|
|
Lichva v občanském právu
Makovec, Jakub ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Lichva v občanském právu Abstrakt Cíle této diplomové práce pojednávající primárně o problematice občanskoprávní lichvy jsou v zásadě tři. Tím prvním je popis a zkoumání institutu lichvy z neprávních hledisek, druhým je popis a zkoumání institutu lichvy z právních hledisek a třetím porovnání české úpravy lichvy s úpravami zahraničními, přednesení návrhů, jak definici lichvy zlepšit, a závěrečné zhodnocení kvality definice lichvy. Koncepci trojice cílů pak odpovídá též dělení práce. V první části se zaměřuji na samotný původ lichvy s důrazem na stěžejní historické epochy a filozofické směry a samozřejmě neopomínám ani vliv náboženství, které dříve promlouvalo de facto do každodenního života všech jedinců, a tudíž jeho pozornosti neunikla ani lichva. Tuto část doplňuji stručným pohledem na úpravu lichvy ve třech předchozích občanských zákonících z doby minulého století, jež svou účinností předcházejí nynějšímu občanskému zákoníku. Následuje formulace teoretické části práce v podobě výkladu aktuální právní úpravy obsažené v současném občanském zákoníku, kde rozebírám nejdříve základy závazkového práva, poté se přesouvám k pojmu neúměrného zkrácení a nakonec analyzuji klíčové ustanovení o lichvě samotné. Zde detailně popisuji nejen za pomocí judikatury její složky, přibližuji její průvodní znaky a zaměřuji se...
|
|
|
Zásada poctivého obchodního styku
Gajdíková, Markéta ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
- Zásada poctivého obchodního styku Tato práce s názvem zásada poctivého obchodního styku se zabývá především zhodnocením dopadů rekodifikace soukromého práva na tuto zásadu a dále také jejími aplikačními úskalími. Práce sestává ze dvou hlavních částí teoretické a analytické, přičemž část teoretická se rozpadá ještě na část obecnou a zvláštní. Teoretická část obecná je zaměřena na bližší specifikaci této obchodněprávní zásady a její postavení vzhledem k obdobným avšak obecným zásadám soukromého práva jako jsou princip poctivosti a dobré mravy. V této části jsem se snažila vymezit rozdíly, které tyto zásady od sebe navzájem odlišují, stejně jako následky spojené s jejich nedodržením či porušením. Vzhledem k rozsáhlosti materie a použitelnosti zásady poctivého obchodního styku v rámci obchodněprávních vztahů, resp. nemožnosti celou tuto oblast komplexně rozebrat, je zvláštní teoretická část této práce zaměřena na zásadu poctivého obchodního styku z hlediska výkonu práva na smluvní pokutu. Nejprve bylo připojeno krátké pojednání o samotném institutu smluvní pokuty, vymezení nepřiměřenosti její výše a dopadů nepřiměřené smluvní pokuty na její uplatňování u soudu. Poté byla snaha vymezit hlediska, která musí být při posuzování nepoctivosti výkonu práva testována. Tato hlediska však nelze paušalizovat, a...
|
|
|
Kogentní normy v občanském zákoníku
Mendrek, Piotr ; Elischer, David (oponent)
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem "Kogentní normy v občanském zákoníku" je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen "OZ"), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva - principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této...
|
|
|
Kogentní normy v občanském zákoníku
Mendrek, Piotr ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem "Kogentní normy v občanském zákoníku" je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen "OZ"), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva - principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této...
|
|
|
Neplatnost, nicotnost a neúčinnost usnesení valné hromady a dalších orgánů kapitálové obchodní společnosti.
