|
|
Intraspecific trait variability of herbaceous plants in organic and conventional olive plantations in region at desertification risk
MIGLIORINO, Michele
This thesis is an ecological study in an agricultural context (agroecological research). It is carried out in olive plantations in south Italy, Apulia, a region at strong desertification risk. The effect of agricultural management (organic vs. conventional) is investigated on i) the herbaceous species composition ii) intraspecific trait variability of five selected herbaceous plants iii) soil conditions. Herbaceous plants are here considered as "indicators" of olive plantations' health. Studying if and how species traits and soil parameters vary with management, should reveal how olive understory grasslands are responding to increasing drought conditions and other desertification constraints. Management of grasslands and soils is critical to maintain high ecological functionality and services of olive agroecosystems.
|
|
|
Dlouhodobá dynamika sukcese vegetace výsypek po těžbě uhlí.
Skalníková, Andrea ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na výsypkách po těžbě uhlí je považována za jeden z možných způsobů jejich obnovy. Je proto důležité znát průběh sukcese na těchto místech a zda probíhá opakovaně v podobném uspořádání, což by nám usnadnilo predikci jejího průběhu. Spontánní vývoj vegetace na tímto způsobem disturbovaných lokalitách je obvykle sledován za použití metody chronosekvence (space-for-time substitution), při které je sledováno několik ploch každá v jiném stádiu sukcese a jejich porovnáním se usuzuje o změnách, které proběhly v čase. Další možností je opakovaně sledovat trvalé plochy, což ale vyžaduje dlouhý časový úsek, aby se zaznamenaly sukcesní změny. Jen vzácně se oba tyto přístupy kombinují. V této práci porovnávám, zda pozorované lokality sledují podobné sukcesní trendy ve vývoji vegetace a funkčních vlastností rostlin na pěti různě starých lokalitách za uplynulých 15 let. Data (pokryvnost rostlin) byla sbírána v 50 (deset na každé lokalitě) permanentních plochách 5 m x 5 m od roku 2007. Provedením mnohorozměrné analýzy CCA jsme analyzovaly druhové složení rostlin společenstva a provedením analýzy RDA jsem analyzovala vážené průměry funkční vlastnosti rostlin. V obou případech byla identita lokalit a jejich sukcesní stáří použity jako vysvětlující proměnné. Mnohorozměrné testy jsme...
|
|
|
Transgenerational effects of plant biotic interactions
PUY GUTIÉRREZ, Javier
This thesis focuses on the transgenerational effects triggered by plant biotic interactions and explores their relevance on ecological and evolutionary processes. The following sections document novel results that show their important consequences on different aspects. Primarily, we established the necessary methodology to be able to explore these questions and to disentangle the mechanisms originating the transgenerational plasticity by validating a demethylation method. Then, we checked whether the biotic interactions alter the phenotype via within-generation and transgenerational plasticity, examining the magnitude and direction of the response on each specific "response traits". Lastly, the potential role of transgenerational plasticity for adaptation, species coexistence, creating biodiversity and population and ecosystem functioning is tested.
|
|
|
From resource variation to habitat loss: how changing environment shapes the plant-pollinator interactions
AKTER, Asma
Annotation: Akter, A. and Klecka, J. 2020. Interactive effects of temperature, water, and nitrogen availability on the growth, floral traits, and pollination of white mustard, Sinapis alba. This was an experimental approach where Sinapis alba (white mustard), an economically beneficial crop was grown under different environmental conditions. Here, we assess how different growing conditions affected the growth of S. alba and the impact of different climate changing drivers on pollination and seed production. Akter, A., Biella, P., Klecka, J. 2017. Effects of small-scale clustering of flowers on pollinator foraging behaviour and flower visitation rate. PLoS ONE 12(11): e0187976. In this part of research, we experimentally changed the spatial structure of flower in small patches and assessed the impact on the foraging behaviour of pollinators, particularly, A. mellifera. Akter, A., Biella, P., Klecka, J. 2020. Introduction of new floral resources into plant-pollinator communities: impact on flower visitation mediated by species traits. This field-based experiment showed the impact of experimentally introduced floral resources in a plant community and how the response of the pollinator communities towards the new resources were mediated by the floral traits. Biella, P., Akter, A., Pajares, A.J.M., Federici, G., Galimberti, A., Jersáková, J., Labra, M., Mangili, F., Tommasi N. and Mangili, L. 2020. Pollination strategies of a plant in an unstable habitat: the case of the narrow-endemic toadflax Linaria tonzigii (Plantaginaceae). In this field-based research we assessed the pollination and reproduction strategies of an endemic plant, Linaria tonzigii, and the relation between the genetic variation and distribution. Akter, A., Biella, P., Batáry, P., Klecka, J. 2020. Changing pollinator communities along a disturbance gradient in the Sundarbans mangrove forest: a case study on Acanthus ilicifolius and Avicennia officinalis. Global Ecology and Conservation 24: e01282. This study was carried out in the Sundarbans mangrove forest, where we assessed the impact of human disturbances and forest loss on the plant-pollinator communities.
