|
|
Energetické využití biomasy
Bouchner, Michal ; Špiláček, Michal (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce je rešerše technologií vyrábějících energii z biomasy se zaměřením na výrobu elektrické energie. V první části jsou tyto technologie rozděleny a popsány. V druhé části se práce zabývá vhodnými druhy biomasy pro jednotlivé aplikace. Následuje rozbor využívaných zařízení vyrábějících elektrickou energii z biomasy v České republice. V poslední části práce jsou uvedeny a popsány konkrétní aplikace technologií napříč Českou republikou.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Zhodnocení technologií pro využití biomasy
Havelková, Pavla ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biomasy a jejího využití jako obnovitelného zdroje energie. V textu je blíže popsána produkce biomasy a také přehled technologií používaných k jejímu zpracování a využití, které je jak energetické, tak i neenergetické. Dále se tato práce zabývá popisem jednotlivých technologických zařízení, ve kterých je biomasa zpracovávána.
|
|
|
Nové postupy přípravy polymerů kyseliny mléčné
Figalla, Silvestr ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Herink,, Tomáš (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na nové postupy přípravy derivátů kyseliny mléčné. Hlavním cílem bylo ověření proveditelností přípravy vysokomolekulárního polylaktidu s využitím ethyllaktátu jako prekurzoru syntézy laktidu. Část práce je věnována novému postupu přípravy samotného ethyllaktátu. Experimentální část práce je rozdělena podle dílčích kroků na cestě od kyseliny mléčné po vysokomolekulární polylaktid. Příprava bezvodého ethylesteru kyseliny mléčné (EtLA) byla řešena inovativní cestou s využitím alkoholýzy oligomerní kyseliny mléčné. K této metodě byl odvozen kinetický model pro izotermální alkoholýzu s ekvimolárním zastoupením reaktantů. Studována byla rovněž neizotermální alkoholýza za varu reakční směsi při atmosférickém tlaku. Nalezená metoda je svou koncepcí zcela odlišná od soudobé technologie přípravy ethyllaktátu. Získaný ethyllaktát byl oligomerován transesterifikací za odštěpení ethanolu na nízko- i vysokomolekulární oligomer za pomocí nově nalezených katalyzátorů vhodných pro dané reakční prostředí. K oligomeraci na nízkomolekulární oligomer vhodný pro přípravu laktidu (Mn 1000 g.mol-1) byl využit laktát cínatý. K experimentální polymeraci ethyllaktátu na produkt s molekulovou hmotností v desítkách kDa pak nově syntetizovaný tetraethyllaktoxyltitanát. K depolymeraci oligomeru na laktid byla optimalizována laboratorní metoda, přičemž byly nalezeny podmínky maximalizující výtěžek laktidu. Tyto podmínky jsou: teplota 225 °C, tlak 2 kPa, katalýza 0,05 mol% laktátu cínatého vůči laktátovým jednotkám v oligomeru. Připravený laktid byl rafinován do polymerní čistoty, destilací a následnou rekrystalizací z ethylacetátu a toluenu. Laktid byl dále využit k optimalizaci podmínek ROP polymerace. Byla optimalizována metoda přípravy vysokomolekulárního PLA prostřednictvím ROP polymerace laktidu. Optimalizací byla nalezena vhodná koncentrace katalyzátoru v kombinaci s polymerační teplotou a délkou polymerace. Jako katalytický systém byla využita ekvimolární směs 2-ethylhexanoátu cínatého a 1-dekanolu. Optimální podmínky ROP pro dosažení maximální molekulové hmotnosti při současném potlačení barevných změn polymeru jsou: koncentrace katalyzátoru 0,01 mol% vůči laktidu, polymerační teplota 160 °C a délka polymerace 4 h. Při těchto podmínkách byl připraven polymer o Mw =447 ± 7,8 kg.mol-1. Na optimalizovaném polymeračním systému byl experimentálně ověřen vliv přirozeně se vyskytujících kontaminantů laktidu a jejich vlivu na průběh a výsledek ROP polymerace. Účelem bylo posouzení vlivu kontaminace laktidu vodou a ethanolem jako přirozených kontaminantů laktidu při jeho přípravě z oligomerů kyseliny mléčné resp. ethyllaktátu. Výsledky jasně potvrzují řádově menší citlivost polymeračního systému na přítomnost ethanolu a jeho reakčních produktů s laktidem (ethyllaktát a jeho dimer) v porovnání s kontaminací vody. V případě přítomnosti vody je průběh a i výsledek polymerace co do konverze i dosažené molekulové hmotnosti negativně ovlivněn i při obsahu vody v řádu 0,001 %. Naopak přítomnost ethanolu má pozitivní vliv na konverzi laktidu i stabilizaci polydisperzita polymeru. K dosažení molekulových hmotností PLA obdobných s komerčně dostupnými produkty vyhoví i laktid s hmotnostním obsahem ethanolu v řádu desetin procenta. Tento rozdíl představuje výraznou výhodu v navržené technologii přípravy PLA z ethyllaktátu, zejména pro nižší nároky na purifikaci surového laktidu do polymerní čistoty.