Šutko, David ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Neplatnost, nicotnost a neúčinnost usnesení valné hromady a dalších orgánů kapitálové obchodní společnosti Abstrakt Předložená diplomová práce se věnuje tématu neplatnosti usnesení valné hromady kapitálových společností v platném soukromém právu České republiky. Úvodu této diplomové práce je věnován nastínění historického vývoje právních předpisů na území Československé republiky a jejích nástupnických státních útvarů týkajících se obecně úpravy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti s určitým zaměřením na dobré mravy a neplatnost usnesení valné hromady kapitálových společností. Na toto historické vymezení navazuje kapitola věnující se otázce právní povahy usnesení valné hromady. Podobně jako v případě historického vývoje i zde je v úvodu směřována pozornost na právní povahu usnesení valné hromady před v historickém kontextu, jmenovitě před rokem 2014, kdy účelem této analýzy je vymezení základních teoretických předpokladů, které jsou dále použitelné i na právní povahu usnesení valné hromady za účinnosti občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Zjištěním na závěr této kapitoly je skutečnost, že změna v právní povaze usnesení valné hromady nemá většího významu pro posouzení platnosti usnesení valné hromady. Logicky navazující kapitolou na předcházející text je poté část věnována...
|
|
|
Lichevní smlouvy v občanském právu
Šejdová, Kateřina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
RESUMÉ Těžiště zájmu této práce spočívá ve snaze objasnit důsledky spojené s uzavřením lichevní smlouvy. Jejím cílem je zodpovědět především otázku, zda je lichevní smlouva zákonem spojována s následkem relativní či absolutní neplatnosti a zda je možno uvažovat o zachování lichevní smlouvy v platnosti, ať už dovozením toliko částečné neplatnosti lichevní smlouvy nebo nápravou hrubého nepoměru vzájemných plnění jeho moderací soudem. Práce je rozdělena do dvou částí. Část první v první kapitole ve stručnosti vymezuje východiska úpravy lichvy. Druhá kapitola rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty lichvy. Ve třetí kapitole se pro smlouvy, které vykazují poruchu ekvivalence, poruchu vůle na straně znevýhodněného a prvek zneužití, aniž je lze s ohledem na úzkou definici lichvy kvalifikovat jako lichevní stricto sensu, dovozuje možnost přezumu jejich platnosti z hlediska souladu s dobrými mravy. Druhá část této práce sestává ze tří kapitol. Kapitola první rozebírá důsledky porušení zákazu lichvy a jejich dopad do právního postavení lichváře a zneužitého. Tato kapitola se věnuje také výkladovým problémům úpravy neplatnosti právního jednání vyplývajícím ze změny koncepce neplatnosti v novém občanském zákoníku. Dále si autor všímá možnosti moderace výše peněžité náhrady, která náleží ochuzenému, není-li dobře...
|
|
|
Vybrané otázky výživného se zvláštním zřetelem na dobré mravy
Brůnová, Martina ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce, Vybrané problémy výživného se zvláštním zřetelem na dobré mravy, se zabývá právními otázkami výživného, zejména v souvislosti s dobrými mravy (boni mores), které reprezentují princip ekvity a jsou morální nástavbou zákonných ustanovení v českém právu. Účelem této práce je identifikovat nejfrekventovanější záležitosti, kterými se právo zabývá a popsat jejich právní řešení s ohledem na právní úpravu, platnou a účinnou, do konce roku 2013 a novou právní úpravu po rekodifikaci českého soukromého práva účinnou od 1.1.2014. Doktrína dobrých mravů a právní ustanovení upravující výživné doznaly po rekodifikaci změn ovlivňujících interpretaci a aplikaci. Výživné a dobré mravy jsou zkoumány společně, resp. jsou zkoumány jeden v souvislosti s druhým, v této diplomové práci, protože předchozí právní úprava mezi nimi založila zvláštní souvislost, což vedlo ke značnému množství judikatury v této oblasti, která nyní musí být revidována. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které jsou dále děleny na podkapitoly. První kapitola je zaměřena na teoretický základ doktríny dobrých mravů, roli, kterou hraje v českém právu, význam, který má pro českou právní teorii a zevrubný výzkum konceptu dobrých mravů včetně historického vývoje od starověkého Říma. Tato kapitola je dále zaměřena na dobré mravy a další...