|
|
|
Diverzita květních funkčních znaků a její sezónní změny v alpínském prostředí
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Květní funkční znaky popisují vlastnosti květu a ty zprostředkovávají kontakt mezi entomogamními květy a jejich opylovači. Tyto znaky závisí na mnoha biotických a abiotických faktorech. Variabilita jednotlivých květních funkčních znaků podél výškového gradientu směřuje k vyšší podobnosti ve vysokých nadmořských výškách, zatímco jejich celková diverzita se podél výškového gradientu příliš nemění. Co ale doposud nebylo studováno, je změna diverzity květních funkčních znaků v sezóně. A právě tou se zabývá tato práce. Konkrétně si klade za cíl ověřit hypotézu, zdali se mění diverzita květních funkčních znaků společenstev montánní a alpínské louky v průběhu vegetační sezóny. Tato práce také porovnává tuto diverzitu mezi zmíněnými loukami. Územím, na kterém probíhala tato práce, byly alpínská a montánní louka v oblasti Luční hory v Krkonošském národním parku. Na obou loukách byly měřeny morfologie a spektrální vlastnosti květů. Pětkrát během vegetační sezóny s intervalem tří týdnů byla měřena abundance kvetoucích druhů a početnost jejich květů. Vážením jednotlivých květních funkčních znaků druhovou abundancí byla získána diverzita znaků pro obě studované louky a pro každou měřenou část sezóny. Pomocí mnohorozměrné analýzy byly zjišťovány rozdíly v diverzitě mezi částmi sezóny a loukami. Současně byla...
|
|
|
Efektivita přenosu pylu vybranými funkčními skupinami opylovačů a možnost rostlin ji ovlivňovat
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Jednotlivé funkční skupiny opylovačů se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou velmi liší v efektivitě přenosu pylových zrn a ve své důležitosti pro konkrétní druhy kvetoucích rostlin, které se díky svým specifickým vlastnostem mezi sebou taktéž výrazně liší. Abych mohl provést srovnání efektivity přenosu pylových zrn jednotlivých funkčních skupin opylovačů a rozhodnout, které funkční skupiny jsou nejefektivnější a které naopak nejméně efektivní v přenosu pylu, stanovil jsem pomocí stěrů pylových zrn z těl opylovačů jejich přenosové kapacity. Aby bylo srovnání přenosových kapacit funkčních skupin přesnější, vzal jsem v potaz vliv poslední kvetoucí rostliny, kterou opylovač navštívil. Dále jsem zjistil poměry konspecifického a heterospecifického pylu na tělech jednotlivých funkčních skupin opylovačů, abych odhadl jejich efektivitu přenosu pylu. Zároveň jsem porovnal spektra druhů pylových zrn přenášených na jejich tělech, abych zjistil, jak se u jednotlivých funkčních skupin opylovačů liší. Ze získaných výsledků lze vyvodit, že se jednotlivé funkční skupiny opylovačů mezi sebou liší v efektivitě přenosu pylu. Nejvíce pylových zrn na svých tělech nosí včely medonosné a skupina samotářských včel. Naopak nejnižší přenosové kapacity mají motýli a malí dvoukřídlí. Poslední navštívená rostlina má...
|
|
|
Vzor jako funkční znak, případová studie na zlativkách rodu Mallomonas
Knotek, Petr ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Rychtecký, Pavel (oponent)
Vzory, které lze obdivovat na povrchu mnoha živých tvorů, se mimo nám dobře známý makroskopický svět vyskytují také u mnoha mikroskopických organismů. Nicméně jejich význam a funkce jsou na rozdíl od těch makroskopických prozatím jen velmi málo probádány. U rozsivek (Bacillariophyceae) a kokolitek (Haptophyceae) již vzniklo několik hypotéz zabývajících se funkcí jejich vzorovaných schránek. Jedna z hypotéz uvažuje o schránce jako o fotonické entitě, která by mohla odrážet UV záření pryč od buňky. Další se věnují spíše jejím mechanickým vlastnostem, které se řadí mezi ty nejpůsobivější v rámci biologických struktur. Schránku na svém povrchu mají také křemičité chrysomonády (Synurales, Stramenopiles). Jejich buňka je pokryta šupinami (o velikosti kolem 4 µm), které jsou velmi pravidelně uspořádány a na povrchu tvoří křemičitou schránku. Vzor na šupinách je přitom druhově specifický a během evoluce docházelo k jeho postupné modifikaci. Tato práce si klade za cíl posoudit, zda lze vzorování křemičitých šupin u řádu Synurales považovat za funkční znak, či zda se jedná o důsledek působení neutrální evoluce. Za účelem testování možných fotonických vlastností vzorovaných struktur, byla provedena dvojice růstových experimentů, při kterých byly experimentální kultury vystaveny UVA a UVB záření. Současně byl...
