|
|
Příprava historických geopolymerů
Šrámková, Eva ; Šoukal, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce studuje historická pojiva na bázi geopolymerů. Práce si klade za úkol najít vhodné materiálové kompozice především z přírodních jílových minerálů (kaolinit, bentonit) a jejich modifikací (metakaolin). Tato pojiva musí mít i vhodný typ aktivátoru, který zabezpečí jejich pojivové vlastnosti. Proto se experimentální část práce zabývá testováním různých typů alkalických aktivačních přísad vždy na stejném typu minerální kompozice. Jako aktivátory jsou použity nejen obvyklé hydroxidy a vodní skla, ale i repliky starověkých natronů (směs alkalického uhličitanu a přídavku příslušného chloridu) a vápenné kaše. Z výše popsaných směsí byly připraveny série vzorků (trámečky 20 x 20 x 100 mm), které byly uloženy volně při laboratorní teplotě. Na připravených pastách byla studována jejich zpracovatelnost a formovatelnost. U vzniklých tělísek byl pak sledován vzhled povrchu, množství výkvětů a jejich typ. Nedílnou součástí výzkumu tvořilo stanovení mechanických vlastností zkušebních trámečků jako jsou pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Dále byla u připravených vzorků zkoumána jejich fázová složení a přeměny se zvyšující se teplotou. K těmto testům byly využity metody XRD a TG – DTA. Pro studium hydratace, jež byla rovněž důležitým prvkem pro celkové zhodnocení navržených směsí, bylo použito vícemístného isoperbolického kalorimetru.
|
|
|
Možnosti alkalické aktivace ocelářské strusky
Frýbortová, Iva ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností alkalicky aktivované ocelářské strusky z hlediska jejího využití jako bezslínkového pojiva. Cílem bylo najít vhodné složení alkalického aktivátoru, které zajistí dobré mechanické vlastnosti připraveného pojiva. Jako aktivátory byly použity hydroxidy sodné a draselné a alkalické křemičitany ve formě prášků i roztoků. Dalším sledovaným pojivovým systémem byla směs ocelářské strusky, fluidního ložového nebo filtrového popílku a vody bez přídavku aktivační složky. U připravených směsí byly stanoveny pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, dále byl sledován vznik výkvětů a průběh hydratace pomocí kalorimetrického měření. Mikrostruktura pojiva byla zkoumána pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Vlastnosti alkalicky aktivovaných aluminosilikátů zatížených vysokými teplotami
Halasová, Kristýna ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
V současné době je pojem geopolymer či alkalicky aktivovaný aluminosilikát čím dál více zmiňovaným tématem. Bylo již uskutečněno mnoho studií, jak tyto materiály využívat, zejména kvůli výhodným kvalitativním, ale i ekonomickým hodnotám. Pokud budeme chtít v budoucnu využívat těchto materiálů i ve stavebnictví, bude zapotřebí dalších výzkumů. Tato práce se zabývá vlivem působení vysokých teplot na alkalicky aktivované kompozity na bázi strusky, popílku a metakaolinu. Práce porovnává mechanické a technologické vlastnosti, mikrostrukturní změny a vliv plniva na tyto geopolymerní kompozity zahřívané na 200–1200 °C. V závěru práce jsou porovnány jednotlivé vlastnosti a zhodnoceny aplikační možnosti těchto materiálů.
|
|
|
Vliv různých anionů na fixaci Cu v alkalicky aktivované strusce
Böhm, Petr ; Kotrla, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá fixací mědi ve vysokopecní strusce aktivované sodným vodním sklem a tím, jaký vliv mají na imobilizaci různé anionty (síran, dusičnan, chlorid a oxid). To je ověřeno na základě vyluhovacích testů, podle ČSN EN – 12457-4. Koncentrace mědi ve výluzích byla stanovena pomocí optické emisní spektrometrie s buzením v plazmatu. Cílem práce je ověřit vliv přídavku (mědi) na výsledné mechanické vlastnosti materiálu a také specifikovat, jakým způsobem je těžký kov v matrici vázán, přičemž struktura byla zkoumána za použití rastrovací elektronové mikroskopie.
|
|
|
Barevné možnosti umělých pískovců na geopolymerní bázi
Lattenberg, Pavel ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním možností přípravy umělých pískovců na geopolymerní bázi a způsoby dosažení přírodního vzhledu a dobrých mechanických vlastností. Teoretická část je věnována současnému stavu v oblasti poznání geopolymerů, jejich využití, možnostem, ale také přírodnímu pískovci a jeho geografické různorodosti. Praktická část se zabývá přípravou různých typů pojivových systémů na základě metakaolinu, mleté vysokopecní strusky a vodního skla. Jejich porovnáním, a také možnostmi úprav vzhledu a vlastností změnou složení plniva.
|
|
|
Směsná alkalicky aktivovaná aluminosilikátová pojiva
Mizerová, Cecílie ; Bayer, Patrik (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
První část práce představuje souhrn dosavadních poznatků o směsných dvousložkových alkalicky aktivovaných pojivech na bázi vysokopecní strusky, popílku, metakaolinu a cihelného prachu s důrazem na jejich zpracovatelnost, mikrostrukturu, mechanické vlastnosti a trvanlivost. V experimentální části byla vyrobena alkalicky aktivovaná pojiva s různým poměrem popílku a metakaolinu a byla porovnána jejich zpracovatelnost a mechanické vlastnosti. Struktura pojiva byla hodnocena rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM) a vysokotlakou rtuťovou porozimetrií. Z prostudované literatury i vlastních dosažených výsledků vyplývá, že kombinace jednotlivých prekurzorů má pozitivní vliv na většinu posuzovaných vlastností materiálu.
