|
|
Sociální schopnosti a dovednosti odsouzených mužů
Humpálová, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda jsou sociální schopnosti a dovednosti odsouzených mužů stejné jako sociální schopnosti a dovednosti mužů dosud nikdy netrestaných. V rámci teoretické části je podrobněji rozebrána problematika vězeňství včetně konkrétních problémů, se kterými se český vězeňský systém potýká. Kromě přeplněnosti věznic k nim patří např. vysoká recidiva a s ní související nedokonalá postpenitenciární péče, prizonizace, nedostatek soukromí a intimity odsouzených. Dále jsou rozebrány možné dopady uvěznění na psychiku vězňů - u odsouzených se častěji objevují stavy apatie, vězni ztrácí sociální kontakty vně věznice, ztrácí také možnost rozhodovat o sobě samém a svém životě. V teoretické části je také popsán Tématicko apercepční test, který byl zadán dvěma skupinám účastníků výzkumu - skupině odsouzených mužů a skupině mužů nikdy netrestaných. Tématicko apercepční test byl poté vyhodnocen pomocí Škály sociální orientace a získaná data interpretována ve výzkumné části bakalářské práce.
|
|
|
Podoba attachmentu u potomků matek se schizofrenií
Schmiedová, Petra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda má duševní onemocnění matky, konkrétně schizofrenie, vliv na připoutání dítěte v dospělosti. V teoretické části nejprve přibližuji východiska a základní pojmy teorie attachmentu, popisuji vybrané metody užívané k měření citové vazby a charakterizuji jednotlivé typy attachmentu či stavů mysli ve vztahu k attachmentu. Dále podávám přehled stěžejních informací o schizofrenii a o specifických tématech výchovy dětí matkami se schizofrenií. Zpracovávám také téma attachmentu u dětí těchto žen. V empirické části na základě stanoveného výzkumného cíle zjišťuji podobu a typ připoutání u dětí matek se schizofrenií a jejich vývoj v čase. Zajímaly mě také strategie vyrovnávání se s nemocí matky. Hlavní metodou výzkumu bylo Adult Attachment Interview (AAI), dále jsem administrovala také Škálu prožívání blízkých vztahů (ECR) a Tématicko apercepční test (TAT). Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dětí matek se schizofrenií se výrazně častěji vyvíjí úzkostné připoutání, konkrétně úzkostně vyhýbavé a dezorientované/dezorganizované. Matčino onemocnění schizofrenií má negativní vliv na podobu vztahu s jejím dítětem.
|
|
|
Škála sociální orientace v Tématicko-apercepčním testu
Novotná, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností zjišťovat úroveň jednotlivých oblastí sociální kompetence Škálou sociální orientace (SOS) v příbězích vytvořených v Tématicko apercepčním testu. V teoretické části je představen Tématicko apercepční test, používané skórovací systémy k jeho interpretaci a Škála sociální orientace (SOS) autorů Goldmanna a Soukupové. Součástí je také přiblížení pojmu sociální kompetence, charakteristiky vývojového období adolescence a specifik diagnostických ústavů, jejich klientů a klientek a problémového chování, které bylo u většiny z nich zaznamenáno. V empirické části jsou porovnávány dvě skupiny adolescentů, každá se skládající z 30 probandů. První skupinu tvořili chlapci a dívky adolescentního věku umístění v době výzkumu v diagnostických ústavech a druhou jejich vrstevníky z běžné populace. Hlavními metodami sběru dat bylo polostrukturované anamnestické interview sloužící k zisku základních charakteristik testovaných skupin a administrace Tématicko apercepčního testu, který byl následně vyhodnocen Škálou sociální orientace a výsledky poté statisticky zpracovány. Výzkum se zaměřuje zejména na zjišťování rozdílů v dosažených úrovních u jednotlivých tabulí a v celém testu. Kromě toho byly příběhy podrobeny také obsahové analýze, která se soustředila na hlavní témata příběhů,...