|
|
|
Zásada poctivého obchodního styku
Gajdíková, Markéta ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
- Zásada poctivého obchodního styku Tato práce s názvem zásada poctivého obchodního styku se zabývá především zhodnocením dopadů rekodifikace soukromého práva na tuto zásadu a dále také jejími aplikačními úskalími. Práce sestává ze dvou hlavních částí teoretické a analytické, přičemž část teoretická se rozpadá ještě na část obecnou a zvláštní. Teoretická část obecná je zaměřena na bližší specifikaci této obchodněprávní zásady a její postavení vzhledem k obdobným avšak obecným zásadám soukromého práva jako jsou princip poctivosti a dobré mravy. V této části jsem se snažila vymezit rozdíly, které tyto zásady od sebe navzájem odlišují, stejně jako následky spojené s jejich nedodržením či porušením. Vzhledem k rozsáhlosti materie a použitelnosti zásady poctivého obchodního styku v rámci obchodněprávních vztahů, resp. nemožnosti celou tuto oblast komplexně rozebrat, je zvláštní teoretická část této práce zaměřena na zásadu poctivého obchodního styku z hlediska výkonu práva na smluvní pokutu. Nejprve bylo připojeno krátké pojednání o samotném institutu smluvní pokuty, vymezení nepřiměřenosti její výše a dopadů nepřiměřené smluvní pokuty na její uplatňování u soudu. Poté byla snaha vymezit hlediska, která musí být při posuzování nepoctivosti výkonu práva testována. Tato hlediska však nelze paušalizovat, a...
|
|
|
Dobré mravy a veřejný pořádek jako limity autonomie vůle v občanském právu
Vopěnková, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1 Resumé Předložená diplomová práce pojednává o zásadách dobrých mravů a veřejného pořádku se zaměřením na jejich úlohu plnit funkci limit omezujících autonomii vůle. Přestože obě zásady představují neurčité právní pojmy, nesnaží se je tato práce přesně definovat ani obsáhnout veškeré praktické možnosti jejich uplatnění. Cílem práce bylo přiblížit možný obsah těchto principů a poukázat na jejich význam pro posouzení platnosti právního jednání, popřípadě konkretizovat další následky právního jednání, které by těmto zásadám odporovalo. Na danou problematiku je nahlíženo především z pohledu českého právního řádu. Na příkladném a omezeném počtu právních institutů se tato práce pokouší vystihnout možnosti uplatnění dobrých mravů a veřejného pořádku coby korektivů autonomie vůle. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. Tématem první kapitoly je zásada autonomie vůle a její postavení v českém právním řádu. K takovému úvodu bylo přistoupeno především za účelem pochopení celé práce a upozornění na význam této zásady pro fungování demokratické společnosti. Druhá kapitola se zabývá zásadou dobrých mravů. Blíže jsou specifikovány různé názory na obsah tohoto pojmu. Dále je v této části pojednáno o tradici dobrých mravů v českém právním řádu nebo o jejím zakotvení v právních řádech jiných evropských států. Nakonec jsou...
|
|
|
Etické kodexy - jejich úloha ve vztazích mezi podnikateli
Kolaříková, Barbora ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Etickými kodexy a jejich úlohou mezi podnikateli. Cílem práce je poskytnutí ucelenějšího přehledu o podnikatelské etice, dále její aplikace a využití etických kodexů v praxi. Teoretická část je zaměřena na definici základních pojmů, poskytuje náhled do historie etiky a poukazuje na provázanost mezi etickými a právními pravidly. V práci jsou dále popisovány nástroje a metody etiky, samostatná kapitola je pak věnována etickým kodexům. Praktická část se zabývá příkladem etického kodexu ve vybrané společnosti.
|
host ::
RSS.