|
|
|
Vztah velikosti genomu mykobionta s ekologickou strategií lišejníků
Konečná, Eliška ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Jak bude organismus vypadat, je definováno jeho DNA. Nejen informace obsažená v DNA, ale i samotná velikost genomu však může ovlivnit, jak daný organismus funguje. Narozdíl od mnoha údajů pro jiné skupiny organismů, u lišejníků (jejich mykobiontů) je známo jen velmi omezené množství velikostí genomů. Vzhledem k tomu bylo možné dosud jen spekulovat o možných spojitostech mezi velikostí genomu a ekologií lišejníků. V rámci své práce jsem za použití průtokové cytometrie úspěšně změřila velikost genomu u 50 druhů lišejníků. Abych rozeznala vliv fylogenetických vztahů mezi druhy na velikost jejich genomu, udělala jsem molekulární fylogenetickou analýzu 141 druhů se známou velikostí genomu. Fylogenetickou analýzu jsem založila na dvou genech - ITS a mtSSU. Statisticky jsem analyzovala dataset sestávají z údajů o naměřené velikosti genomu, ekologicky relevantních vlastností lišejníků a fylogenetického stromu, který jsem vytvořila. Zjistila jsem možnou souvislost mezi velikostí genomu a substrátovou preferencí, vegetativním rozmnožováním a typem fotobionta lišejníku. Ve vhodném výběru druhů lišejníků pro srovnání lze nalézt spojení mezi velikostí genomu a životní strategií druhu. Druhy s velkými genomy častěji spadají do kategorie K-stratégů, druhy s menšími genomy jsou spíše r-strategické. Nově jsem určila...
|
|
|
Trait ecology of arbuscular mycorrhizal fungi
Hudáková, Zuzana ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
Arbuskulárna mykorhíza je typ mutualisticko-symbiotického vzťahu medzi hubami oddelenia Glomeromycota a koreňmi vyšších rastlín, ktorý je spomedzi všetkých typov mykorhízy na svete najrozšírenejší. Je založený na výmene látok, pričom mykorhízna huba poskytuje rastline minerálne živiny a ochranu proti patogénom a stresu, za čo jej rastlina dáva svoje asimiláty. Fylogenetické členenie tohto oddelenia nie je celkom jednoznačné a poznáme dva rôzne názory na ich rozdelenie do taxonomických skupín, a to podľa morfológie spór alebo pomocou molekulárnych metód na základe sekvencie rDNA. Cieľom práce je charakterizovať vplyv rôznych taxónov oddelenia Glomeromycota na hostiteľa na základe ich spór a preferovaného druhu mycélia, ktoré tvoria. Od toho sa zároveň odvíjajú možnosti huby, akými dokáže život hostiteľa ovplyvniť. Kľúčové slová: arbuskulárna mykorhíza, arbuskulárne mykorhízne huby, Glomeromycota, spóry, intraradikálne mycélium, extraradikálne mycélium, funkčné znaky
|
|
|
Efektivita opylovačů při přenosu pylu a možnosti rostlin ji ovlivnit
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Opylovači přenášejí pyl na svých tělech z květu na jiný květ a tím pomáhají rostlinám se rozmnožit. Různé skupiny opylovačů se liší v efektivitě tohoto přenosu. Důležitou roli hraje množství pylových zrn, které jsou schopni na svém těle přenést a umístit na bliznu květu. Tato přenosová kapacita závisí na mnoha vlastnostech opylovače i rostliny. Záleží na velikosti a chlupatosti hmyzu, stejně tak na jeho chování, preferenci potravního zdroje, věrnosti nebo hojnosti jedinců. Rostliny mohou efektivitu přenosu pylu ovlivnit svými adaptacemi na vhodné skupiny opylovačů. Zefektivňují umisťování pylu na opylovače morfologií květu, velikostí a množstvím pylových zrn, schopností tvořit pylové hrudky nebo brylky a rozdělováním vypouštění pylu v čase.
|
host ::
RSS.