|
|
|
Energetické využití biomasy
Holečková, Michaela ; Kracík, Petr (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je rešerše druhů biomasy, jejich technologie pro energetické zpracování a zmapování velkých energetických celků v České republice. První část práce se zabývá definicí biomasy jejím rozdělením a základními důležitými vlastnostmi popisující její složení. V navazujícím úseku jsou rozebírány jednotlivé technologie zisku energie a zpracování biomasy a její případná přeměna na jiné produkty dle probírané problematiky technologie. Poslední část se zabývá energetickými bilancemi energie z biomasy v České republice a zaměřuje se na jednotlivé představitele, kteří biomasu, pomocí některé z metod uvedené v druhé části, k těmto účelům využívají.
|
|
|
Energetické využití biomasy
Budiš, Marek ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce, vyhotovená v rámci bakalářského studia Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, se zabývá literární rešerší na téma energetické využití biomasy. První část práce se věnuje biomase, jejímu vzniku a pěstování. Druhá část se zaměřuje na biomasu vhodnou k energetickým účelům. Podrobně je popsána úprava biomasy pro energetické účely a jednotlivé technologie přeměn této biomasy za účelem získávání energie.
|
|
|
Energetické využití biomasy
Ošťádal, Michal ; Elbl, Patrik (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce je rešeršní zpracování technologií na přeměnu biomasy s následným energetickým využitím. Na začátku práce je rozebrána podstata biomasy jako energetického zdroje. Další část se věnuje jednotlivým technologiím. Následující část se zabývá spalovacím a bioplynovým řetězcem. Předposlední kapitola se zabývá vybranými energetickými zdroji. Poslední kapitola je statistické zpracování emisí, těžby, výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a biomasy.
|
|
|
Příprava ethyl 2-acetoxypropanoátu
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou ethyl 2-acetoxypropionátu, jako potencionálního nepolárního biorozpouštědla. Zvolená příprava by měla poskytovat výtěžek v co největší shodě s teoretickým. K tomuto účelu byl zpracován teoretický přehled možných syntéz, kdy byl kladen důraz na syntézy vycházející z acetylace ethyl laktátu. Experimentální část práce potom detailněji zaměřuje na možnosti izolace ethyl 2-acetoxypropanoátu z reakční směsi. Izolace produktu byla ověřena metodou frakční destilace a extrakčním způsobem. U izolovaného produktu byly stanoveny základní fyzikální vlastnosti a změřeno spektrum pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transormací. Dále byla zkoumána hydrolytická stabilita ethyl 2-acetoxypropanoátu a provedena série kalorimetrických měření. Na základě těchto měření byl posouzen vliv reakční teploty na rychlost reakce a konverzi produktu a vliv přítomnosti katalyzátoru.
|
|
|
Účinnost energetického využití biomasy
Szelecky, Zsolt ; Brázdil, Marian (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Táto záverečná práca sa zaoberá energetickým využitím biomasy a jej účinnosťou. V prvej časti je vysvetlený pojem biomasy, jej rozdelenie a energetické využitie. V hlavnej časti bakalárskej práce sú popísané technológie premeny surovej biomasy na produkty energeticky výhodnejšie. Posledná časť úzko súvisí s predošlou, kde je dôraz kladený na energetickú účinnosť týchto technologických premien.
|
|
|
Studium syntézy ethylesteru kyseliny mléčné z jejích solí
Hlavatá, Daniela ; Figalla, Silvestr (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá syntézou ethyl esteru kyseliny mliečnej (ethyl laktátu) z jej solí. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš so zameraním na výrobné technológie esterov kyseliny mliečnej, predovšetkým ethylesteru konvenčnými a nekonvenčnými spôsobmi. Taktiež na prípravu kyseliny mliečnej a jej soli fermentačným spôsobom, z ktorých môže byť následne vyrábaný ethyl laktát. V experimentálnej časti bola navrhnutá, zrealizovaná a overená funkčnosť laboratórnej aparatúry. Ďalej boli prevedené laboratórne experimenty na prípravu ethyl laktátu a methyl laktátu na tejto aparatúre.
|
host ::
RSS.