|
|
Zapojení uživatelů do reformy psychiatrické péče
Wolfová, Magdaléna ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Předmětem výzkumu diplomové práce je zapojení uživatelů psychiatrické péče v procesu plánování a realizace reformy psychiatrické péče na makro úrovni tvorby politik. Cílem výzkumu je popsat a porozumět tomuto zapojení. Práce popisuje příležitosti participace z hlediska fází zapojení, podoby, účelu, formálního ukotvení příležitostí, očekávání respondentů, vnímané moci a překážek v zapojení. Výsledky byly zjištěny v rámci rozhovorů s klíčovými aktéry a studia relevantních dokumentů. Výsledky jsou vztaženy k teoretickým konceptům koprodukce, péče orientované na pacienta, zplnomocnění a ke strategickým a lidskoprávním dokumentům (Úmluva o lidských právech osob se zdravotním postižením). Prvek moci je popisován v souvislosti s typologií participačního žebříku Sherry Arnsteinové. Respondenti uvádějí prvky tokenismu a znevýhodnění. Jde o nízké (jednočlenné) zastoupení uživatelů v orgánech, nedostatečný čas na diskuzi v poradních orgánech, nedostatek informací a nedostatek kapacit (osob, času, prostředků) pro větší rozvoj organizací. Respondenti uvedli překážky týkající se socioekonomické situace, nedostatku kapacit pro zapojení na makro úrovni, limity duševní kondice či stigmatizaci. Zjištěné překážky v zapojení jsou diskutovány ve spojení se zahraniční literaturou, která identifikuje podobné a nabízí...
|
|
|
Zapojení uživatelů do reformy psychiatrické péče
Wolfová, Magdaléna ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Předmětem výzkumu diplomové práce je zapojení uživatelů psychiatrické péče v procesu plánování a realizace reformy psychiatrické péče na makro úrovni tvorby politik. Cílem výzkumu je popsat a porozumět tomuto zapojení. Práce popisuje příležitosti participace z hlediska fází zapojení, podoby, účelu, formálního ukotvení příležitostí, očekávání respondentů, vnímané moci a překážek v zapojení. Výsledky byly zjištěny v rámci rozhovorů s klíčovými aktéry a studia relevantních dokumentů. Výsledky jsou vztaženy k teoretickým konceptům koprodukce, péče orientované na pacienta, zplnomocnění a ke strategickým a lidskoprávním dokumentům (Úmluva o lidských právech osob se zdravotním postižením). Prvek moci je popisován v souvislosti s typologií participačního žebříku Sherry Arnsteinové. Respondenti uvádějí prvky tokenismu a znevýhodnění. Jde o nízké (jednočlenné) zastoupení uživatelů v orgánech, nedostatečný čas na diskuzi v poradních orgánech, nedostatek informací a nedostatek kapacit (osob, času, prostředků) pro větší rozvoj organizací. Respondenti uvedli překážky týkající se socioekonomické situace, nedostatku kapacit pro zapojení na makro úrovni, limity duševní kondice či stigmatizaci. Zjištěné překážky v zapojení jsou diskutovány ve spojení se zahraniční literaturou, která identifikuje podobné a nabízí...
|
|
|
Climate expertise and security politics: the case of the Czech Republic
Pokorná, Viktória ; Rychnovská, Dagmar (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Klimatická expertíza a bezpečnostní politika: případová studie České republiky" se zabývá zapojením klimatologů do politiky a v společnosti. Někteří aktéři (politici, aktivisté, celebrity atd.) dnes vnímají změnu klimatu jako vážnou hrozbu pro lidstvo a snaží se tak tento problém sekuritizovat. Snaží se informovat obyčejné lidi a přimět politiky, aby přijali mimořádná opatření. Mezi těmito sekuritizujícími aktéry by jsme mohli najít několik klimatologů, kteří mohou plnit úlohu bezpečnostních expertů. V České republice takový trend však nenajdeme. Čeští klimatologové nejsou ve srovnání se svými zahraničními kolegy tak veřejně a politicky aktivní. Tato práce by chtěla analyzovat, jaké jsou strukturální podmínky tohoto trendu. Zaměřuje se na různé vlivné prvky - společnost, politiku, média a samotné vědecké pole. Je založena na konceptu koprodukce, který je o vzájemném vztahu mezi těmito prvky. Práce ukazuje, že společnost, politika a média spíše odrazují české vědce od angažovanosti. Nicméně také vědecká komunita jako taková není soudržná, ale existuje několik různých epistemických společenství. Tato diplomová práce by také chtěla propojit vědu s bezpečnostními studiemi, zejména teorií sekuritizace a bezpečnostní expertízy. Potvrzuje argumenty Thierryho Balzacqa a jeho...
|
|
|
Czechoslovak-Cuban Cinematic Cooperation in the 1960s
Matušková, Magdaléna ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce analyzuje dosud málo probádané téma československo-kubánské spolupráce v oblasti filmu v období šedesátých letech 20. století, tj. v průběhu první dekády po vítězství Kubánské revoluce. Opírá se zejména o archivní dokumenty z bývalého ústředního ředitelství Československého státního filmu, Archívu Barrandovského studia, Ministerstva školství a kultury a Ministerstva zahraničních věcí. Řada kapitol také čerpá z orální historie, z rozhovorů s kubánskými techniky a umělci, kteří pracovali v kubánském filmu od šedesátých let, a také s československými odborníky, kteří byli vysláni do Kubánského kinematografického institutu ve druhé polovině šedesátých let jako poradci a učitelé. Kubánský kinematografický institut, založený již v březnu 1959, se od svého vzniku potýkal s nedostatkem lidských a materiálních zdrojů. Kubánský filmový průmysl, který byl před rokem 1959 z větší části v rukách Severoameričanů, přišel o mnoho zaměstnanců následkem masové emigrace na počátku dekády. Později v důsledku americké blokády a embarga přišel také o hlavního dodavatele filmů, materiálu a strojového a přístrojového vybavení. Většina techniků a umělců zaměstnaných v kubánské kinematografii teprve začínala a nevěděla mnoho o tom, jak se dělají filmy. Československý státní film (ČSF) nabídnul kubánské kinematografii...
|
|
|
Úvod do právní úpravy československých filmových koprodukcí v letech 1945-1970
Bednář, Leoš ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na koprodukční výrobu filmů v ČSR/ČSSR v letech 1945 až 1970. Tento opomíjený institut je popsán a částečně analyzován na základě tří stupňů jeho právní úpravy. Nejdříve je popsán první stupeň, kterým jsou mezistátní kulturní dohody a dohody o spolupráci. Nejvýznamnějšími jsou dohody o koprodukci a o filmové spolupráci uzavřené s Francií a s Itálií v roce 1968. Druhým stupněm jsou prováděcí plány a rámcové úmluvy, které rozšiřují ustanovení mezistátních dohod. Plány a úmluvy je však těžké v nezpracovaných archivních fondech dohledat, tudíž informace o nich jsou poněkud fragmentární. Dalším stupněm jsou již zcela konkrétní koprodukční smlouvy, které jsou součástí všech koprodukčních projektů. V poslední části je uvedeno několik nerealizovaných koprodukčních projektů, které nevznikly z politických, ekonomických aj. důvodů.
|
host ::
RSS.