|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence
MARELOVÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence. Rozdělena je do teoretické a praktické části. Jedním z cílů mé práce je popsat terapeutické přístupy, které je možné využít k léčbě poporodní stresové inkontinence. Dále se v teoretické části zaměřuji na popis posturálních změn způsobených těhotenstvím a obdobím během porodu. Posledním cílem je popsat efekt zvolené terapie na posturu ženy a vliv na kvalitu jejího života. V teoretické části jsou uvedeny informace k současnému stavu dané problematiky, dále je zde popsána anatomie a fyziologie daných ústrojí. Následuje kapitola, která se věnuje stresové inkontinenci, konkrétně její klasifikaci, epidemiologii, vzniku, diagnostice a léčbě. Další kapitola řeší změny na těle ženy v období těhotenství a v neposlední řadě se zde nachází kapitola o problematice pánevního dna a možnostech fyzioterapeutických postupů k ovlivnění (nejen) svalů pánevního dna. V praktické části je popsána metodika práce, obsah vyšetření a výsledky jsou zaznamenány v podobě kazuistik. Celkem jde o kazuistiky 2 probandek, které byly různou dobu po porodu a trpěly různou mírou stresové inkontinence po porodu. Po dobu 10 týdnů probandky cvičily dané cviky a jejich popis lze nalézt v jedné z kapitol. Zároveň je možné jejich ukázku vidět na fotografiích v brožuře, která je součástí příloh. Práce může být inspirací pro fyzioterapeuty, kteří pracují s oblastí pánevního dna či konkrétně s ženami po porodu. Dále může posloužit komukoliv, kdo řeší problém v oblasti pánevního dna. Brožura může být prvním krokem v jeho řešení, neboť obsahuje edukativní informace i základní cviky na svaly v dané oblasti.
|
|
|
Fyzioterapie v porodní a poporodní péči po spontánním porodu
Piklová, Lenka ; Aujezdská, Eva (vedoucí práce) ; Novotná, Klára (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Lenka Piklová Vedoucí práce: Mgr. Eva Aujezdská Název bakalářské práce: Fyzioterapie v porodní a poporodní péči po spontánním porodu Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodního a poporodního období ženy a odchylkami pohybového aparátu, které se v souvislosti se spontánním porodem a šestinedělím objevují nejčastěji. Dále se zabývá možnostmi fyzioterapie, kterými lze tyto odchylky zmírnit, odstranit, nebo jim předejít. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled informací, popsat vliv fyzioterapie na rekonvalescenci ženy po spontánním porodu a sestavit informační brožuru s terapeutickými cviky. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je popsán průběh a mechanismus spontánního porodu včetně anatomických struktur, které jsou tímto procesem zatíženy nejvíce. Jsou zde uvedeny i možnosti fyzioterapie vhodné pro porodní péči. Větší prostor je věnován poporodnímu období a nabízí výčet fyziologických i nejčastějších patologických změn, mezi které patří tromboflebitida, tromboembolie, porodní poranění, dysfunkce svalů pánevního dna, diastáza břišních svalů, oslabení hlubokého stabilizačního systému páteře, posturální změny a změny psychické. Nechybí ani kapitola o laktaci, ale největší část je věnována vhodným...
|
|
|
Hodnocení spokojenosti s poskytovanou péčí o matku a dítě v perinatologickém centru - kulturní odlišnosti
Machová, Petra ; Vaisová, Veronika (vedoucí práce) ; Němcová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení kvality poskytované péče v perinatologickém centru pohledem nedělek. Cílem práce je zjistit jak se spokojenost s poskytovanou péčí liší v závislosti na kultuře ženy. Práce je tvořena dvěma částmi, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá koncepcí perinatologických center, kvalitou a hodnocením poskytované péče, následně spokojeností těhotných, rodiček a nedělek. V neposlední řadě se v teoretické části objevuje kapitola o multikulturní péči, kulturních menšinách a multikulturní komunikaci. V praktické části jsou zpracovány výsledky anonymního dotazníkového šetření provedeného v perinatologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Průzkum poukazuje na hlavní ukazatele spokojenosti s poskytovanou péčí a na mezikulturní rozdíly ve vnímání kvality péče. Do průzkumu byly zahrnuty i rodičky jiné národnosti, kterým byly vydávány dotazníky v rodném jazyce, čímž se poukázalo na mezikulturní rozdíly ve spokojenosti s poskytovanou péčí. Klíčová slova: spokojenost, rodička, porod, péče, perinatologické centrum, dotazník, kulturní odlišnosti
|
|
|
Polohy při porodu dříve a dnes
ROBAUSCHOVÁ, Magdaléna Anna
