|
|
Kogentní normy v občanském zákoníku
Mendrek, Piotr ; Elischer, David (oponent)
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem "Kogentní normy v občanském zákoníku" je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen "OZ"), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva - principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této...
|
|
|
Kogentní normy v občanském zákoníku
Mendrek, Piotr ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem "Kogentní normy v občanském zákoníku" je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen "OZ"), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva - principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této...
|
|
|
Neplatnost, nicotnost a neúčinnost usnesení valné hromady a dalších orgánů kapitálové obchodní společnosti.
Šutko, David ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Neplatnost, nicotnost a neúčinnost usnesení valné hromady a dalších orgánů kapitálové obchodní společnosti Abstrakt Předložená diplomová práce se věnuje tématu neplatnosti usnesení valné hromady kapitálových společností v platném soukromém právu České republiky. Úvodu této diplomové práce je věnován nastínění historického vývoje právních předpisů na území Československé republiky a jejích nástupnických státních útvarů týkajících se obecně úpravy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti s určitým zaměřením na dobré mravy a neplatnost usnesení valné hromady kapitálových společností. Na toto historické vymezení navazuje kapitola věnující se otázce právní povahy usnesení valné hromady. Podobně jako v případě historického vývoje i zde je v úvodu směřována pozornost na právní povahu usnesení valné hromady před v historickém kontextu, jmenovitě před rokem 2014, kdy účelem této analýzy je vymezení základních teoretických předpokladů, které jsou dále použitelné i na právní povahu usnesení valné hromady za účinnosti občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Zjištěním na závěr této kapitoly je skutečnost, že změna v právní povaze usnesení valné hromady nemá většího významu pro posouzení platnosti usnesení valné hromady. Logicky navazující kapitolou na předcházející text je poté část věnována...
|
|
|
Vybrané otázky výživného se zvláštním zřetelem na dobré mravy
Brůnová, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce, Vybrané problémy výživného se zvláštním zřetelem na dobré mravy, se zabývá právními otázkami výživného, zejména v souvislosti s dobrými mravy (boni mores), které reprezentují princip ekvity a jsou morální nástavbou zákonných ustanovení v českém právu. Účelem této práce je identifikovat nejfrekventovanější záležitosti, kterými se právo zabývá a popsat jejich právní řešení s ohledem na právní úpravu, platnou a účinnou, do konce roku 2013 a novou právní úpravu po rekodifikaci českého soukromého práva účinnou od 1.1.2014. Doktrína dobrých mravů a právní ustanovení upravující výživné doznaly po rekodifikaci změn ovlivňujících interpretaci a aplikaci. Výživné a dobré mravy jsou zkoumány společně, resp. jsou zkoumány jeden v souvislosti s druhým, v této diplomové práci, protože předchozí právní úprava mezi nimi založila zvláštní souvislost, což vedlo ke značnému množství judikatury v této oblasti, která nyní musí být revidována. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které jsou dále děleny na podkapitoly. První kapitola je zaměřena na teoretický základ doktríny dobrých mravů, roli, kterou hraje v českém právu, význam, který má pro českou právní teorii a zevrubný výzkum konceptu dobrých mravů včetně historického vývoje od starověkého Říma. Tato kapitola je dále zaměřena na dobré mravy a další...
|
|
|
Dobré mravy a veřejný pořádek jako limity autonomie vůle v občanském právu
Vopěnková, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1 Resumé Předložená diplomová práce pojednává o zásadách dobrých mravů a veřejného pořádku se zaměřením na jejich úlohu plnit funkci limit omezujících autonomii vůle. Přestože obě zásady představují neurčité právní pojmy, nesnaží se je tato práce přesně definovat ani obsáhnout veškeré praktické možnosti jejich uplatnění. Cílem práce bylo přiblížit možný obsah těchto principů a poukázat na jejich význam pro posouzení platnosti právního jednání, popřípadě konkretizovat další následky právního jednání, které by těmto zásadám odporovalo. Na danou problematiku je nahlíženo především z pohledu českého právního řádu. Na příkladném a omezeném počtu právních institutů se tato práce pokouší vystihnout možnosti uplatnění dobrých mravů a veřejného pořádku coby korektivů autonomie vůle. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. Tématem první kapitoly je zásada autonomie vůle a její postavení v českém právním řádu. K takovému úvodu bylo přistoupeno především za účelem pochopení celé práce a upozornění na význam této zásady pro fungování demokratické společnosti. Druhá kapitola se zabývá zásadou dobrých mravů. Blíže jsou specifikovány různé názory na obsah tohoto pojmu. Dále je v této části pojednáno o tradici dobrých mravů v českém právním řádu nebo o jejím zakotvení v právních řádech jiných evropských států. Nakonec jsou...
|
host ::
RSS.