|
|
Vlastnosti a věk stromů s výjimečnými epifytickými lišejníky v lesním prostředí tradičně osídlené krajiny na příkladu NPR Týřov
Minářová, Ludmila ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Halda, Josef (oponent)
Pro zachování druhového bohatství epifytických lišejníků ve střední Evropě je zapotřebí porozumět environmentálním podmínkám, které zejména vzácné druhy lišejníků s užší ekologickou nikou nebo omezenou schopností šíření vyhledávají. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit význam věku různých druhů dřevin a s ním souvisejících faktorů, jako je pH kůry a hrubost kůry, pro vzácné druhy epifytických lišejníků. Pro zahrnutí co největšího spektra potenciálně významných vysvětlujících proměnných byly zkoumány také světelné podmínky a plocha rezervace v okolí daného stromu. Data byla sbírána na lokalitě Národní přírodní rezervace Týřov, která byla ve výzkumu Vondráka et al. (2022) popsána jako unikátní hotspot biodiverzity lišejníků, neboť na ní nalezli 787 druhů lišejníků a příbuzných taxonů. Výzkumný vzorek tvořilo 55 stromů pěti druhů - javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a dub zimní (Quercus petraea), u nichž byl v rámci výzkumu Vondrák et al. (2022) proveden inventarizační soupis druhů a které patřily ke středně až mimořádně bohatým na vzácné druhy lišejníků. Vzácnost lišejníků byla posuzována dle Červeného seznamu lišejníků České republiky (Liška & Palice, 2010). K určení věku zahrnutých stromů byla využita...
|
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Cílem bakalá ské práce je shromážd ní poznatk o skupin lišejník Lecanora subfusca agg., které se vyskytují v eské republice, pop . je výskyt n kterých druh v této oblasti p edpokládaný. Vzhledem k rozsahu skupiny jsou zahrnuty pouze epifytické a epixylické druhy, tedy deset (respektive 16) taxon . Rozlišování zástupc skupiny pat í k problematickým, proto v rámci eské republiky a dalších st edoevropských stát není tento okruh lišejník p íliš prozkoumaný. Kvalitní recentní studie z tohoto území zcela chybí. K dispozici není dostatek spolehlivých údaj o ekologii, rozší ení, chemii ani o vymezení n kterých druh . Bakalá ská práce by m la vést k shrnutí zna ného množství historických pramen , které se podrobn zabývají morfologickou a anatomickou charakteristickou skupiny. Shromážd ní doposud publikovaných údaj bude sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Lichen uses - potentials of the European Guideline for mapping lichen diversity
Svoboda, David
Využití lišejníků - možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků David Svoboda Disertační práce shrnuje výsledky několika projektů prováděných v rámci doktorského studia a obsahuje hlavně výstupy těchto projektů - odborné články. Na začátku svého studia jsem testoval v té době zcela novou metodiku LDV (Asta et al. 2002). Po ukončení tohoto projektu následovala v roce 2004 ekologická studie středoevropských teplomilných doubrav pomocí epifytických lišejníků. Tato studie byla v následujících letech značně rozšířena a tvoří základ mé disertační práce. Mimo to se věnuji dlouhodobé spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko, kde provádím mj. monitoring lišejníkové rekolonizace. Mezi hlavní cíle mé disertační práce patří následující: 1) Zhodnotit možnosti použití LDV metodiky v České republice pro zjištění úrovně znečištění ovzduší; 2) Porovnat výsledky získané pomocí LDV a pomocí starší kvalitativní metodiky Hawksworthe a Rose (1970). 3) Identifikovat hlavní faktory ovlivňující lišejníkovou diversitu ve středoevropských teplomilných doubravách. Zjistit případné korelace mezi vlivy přirozenými a člověkem způsobenými. 4) Analyzovat druhové složení lišejníků ve středoevropských doubravách a charakterizovat případná společenstva a druhy se vztahem k ekologické kontinuitě porostu. 5)...
|
|
|
Plži, stromy, pH, podloží a epifytické lišejníky
Pelant, Filip ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Epifytické lišejníky jsou vystaveny silnému predačnímu tlaku ze strany bezobratlých, ponejvíce plžů. Ti mohou spásáním výrazně ovlivnit vertikální distribuci lišejníků, jejich habitatové preference i celkový areál rozšíření. Předpokládá se, že predační tlak je silnější na lokalitách s bazickým podložím a dostatečnými zdroji vápníku, neboť takové lokality svědčí lišejníkovým spásačům. Proto velká část výzkumů s tematikou lichenofágie probíhá na lokalitách s vápencovým podložím, ačkoliv hypotéza o silnějším predačním tlaku zatím nebyla formálně testována. Dále je obecně známo, že složení epifytického společenstva je do značné míry ovlivněno vlastnostmi borky, zejména jejím pH. Není ovšem známo, jestli vlastnosti borky ovlivňují aktivitu spásačů a jak moc se tedy síla predačního tlaku liší v závislosti na druhu stromu. Ve své diplomové práci jsem se věnoval oběma těmto otázkám. Na území Moravského krasu jsem provedl transplantační experiment, který srovnával sílu predačního tlaku na dvou stanovištích s různým podložím (granodiorit vs. vápenec). Experiment probíhal na šedesáti stromech tří druhů (habr, jedle, buk) po dobu osmdesáti dnů. Součástí experimentu byl i sběr plžů přímo na lokalitě. Zjištěný predační tlak byl ve srovnání s podobnými výzkumy poměrně vysoký a jeho míra prokazatelně souvisela s...
