|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
| |
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka
Tématem rigorózní práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka
Tématem rigorózní práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tématem diplomové práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
| |
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
host ::
RSS.