseterů. Studie byly prováděny na zástupcích jednotlivých ploidních úrovní: jeseter malý (Acipenser ruthenus) byl vybrán jako zástupce diploidní skupiny (2n), jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii) jako zástupce tetraploidní (4n) a jeseter krátkorypý (Acipenser brevirostrum) jako představitel hexaploidní skupiny jeseterů (6n). U jesetera malého a jesetera krátkorypého jsme provedli histologické vyšetření hematopoetických a lymfoidních tkání. Tkáně byly klasicky zpracovány a obarveny hematoxylinem a eozinem. K bližší typizaci jednotlivých typů buněk jsme následně u vybraných tkání použili doplňující histologická barvení. Při vyšetření thymu jsme ve dřeni objevili Hassallova tělíska. Podle dostupných informací je naše sdělení považováno za první popis Hassallových tělísek v thymu jeseterů. Následovala studie, která se zabývala imunohistochemickým vyšetřením thymu juvenilního jesetera malého. K vyšetření jsme použili komerčně dostupné protilátky, běžně používané v humánní medicíně a diagnostice, konkrétně pak širokospektrý cytokeratin, vimentin, S-100 protein, leukocyte common antigen (LCA, CD45), CD3. Pozitivní výsledky jsme zaznamenali při vyšetření širokospektrého cytokeratinu, vimentinu a S-100 proteinu, zatímco vyšetření LCA a CD3 přineslo negativní nebo neprůkazné výsledky. Výsledky ukazují na možnost použití některých komerčně dostupných protilátek při vyšetřování tkání ryb, zároveň však poukazují na nutnost vývoje druhově a tkáňově specifických rybích protilátek. Hematologické vyšetření, především pak stanovení parametrů bílého krevního obrazu, představuje další z přístupů umožňující posouzení lymfoidních tkání u jeseterů. Odběr krve je ve srovnání s histologickým vyšetřením technicky jednodušší a dostupnější. Stanovení celkového počtu bílých krvinek a diferenciálního rozpočtu pak přináší důležité ukazatele celkového zdravotního stavu ryb. Naše studie se zaměřila na sledování parametrů bílého krevního obrazu a jejich změn v průběhu jednoho roku u zástupců tří různých ploidních úrovní jeseterů. Měsíčně jsme u deseti jedinců různých ploidních úrovní vyšetřili parametry bílého krevního obrazu. Získaná data ukázala, že ploidní úroveň ovlivňuje celkový počet leukocytů a podílí se na morfologických jaderných změnách granulocytů a lymfocytů. Naopak sezónní změny bílého krevního obrazu jsou závislé více na druhu jesetera a vlivech vnějšího prostředí než na ploidní úrovni. Vyšetření bílého krevního obrazu (stanovení celkového počtu leukocytů a diferenciálního rozpočtu) a histologické vyšetření tkání, a to včetně technicky náročnější imunohistochemie, představuje hlavní metodické přístupy při posuzování lymfoidních orgánů a imunitního stavu jeseterů. Metody mohou být používány v ichtyologických laboratoří a výstupy jednotlivých vyšetření představují důležité ukazatele při posuzování celkového zdravotního stavu ryb.
|
|
|
Detekce a charakterizace makrofágů v nádorech virové a nevirové etiologie
Dalewská, Natálie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Nádory hlavy a krku jsou etiologicky spojené s kouřením a konzumací alkoholu. Část těchto nádorů je však iniciována HPV a jejich incidence v posledních letech významně roste. Pacienti s virově indukovanými nádory vykazují lepší prognózu, a to i přesto, že tyto nádory bývají diagnostikované v pokročilejším stádiu. Jedním z vysvětlení může být lepší stimulace imunitního systému virovými antigeny. Makrofágy jsou buňky vrozeného imunitního systému, které patří mezi profesionální fagocyty. Po infiltraci do nádoru jsou označovány jako TAM a představují heterogenní skupinu buněk, jejíž dva základní fenotypy jsou protinádorové M1 a pronádorové M2 makrofágy. U mnoha typů nádorů tvoří TAM hlavní složku nádorového mikroprostředí. Jedním z nich jsou i nádory hlavy a krku. Ve své práci jsem se zaměřila na imunohistochemickou detekci populací M1 a M2 makrofágů v nádorech hlavy a krku virové a nevirové etiologie a současně jsem metodou RT- qPCR analyzovala expresi makrofágových a/nebo imunosupresivních genů IDO1, ARG1, CD163, NOS2 a PTGS2. Ve studii jsem prokázala větší počet M2 makrofágů s typickými znaky CD163, ARG1 a PTGS2 u HPV negativních nádorů. Pacienti s těmito nádory mají horší prognózu onemocnění. Znaky pro odlišení jednotlivých populací TAM, které jsou charakteristické vysokou plasticitou, jsou stále...
|
|
|
Morfologická, imunohistochemická a molekulární analýza leiomyocelulárních nádorů ženského pohlavního systému
Gregová, Mária ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Škarda, Jozef (oponent)
Úvod Leiomyom s bizarními jádry (LBN) a celulární leiomyom (CL) patří mezi vzácné varianty hladkosvalových nádorů dělohy. V diagnostické praxi může u LBN dojít k záměně s leiomyosarkomem (LMS) a u CL hlavně s low grade endometriálním stromálním sarkomem (LG ESS). Při stanovení diagnózy je nutné pečlivé zhodnocení morfologických znaků, v některých hraničních případech nám může pomoct imunohistochemické a molekulární vyšetření. Literární data týkající se molekulárně genetických alterací vyskytujících se u LBN a CL jsou limitovaná, ukazuje se však, že část těchto nádorů sdílí některé aberace s klasickými leiomyomy (UL) a LMS. Cíle Cílem práce je prohloubení znalostí o hladkosvalových nádorech dělohy, zejména LBN a CL, jejich komplexní morfologické, imunohistochemické (IHC) a molekulární zhodnocení. Cíle zahrnují: 1) podpoření hypotézy benigního chování LBN, 2) morfologickou analýzu LBN, 3) bližší ozřejmění tumorigeneze LBN se zaměřením na gen FH, 4) ozřejmění tumorigeneze CL, 5) využití IHC protilátky FH jako screeningové metody k identifikací mutací genu FH, 6) využití morfologického zhodnocení a výsledků IHC vyšetření k usnadnění diferenciálně diagnostické rozvahy mezi benigními a maligními hladkosvalovými nádory, a dále mezi nádory jiné histogeneze, 7) IHC analýzu prognosticko-prediktivních...
|
host ::
RSS.