|
|
|
Lichen uses - potentials of the European Guideline for mapping lichen diversity
Svoboda, David
Využití lišejníků - možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků David Svoboda Disertační práce shrnuje výsledky několika projektů prováděných v rámci doktorského studia a obsahuje hlavně výstupy těchto projektů - odborné články. Na začátku svého studia jsem testoval v té době zcela novou metodiku LDV (Asta et al. 2002). Po ukončení tohoto projektu následovala v roce 2004 ekologická studie středoevropských teplomilných doubrav pomocí epifytických lišejníků. Tato studie byla v následujících letech značně rozšířena a tvoří základ mé disertační práce. Mimo to se věnuji dlouhodobé spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko, kde provádím mj. monitoring lišejníkové rekolonizace. Mezi hlavní cíle mé disertační práce patří následující: 1) Zhodnotit možnosti použití LDV metodiky v České republice pro zjištění úrovně znečištění ovzduší; 2) Porovnat výsledky získané pomocí LDV a pomocí starší kvalitativní metodiky Hawksworthe a Rose (1970). 3) Identifikovat hlavní faktory ovlivňující lišejníkovou diversitu ve středoevropských teplomilných doubravách. Zjistit případné korelace mezi vlivy přirozenými a člověkem způsobenými. 4) Analyzovat druhové složení lišejníků ve středoevropských doubravách a charakterizovat případná společenstva a druhy se vztahem k ekologické kontinuitě porostu. 5)...
|
|
|
Využití lišejníků-možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků
Svoboda, David ; Váňa, Jiří (vedoucí práce) ; Scheidegger, Christoph (oponent) ; Guttová, Anna (oponent)
Využití lišejníků - možnosti využití Evropské metodiky pro mapování epifytických lišejníků David Svoboda Disertační práce shrnuje výsledky několika projektů prováděných v rámci doktorského studia a obsahuje hlavně výstupy těchto projektů - odborné články. Na začátku svého studia jsem testoval v té době zcela novou metodiku LDV (Asta et al. 2002). Po ukončení tohoto projektu následovala v roce 2004 ekologická studie středoevropských teplomilných doubrav pomocí epifytických lišejníků. Tato studie byla v následujících letech značně rozšířena a tvoří základ mé disertační práce. Mimo to se věnuji dlouhodobé spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko, kde provádím mj. monitoring lišejníkové rekolonizace. Mezi hlavní cíle mé disertační práce patří následující: 1) Zhodnotit možnosti použití LDV metodiky v České republice pro zjištění úrovně znečištění ovzduší; 2) Porovnat výsledky získané pomocí LDV a pomocí starší kvalitativní metodiky Hawksworthe a Rose (1970). 3) Identifikovat hlavní faktory ovlivňující lišejníkovou diversitu ve středoevropských teplomilných doubravách. Zjistit případné korelace mezi vlivy přirozenými a člověkem způsobenými. 4) Analyzovat druhové složení lišejníků ve středoevropských doubravách a charakterizovat případná společenstva a druhy se vztahem k ekologické kontinuitě porostu. 5)...
|
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Vondrák, Jan (oponent) ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem bakalá ské práce je shromážd ní poznatk o skupin lišejník Lecanora subfusca agg., které se vyskytují v eské republice, pop . je výskyt n kterých druh v této oblasti p edpokládaný. Vzhledem k rozsahu skupiny jsou zahrnuty pouze epifytické a epixylické druhy, tedy deset (respektive 16) taxon . Rozlišování zástupc skupiny pat í k problematickým, proto v rámci eské republiky a dalších st edoevropských stát není tento okruh lišejník p íliš prozkoumaný. Kvalitní recentní studie z tohoto území zcela chybí. K dispozici není dostatek spolehlivých údaj o ekologii, rozší ení, chemii ani o vymezení n kterých druh . Bakalá ská práce by m la vést k shrnutí zna ného množství historických pramen , které se podrobn zabývají morfologickou a anatomickou charakteristickou skupiny. Shromážd ní doposud publikovaných údaj bude sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
host ::
RSS.