Tato bakalářská práce se zaměřuje na srovnání používaných poloh při porodu v minulosti a v současnosti. Práce je strukturována do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána evoluce porodnictví a vývoj využívaných poloh při porodu od pravěku až po současnost. Dále je zde krátce popsán fyziologický porod, včetně dob porodních. Součástí práce je také popis úlohy porodní asistentky při porodu. V práci jsou zmíněny i některé alternativní metody využívané v porodnictví. Práce zároveň obsahuje detailnější popis jednotlivých poloh, které lze při porodu využít. Pro praktickou část byly definovány dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit, o jaké polohy mají ženy v současné době při porodu zájem. Druhým cílem bylo porovnat, jak se liší výběr poloh při porodu dnes oproti polohám využívaným v minulosti. K dosažení stanovených cílů bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl respondentkám distribuován v papírové formě. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek, z nichž 15 bylo uzavřených, 2 otevřené a 4 polouzavřeného typu. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo následně provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor byl jeden a byl tvořen ženami, které alespoň jednou během svého života rodily, ne však císařským řezem. Respondentky byly následně rozděleny do tří skupin dle roku jejich porodu. První skupinu tvoří ženy, které rodily v letech 2018-2023. Tuto skupinu reprezentuje, z celkového počtu 176 respondentek, 62 žen. Druhá skupina zahrnuje ženy, které rodily v letech 1994-2017, jedná se o 49 žen. Poslední skupinu tvoří ženy, které uskutečnily svůj porod minimálně před 30 lety, tedy v roce 1993 či ještě dříve. Tuto skupinu reprezentuje 65 žen. Na základě vytyčených cílů byly následně stanoveny tři hypotézy. Při vyhodnocování byly mezi sebou statisticky porovnávány, vzhledem k danému znění hypotéz, jen dvě skupiny žen. V první skupině byly ženy, jejichž porod se uskutečnil v letech 2018-2023, do druhé skupiny byly řazeny ženy, které rodily v roce 1993 nebo dříve. H1: V dnešní době mají ženy možnost výběru vlastní polohy při porodu oproti ženám, které rodily před třiceti lety. H2: Ženy, které rodily před třiceti lety, neměly informace o polohách při porodu v I. době porodní oproti ženám, které rodí v současné době. H3: Ženy, které rodí v současné době, mají zájem využívat více různých poloh v II. době porodní oproti ženám, které rodily před třiceti lety. Na základě výsledků z výzkumného šetření byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, hypotéza H2 byla vyvrácena.
|
|
|
Porod s dulou
VYČÍTALOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodu s dulou. V práci je popsána profese duly a její historie. Dále je zmíněno, v jakých obdobích dula může ženu provázet. Další část práce se zabývá fyziologií těhotenství, porodu a období šestinedělí. Byl vytyčen jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit, jak ženy vnímají péči dul. V práci byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Dulu si ke spolupráci k porodu vybírají spíše nulipary než multipary. H2: Ženy využívají služby duly spíše při porodu než v průběhu šestinedělí. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření formou online dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, obsahoval celkem 23 otázek. Z toho bylo 20 otázek povinných, což zajišťovalo vysokou úroveň spolehlivosti a přesnosti dat. Z 23 otázek bylo 15 uzavřených otázek s možností výběru odpovědi z daných možností, což zjednodušilo analýzu dat a umožnilo lepší porovnání odpovědí. Dále bylo 7 polouzavřených otázek, které poskytly další možnosti výběru odpovědi a zároveň umožnily respondentům vyjádřit své názory a zkušenosti. Byla zde také jedna otevřená otázka, která umožnila respondentům sdílet své myšlenky a názory o tématu dotazníku. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, byl rozdělen do tří částí, z nichž každá se věnovala jinému tématu. V první části byly respondentkám položeny otázky týkající se jejich identifikačních údajů, jako věku, vzdělání, počtu porodů a při kolikátém porodu si vybraly dulu jako doprovod. V druhé části dotazníku respondentky odpovídaly na otázky zabývající se profesí duly (kdo je dula, kde dulu vyhledaly a zda vědí, kdo je dula a o koho může pečovat). Poslední část dotazníku se pak zaměřila na to, jakou péči respondentkám duly poskytly a jaký byl jejich zážitek z porodu s dulou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ženy mají největší potřebu psychické podpory jak během podporu, tak i v průběhu těhotenství a šestinedělí, stejně tak mají potřebu informovanosti o dané problematice. Většina žen si vybírá dulu pro celkové zvýšení pocitu bezpečí. Uspokojujícím výsledkem je, že u 94,9 % žen péče duly splnila jejich očekávání. Díky tomu by 93,2 % žen péči duly využilo při dalším porodu a 98,3 % žen by dulu doporučilo i ostatním. Ze získaných výsledků můžeme vyvodit, že ženy jsou s péčí dul spokojené. Práce a získané výsledky mohou sloužit jako podklad k prezentování výzkumného šetření na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Porod v přednemocniční péči
ZELINKOVÁ, Sára
V bakalářské práci se zabýváme tématem porodu v přednemocniční péči. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá čtyřmi hlavními tématy, mezi než patří jednotlivé doby porodní, zhodnocení novorozence pomocí APGAR skóre, vybrané komplikace při porodu a vedení porodu v přednemocniční péči. Do tématu vedení porodu v přednemocniční péči spadá rozhodování o transportu při hrozícím porodu, vedení porodu v přednemocniční péči, resuscitace novorozence a resuscitace těhotné ženy. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají vedení porodu mimo nemocniční zařízení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou zdravotničtí záchranáři připravováni na vedení porodu v přednemocniční péči. Empirická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením provedeným formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 12 zdravotnických záchranářů z Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří se již setkali s porodem mimo zdravotnické zařízení. Výzkum byl uskutečněn od ledna do března roku 2022 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována, kódována a rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jak zdravotničtí záchranáři vnímají vedení porodu v přednemocniční péči. