|
|
Možnosti diagnostiky a rozvoje dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
Háková, Kateřina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá možnosti diagnostiky a rozvoje dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku, a to s ohledem na důležitost těchto dovedností pro získávání základních školních kompetencí, jako je čtení, psaní a počítání. Děti s tímto typem postižení jsou specifickou skupinou, která může čelit obtížím při získávání informací z auditivního prostředí, což ovlivňuje nabytí nezbytných znalostí a dovedností. Cílem práce popsat aktuálně používané diagnostické nástroje pro práci s dětmi se sluchovým postižením v předškolním věku. Navazujícím cílem je posoudit, zda a do jaké míry dochází ke zlepšení výsledků testů během řízených aktivit ve srovnání s obdobím, kdy takové aktivity nebyly prováděny. Provedený půlroční výzkum zahrnoval vstupní diagnostiku dílčích funkcí, následnou řízenou činnost zaměřenou na jejich rozvoj a výstupní testování vybraných dětí se sluchovým postižením. Na základě analýzy a zhodnocení získaných dat jsou v závěru práce uvedena doporučení pro diagnostický přístup a podporu rozvoje dětí se sluchovým postižením v předškolním věku. KLÍČOVÁ SLOVA Hiskey-Nebraska Test of Learning Aptitude, dílčí funkce, dítě se sluchovým postižením, diagnostika
|
|
|
Srovnávací analýza učebnic zeměpisu pro žáky se sluchovým postižením, pro žáky s lehkým mentálním postižením a pro žáky škol hlavního vzdělávacího proudu
Nedbalová, Amálie ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou a komparací učebnic zeměpisu pro žáky se sluchovým postižením, žáky s lehkým mentálním postižením a žáky škol hlavního vzdělávacího proudu. Cílem práce je poukázat na současný stav učebnic zeměpisu pro žáky se sluchovým postižením a skrze propojení poznatků z oboru surdopedie a z oboru didaktiky geografie předložit konkrétní podněty pro zlepšení kvality vzdělávání žáků se sluchovým postižením prostřednictvím zvýšení úrovně zpracování didaktických materiálů používaných ve výuce. Úvod práce je věnován především postavení vzdělávacího oboru zeměpis v systému kurikulárních dokumentů - v souvislosti s cílovými skupinami, pro něž jsou určeny učebnice analyzované v této práci, jsou popsány cíle a očekávané výstupy výuky zeměpisu na druhém stupni základní školy. Dále se práce zaměřuje už přímo na učebnice. Představeny jsou funkce učebnice ve vzdělávacím procesu a její strukturní komponenty s důrazem na textovou složku. V opoře o odbornou literaturu jsou popsány charakteristiky této složky a pozornost je věnována učení se z textu - především s ohledem na neslyšící žáky, pro které bývá čeština (tj. jazyk analyzovaných učebnic) jazykem druhým/cizím. Na základě požadavků plynoucích z kurikulárních dokumentů pro českou vzdělávací soustavu, charakteristik učebnic, jejich...
|
|
|
Život rodiny s dítětem se sluchovým postižením před, při a po kochleární implantaci
TUZOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pohlíží na rodinu s dítětem se sluchovým postižením, které je uživatelem kochleárního implantátu. Klade si za cíl zjistit názory, postoje a pocity rodičů před, při a po kochleární implantaci. Kochleární implantát je technickou pomůckou, která umožňuje osobám s těžkým sluchovým postižením nejen vnímání zvuků, ale i rozumění řeči a zlepšení nebo vytvoření vlastních řečových schopností. Stal se nadějí tam, kde již sluchadla nejsou dostatečným přínosem. V současnosti se již provádí kochleární implantace bilaterální. Kandidát na kochleární implantaci musí splnit řadu podmínek. Kochleární implantace je procesem, který je náročný jak pro dítě se sluchovým postižením, tak pro jeho rodinu. Aby došlo k naplnění cíle, byl proveden kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnily čtyři komunikační partnerky matky dětí, které již podstoupily kochleární implantaci. Data získaná v průběhu neřízených rozhovorů s komunikačními partnerkami byla zpracována pomocí metody vytváření trsů a poté vyhodnocena. Výzkum přinesl řadu zajímavých skutečností zmapoval postoje, pocity a v neposlední řadě emoce matek v průběhu implantace. Vyplynulo z něj, že pro komunikační partnerky byl proces kochleární implantace náročný, necítily se dostatečně informované, nevěděly, jakou značku implantátu zvolit, během spolupráce s některými odborníky postrádaly empatii, porozumění a v neposlední řadě lidský přístup. Taktéž ze strany své rodiny se vždy nesetkávaly s podporou a výjimkou nebyly ani zcestné názory některých odborníků, s nimiž se setkávaly. Výsledky bakalářské práce mohou být přínosem pro rodiče, kteří uvažují nad kochleární implantací jejich dítěte a chybí jim dostatek informací, nebo pro širokou veřejnost, která má zájem dozvědět se bližší informace o této problematice.
|
|
| |
host ::
RSS.