|
|
|
Vliv podmínek vytvrzování na smrštění alkalicky aktivovaných systémů
Pragerová, Barbora ; Kotrla, Jan (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením optimálních podmínek vytvrzování alkalicky aktivovaných systémů s cílem redukovat smrštění. V experimentální části byly testovány pasty vysokopecní granulované strusky aktivované vodním sklem. Bylo porovnáno šest podmínek vytvrzování. Tři série vzorků byly hned po odformování uloženy na vzduchu, ve vodě a ve folii. Další tři série byly nejdříve 14 dní uloženy ve vodě, a poté vyjmuty na vzduch, přičemž dvě z nich byly ošetřeny těsnícími prostředky na bázi křemičitanů lithia a akrylátové disperze. Optickou metodou byla sledována tvorba a množství trhlin. Procento trhlin bylo vyhodnoceno pomocí programu ImageJ. Nejvyšší množství trhlin se vytvořilo při uložení na vzduchu po 7. dnech vytvrzování. Následně se část z nich viditelně zacelila. U vzorků vytažených na vzduch po 14. dnech ve vodě, se také projevil rychlý nárůst trhlin, avšak jejich procento bylo poloviční. Těsnící prostředky zpomalily vývoj trhlin, ale jejich vzniku nezabránily. Po 36. dnech byly výsledky těchto typů uložení a ošetření srovnatelné. Pouze ve folii docházelo k minimálním trhlinám a ve vodním prostředí se netvořily vůbec. K nejmenšímu smrštění docházelo při uložení ve vodě a ve folii. Vzorky, které byly nejprve uloženy 14 dní ve vodě projevily stejný trend vysokého smrštění jako vzorky na vzduchu.
|
|
|
Příprava lehkých kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných popílků z vysokoteplotního spalování uhlí
Weiglová, Jana ; Ptáček, Petr (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem možností přípravy lehkých kompozitů na bázi tuhých zbytků z vysokoteplotního spalování. Důraz je kladen především na možnosti alkalické aktivace vodním sklem a 50% roztokem hydroxidu sodného. Dále se práce zabývá hledáním vhodných příměsí, které po smíšení v alkalickém prostředí uvolňují plyn a tím dávají možnost vzniku lehkým pórovitých kompozitům. Výsledkem práce je návrh jedné nebo několika receptur pro přípravu lehkých kompozitů z tuhých zbytků vysokoteplotního spalování cestou alkalické aktivace. Jako analytické metody bylo užito XRD rentgenové difrakční analýzy především ke zjištění totožnosti produktů hydratace a alkalicko-křemičité reakce (fází) alkalické aktivace.
|
|
|
Možnosti využití slévárenských odprachů
Solik, Jaroslav ; Šoukal, František (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje možnosti využití slévárenských odprachů pro výrobu anorganických kompozitů, které by mohly být využity především ve stavebním průmyslu. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část, kde se v teoretické části nachází literární rešerše použitých materiálu a v experimentální části jsou shrnuty výsledky laboratorních testů testovaných směsí na bázi portlandského a hlinitanového cementu s různým obsahem slévárenských odprachů. Pro srovnání bylo použito také dalšího slévárenského odpadu - slévárenského písku. Připravené testovací tělíska o rozměrech 40 x 40 x 160 mm byla podrobována mechanickým zkouškám pevnosti a byl sledován vliv množství slévárenských odpadů na pevnosti připravených směsí. Dále se práce zabývá možnostmi alkalické aktivace těchto slévárenských odpadů, kde bylo použito sodné vodní sklo, hydroxid sodný a komerčně dodávaný Baucis L 160 složka B jako alkalický aktivátor. U těchto testovacích směsích byl také pozorován vývoj vlivu množství slévárenských odpadů na mechanické pevnosti. K analýzám vstupních surovin bylo použito metody RTG fluorescenční spektrometrie, TG – DTA – EGA a RTG práškové difrakce. Veškeré pevnosti byly testovány na testovacím zařízení desttest 4310.
|
|
|
Utilization of lignosulfonate plasticizer in alkali-activated materials
Zetocha, Martin ; Hrubý, Petr (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the use of lignosulfonate-based plasticizers in alkali-activated materials. The effect on the paste mixture of activated blast furnace slag using sodium hydroxide, water glass with different modulus and sodium carbonate was monitored. The effect of a mixed lignosulfonate-based plasticizer into different mixtures, on workability, mechanical properties and rheology of the mixture was monitored. Activators in the mixtures were found to be an important factor. The mixture which showed the best reaction with lignosulfonate was using NaOH as activator. In attempts to understand the rheological properties of the studied mixtures, a zeta potential was observed as a key factor in the behaviour of these mixtures. It manifested interesting trends. The zeta potential values gave us a closer look at the surface charge of the blast furnace slag particles. This has been shown to be a key factor in assessing the effectiveness of the plasticizer. These findings will be taken into account and further discussed in this work.
|
host ::
RSS.