|
|
Keramická plastika v pražské meziválečné architektuře
Kalousková, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Bibliografická citace Keramická plastika v pražské meziválečné architektuře [rukopis]: Diplomová práce / Jana Kalousková; vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc., Praha 2018. 106 stran Anotace Diplomantka zpracuje uměleckohistorickou studii o uplatnění keramické plastiky v architektuře mladé Československé republiky s důrazem na národní sloh. Ten vymezí nejprve teoreticky a uvede do souvislostí jednak s domácím vývojem, jednak s širším mezinárodním proudem art deco. V samostatných kapitolách zpracuje roli českých uměleckých škol a jádrovou osobnost a dílo Heleny Johnové. Záběr svého výzkumu omezí na pražský materiál, přihlédne ovšem i k významným realizacím mimopražským. Součástí práce bude katalog keramické plastiky spojené s pražskou architekturou zvoleného období. Klíčová slova Národní styl, keramická plastika, Československo, první republika, Helena Johnova, Uměleckoprůmyslová škola
|
|
|
Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890-1910
Sklenářová Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Disertační práce pojednává o historii ateliérů Uměleckoprůmyslové školy v Praze v letech 1885 až 1910, přičemž hlavní důraz je kladen na stylový vývoj ve zlomovém období přelomu století, kdy došlo ke generační výměně, která zapříčinila proměnu atmosféry školy. Zvláštní přínos práce spočívá v nástinu méně známých odborných škol včetně ženského elementu, což jsou oblasti, které nebyly dosud zpracovány, stejně jako pokus nalézt metodické a vývojové analogie pražské a vídeňské Uměleckoprůmyslové školy. Cílem práce je posoudit výjimečnost postavení školy zvláště v kontextu českého uměleckoprůmyslového školství a zhodnotit v rámci podrobného archivního průzkumu historické souvislosti. Součástí práce je skutečně kompletní seznam studentů všeobecných i odborných škol vytvářející základní podklad pro budoucí badatele jednotlivých uměleckých osobností. Studie o vývoji Uměleckoprůmyslové školy je analytickou syntézou představující roli dekorativního umění a uměleckořemeslného vývoje v období před první světovou válkou.
|
|
|
František Tichý a jeho tvorba ve 40. letech 20. století
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ANOTACE Předmětem této bakalářské práce je popis a prezentace tvorby Františka Tichého se zaměřením na 40. léta 20. století v kontextu jeho malířských cyklů té doby, ve kterých se rovněž odráží zvyšující se technická vyspělost jeho umění a postupný duchovní vývoj v přístupu k zpracování dané tematiky. Pro základní rozdělení tvorby Františka Tichého pro účely této práce je zvolen princip doby vzniku díla. Pro rozdělení tvorby do jednotlivých kapitol a oddílů je použito dělení na umění volné a užité a také dělení podle použitých výtvarných technik. Úvod práce se krátce věnuje životu a dílu Františka Tichého, zejména základům jeho malířského školení a význačným životním mezníkům v jeho životě, které měly velký vliv na jeho tvorbu. Neopomenutelnou součástí umělcových životních událostí ve 40. letech byla jeho pedagogická činnost na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Se změnou politického systému a se změnou společenských a lidských hodnot a pravidel chování přišly i změny na poli uměleckém. Protože se Tichý svojí tvorbou neslučoval s principy socialistického realismu stal se rázem politicky nežádoucí. Ze školy byl vyloučen. Další kapitoly jsou již věnovány více jeho tvorbě, která je rozdělená na tvorbu malířskou, grafickou, na knižní ilustrace, užité umění a scénografii. František Tichý byl celoživotně v zajetí...
|
host ::
RSS.