Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Estimation of the quantity of dead wood after windthrow through aereal images in Tuscany, Italy
Kutchartt, Ruedlinger Erico Heinz
V posledních pěti letech bylo Toskánsko postiženo velkými vichřicemi, které zapříčinily rozsáhlé škody v lesích. Jedním z hlavních úkolů státní správy byla kvantifikace škod způsobených vichřicí. Cílem této studie bylo vyvinout novou finančně přijatelnou metodu, která by dokázala odhadnout množství mrtvého dřeva po větrné kalamitě pomocí prostředků dálkového průzkumu Země a geografického informačního systému. Byly testovány metody řízené fotointerpretace v kombinaci s liniovým výběrem (line intersect sampling LIS) a neřízené fotointerpretace spojené s metodou normalizované křížové korelace (normalized cross-correlation NCC) na ortofotosnímcích s vysokým rozlišením. Výsledky byly porovnávány s kontrolními daty získanými pozemním měřením. Na 10 vybraných územích severovýchodního Toskánska byla provedena oblastní studie. Zasaženy byly hlavně jehličnaté porosty. Výsledky dosažené neřízenou metodou byly lepší, avšak mezi metodami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Automatickou metodu lze uplatnit především na velkých plochách, kde jsou výsledky v porovnání s kontrolními daty velmi přesné. Naproti tomu tato metoda zatím není vhodná pro malé plochy.
Knihovny a informační systémy orientované na vědu a výzkum v Itálii
Podloucká, Karolina ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice informační podpory vědy a výzkumu v Itálii prostřednictvím informačních systémů a knihovních sítí. V úvodní kapitole je formulováno několik otázek, týkajících se italského prostředí a jeho vztahu k výzkumu a koordinaci informací. V druhé kapitole je přiblížena současná situace italského knihovnictví, struktura knihoven, prvky legislativy a hlavní důraz je kladen na instituce spravující chod knihoven. Třetí kapitola je věnována vědě a výzkumu v Itálii. Popsána je současná situace a srovnání s ostatními státy Evropy. Důraz je kladen na hlavní vědecké instituce, podpůrn organizace a ministerstva. Následuje objasnění financování a hodnocení vědeckých institucí. Čtvrtá kapitola pojednává o podpoře výzkumu v oblasti Toskánska. Jsou analyzovány tři největší univerzity tohoto regionu - Univerzita ve Florencii, Pise a Sieně. Představeny jsou instituce samotné a dále jejich knihovny, výzkumné aktivity a vědecká podpora. Závěr práce shrnuje získané poznatky a odpovídá na otázky položené v úvodu této práce.
Eighteenth Century Representation of Collective Identity in Tuscany - Content Analysis of Traveller Testimonies on England
Prokopová, Oldřiška ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Power, Martina (oponent) ; Militello, Paolo (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
Tato magisterská práce vychází ze svědectví toskánských cestovatelů po Anglii v 18. století. Hlavní výzkumnou otázkou je, jak se jejich identita formovala v konfrontaci s cizím prostředím. Obraz tohoto prostředí přitom sami utvářeli, přičemž jej často podřizovali stereotypům a schématům. S tím souvisejí i otázky, jak a zdali vůbec měl tento obraz vztah k idejím osvícenství a jaké byly kognitivní postupy, pomocí kterých se cestovatelé vůči anglickému prostředí vymezovali. Metodu práce tvoří obsahová analýza založená na srovnání cestopisu Luigiho Angioliniho (1750-1821) s dalšími pěti toskánskými cestovateli. Z různých aspektů této analýzy lze vyvodit závěry týkající se definice sebe sama a kolektivní identifikace.
Mario Pratesi a Toskánsko
Straková, Michaela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Předmětem a zároveň hlavním cílem bakalářské práce "Mario Pratesi a Toskánsko" je představit nepříliš známého a obtížně dostupného autora, píšícího na přelomu 19. a 20. století, a jeho rodný kraj. Úvodní část nastiňuje historické pozadí a uvádí hlavní fakta související se sjednocením Itálie. Následuje popis autorova života a chronologický přehled jeho děl. Další kapitoly jsou věnovány právě Toskánsku, autorovu rodnému kraji. Pokusíme se zjistit do jaké míry byla Pratesiho tvorba ovlivněna prostředím, ve kterém se narodil a vyrůstal. Následuje část analytická, ve které představíme několik hlavních témat autorovy románové tvorby (se zaměřením na četné autobiografické prvky) a na jejich základě se pokusíme o vytvoření komplexního obrazu Toskánska a jeho obyvatel dané doby. Budeme se přitom opírat o dvě stěžejní díla, romány: L'Eredità (Dědictví) a Perfidie del caso (Náhodné zákeřnosti). Nebude chybět ani stručný náhled na jazyk Pratesiho děl s důrazem na regionální a dialektální vlivy. V závěru nastíníme slabé a silné stránky autorovy románové tvorby a pokusíme se přijít na to, proč je Mario Pratesi autorem spíše méně známým, a to jak v Čechách, tak v rodné Itálii. Zároveň se pokusíme autora zařadit do historicko-literárního kontextu. Klíčová slova Mario Pratesi, Toskánsko, Toskánské velkovévodství,...
Luigi Angiolini - Život ve službách Toskánska
Prokopová, Oldřiška ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Tato bakalářská práce chronologicky přibližuje život šlechtice Luigi Angioliniho (1750-1821) - toskánského cestovatele, spisovatele a diplomata působícího v období habsburského reformismu, Francouzské revoluce, Napoleonovy nadvlády a restaurace v Itálii. Na základě dostupné literatury a pramenů práce mapuje Angioliniho mládí, cestu do Anglie a Skotska, diplomatickou kariéru v Paříži ve službách toskánského velkovévody Ferdinanda III. a poslední životní etapu strávenou s rodinou na venkově. Právě Angioliniho pestrý život a otevřenost moderním myšlenkám dovoluje aktéra pojmout jako typického muže své doby a na základě jeho zájmů a činnosti jeho prostřednictvím přiblížit celé období v širším kontextu.
Arcivévoda Leopold Ferdinand Toskánský
Žáková, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Arcivévoda Leopold Ferdinand Toskánský" pojednává o životních osudech arcivévody Leopolda Ferdinanda (1868-1935) z toskánské větve habsbursko-lotrinského rodu, od roku 1903 žijícího pod občanským jménem Leopold Wölfling. Práce zachycuje Leopoldovo dětství, dospívání a konflikty s rodinou. Dále se věnuje problematice jeho rezignace na stav arcivévody, zejména příčinám jeho rozhodnutí vzdát se arcivévodského postavení a průběhu jednání o rezignačních podmínkách. Pozornost je věnována také Leopoldovu občanskému životu před rokem 1918 i jeho působení po první světové válce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.