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že kromě informantů I5 a I6 jsou všichni ostatní dotazovaní při výjezdu k porodu nervózní, protože vedení porodu pro ně není rutinní činnost a jsou si vědomi možných komplikací. Druhá otázka se zabývala přípravou zdravotnických záchranářů na vedení porodu. Z výzkumu vyplynulo, že ve způsobu, obsahu i četnosti školení jsou mezi Jihočeským a Plzeňským krajem značné rozdíly a že velká část záchranářů by ocenila kratší interval mezi školeními a někteří by uvítali i možnost praxe na porodním sále. Z výsledků šetření mimo jiné vyplynul téměř shodný názor záchranářů na domácí porody. Většina dotazovaných uvedla, že domácí porody neschvalují a že si rodičky pravděpodobně neuvědomují jednak možné komplikace, jež mohou nastat, jednak to, jak velké riziko zde hrozí. Tato práce upozorňuje na možnosti zlepšení vzdělávání a jejich realizaci. Informanti kladli důraz na častější školení v této problematice a za přínos by považovali praxe na porodním sále. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
|
|
Role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí
ČEJKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a části výzkumné. V teoretické části se objevují informace ohledně těhotenství, porodu, šestinedělí a témat týkajících se těchto oblastí. Edukace, zapojení partnera ženy a jeho spolupráce s porodní asistentkou jsou problematikou, kterou se zabývá výzkumná část bakalářské práce. Ve výzkumné části bakalářské práce byla pro sběr dat použita kvantitativní metoda. Sběr dat probíhal za pomoci dotazníku, který se skládal ze 48 otázek, z toho bylo 25 uzavřených, 9 polouzavřených a 14 otevřených. V úvodu se nacházely otázky třídicí. Dále byly otázky rozděleny do tří základních oblastí: těhotenství, porod a šestinedělí. Dotazník byl určen pro muže, jejichž žena již rodila. Dotazník byl šířen online prostřednictvím sociální sítě Facebook, nebo pomocí přímého odkazu a rozesílán byl mužům bez omezení věku, jejichž žena již rodila. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 120 mužů. Zpracování dotazníku proběhlo pomocí programu Microsoft Excel. Odpovědi jsou zpracovány pomocí grafického vyobrazení doplněné o slovní popis. V této práci jsme si stanovily 1 cíl: Zjistit, jaká je role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro výzkumnou část byly stanoveny 3 hypotézy. První měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období těhotenství u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období těhotenství edukován není. Zde nebyla nalezena závislost mezi informovaností partnera o průběhu těhotenství ženy a pozitivnějším vnímáním tohoto období. Druhá hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období porodu u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období porodu edukován není. Hypotéza číslo dvě se nám potvrdila. Třetí hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období šestinedělí u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období šestinedělí edukován není. Hypotéza číslo tři se nám též potvrdila.
|
|
|
Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice
KRATINOVÁ, Lucie
Diplomová práce "Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice" má teoretický charakter. Cílem práce bylo vyhledat a analyzovat změny v prvním ošetření novorozence po porodu a v jeho přiložení k prsu matky. Text je zpracován jako historicko-analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následnou interpretací textů. Zaměřili jsme se v něm na období od starověku až po prvních dvacet let 21. století. Popsali jsme nejenom techniky prvního ošetření novorozence a přiložení k prsu, ale také profese, které se těmito technikami zabývaly a které je prováděly. Ve starověku prováděly první ošetření novorozence po porodu starší zkušené ženy, které si své znalosti a dovednosti předávaly mezi generacemi. V tomto období bylo první ošetření novorozence po porodu spjato s náboženstvím, rituály a magií. V průběhu let vznikla profese porodních bab, které se začaly vzdělávat prostřednictvím učebnic, které jim přinášely ucelené rady, jak se zachovat v dané situaci a jak správně pečovat o novorozence po porodu v domácím prostředí v kontaktu s matkou. Následně začaly ženy rodit v porodnicích a z porodních bab se staly porodní asistentky a ženské sestry. O péči o novorozence se začaly dělit také s dětskými sestrami a matky své dítě viděly po porodu někdy až po několika hodinách nebo i dnech. S vývojem a pokroky v medicíně se měnily i techniky prvního ošetření novorozence. V průběhu druhé poloviny 20. století však došlo v této oblasti k velkým změnám, a to k návratu přirozeného procesu porodu, aby mohl být novorozenec opět co nejdříve v kontaktu s matkou i v prostředí porodnice. Na základě tohoto smýšlení byl vytvořen nejprve systém rooming-in a později koncept Baby Friendly Hospital Initiative. Na počátku 21. století je již porodnictví na velmi vysoké úrovni a novorozenci je poskytována péče adekvátní jeho stavu.
|
host ::
RSS.