|
|
|
Apercepční techniky a Index patogeneze
Kuhnová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá tématy apercep ních technik a Indexem patogeneze. Vlastní text práce je roz len n na dv ásti - teoretickou a empirickou. V teoretické ásti jsou blíže p edstaveny techniky založené na procesu apercepce, jejich podstata a historie. Blíže se zabývám n kterými konkrétními technikami, které jsou rozší ené po sv t . Nejv tší prostor je v nován technice Tématicko apercep ní test (TAT). Velmi významnou sou ástí práce je kapitola v nující se Indexu patogeneze (IP) - skórovacímu systému užívanému k analýze TAT - jeho vzniku, využití, psychometrickým vlastnostem. Sou ástí této kapitoly je p eklad manuálu ke skórování. Protože je v empirické ásti pracováno s rodi i osob se schizofrenií, sou ástí teoretické ásti je také uvedení do problematiky schizofrenie a vlivu p sobení rodinného prost edí na vznik a rozvoj tohoto onemocn ní. Empirická ást je v nována využití Indexu patogeneze v praxi. Výzkumné otázky plynou ze studií z 60. a 70. let 20. století, které pracovaly s myšlenkou, že rodi ovské p sobení m že mít vliv na rozvoj schizofrenního onemocn ní vlastních potomk . Výzkumná skupina je složena z 5 rodi osob s diagnózou schizofrenie. Kontrolní skupinu tvo í 5 rodi jedinc bez psychiatrického onemocn ní. Výzkum je zam en na porovnání nam ených IP skór obou skupin a dále jejich...
|
|
|
Zkoumání sociální kognice a objektních vztahů u osob se schizofrenií
Smolová, Alžběta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá sociální kognici a objektní vztahy pacientů se schizofrenií pomocí Tématicko apercepčního testu hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice schizofrenie, Tématicko apercepčním testu a jeho interpretačních systémech (zejména Westenově škále SCORS). Pozornost je věnována i teoretickým východiskům sociální kognice a objektních vztahům u pacientů se schizofrenií. Cílem výzkumné části práce je ověřit předpoklad, že pacienti se schizofrenií budou ve SCORS dosahovat patologických skórů. Dále jsou zkoumány vztahy mezi jednotlivými dimenzemi SCORS u této klinické populace. Výsledky naznačují, že pacienti se schizofrenií mají v oblasti sociální kognice a objektních vztahů, tak jak je měří škála SCORS, četné deficity. Výrazně snížené skóry, které spadají do patologie nebo s ní přímo hraničí, byly prokázány celkem u pěti dimenzí. Ve zbývajících třech dimenzích pacienti se schizofrenií dosáhli podprůměrných výsledků. Diskutovány jsou také vzájemné korelace mezi dimenzemi SCORS a výsledky faktorové analýzy, které u pacientů se schizofrenií odhalily třífaktorovou strukturu SCORS. Klíčová slova: Schizofrenie, sociální kognice, objektní vztahy, SCORS, Tématicko apercepční test, korelační analýza, faktorová analýza.
|
|
|
Apercepční techniky a Index patogeneze
Kuhnová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá tématy apercep ních technik a Indexem patogeneze. Vlastní text práce je roz len n na dv ásti - teoretickou a empirickou. V teoretické ásti jsou blíže p edstaveny techniky založené na procesu apercepce, jejich podstata a historie. Blíže se zabývám n kterými konkrétními technikami, které jsou rozší ené po sv t . Nejv tší prostor je v nován technice Tématicko apercep ní test (TAT). Velmi významnou sou ástí práce je kapitola v nující se Indexu patogeneze (IP) - skórovacímu systému užívanému k analýze TAT - jeho vzniku, využití, psychometrickým vlastnostem. Sou ástí této kapitoly je p eklad manuálu ke skórování. Protože je v empirické ásti pracováno s rodi i osob se schizofrenií, sou ástí teoretické ásti je také uvedení do problematiky schizofrenie a vlivu p sobení rodinného prost edí na vznik a rozvoj tohoto onemocn ní. Empirická ást je v nována využití Indexu patogeneze v praxi. Výzkumné otázky plynou ze studií z 60. a 70. let 20. století, které pracovaly s myšlenkou, že rodi ovské p sobení m že mít vliv na rozvoj schizofrenního onemocn ní vlastních potomk . Výzkumná skupina je složena z 5 rodi osob s diagnózou schizofrenie. Kontrolní skupinu tvo í 5 rodi jedinc bez psychiatrického onemocn ní. Výzkum je zam en na porovnání nam ených IP skór obou skupin a dále jejich...
|
|
|
Porovnání kognitivního výkonu ve WAIS-III a v TAT pomocí škály SCORS
Hudečková, Lucie ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou vztahu verbální inteligence a sociální kognice, a to prostřednictvím verbálních subtestů Wechslerovy inteligenční škály pro dospělé (3. revizí) a škály Diferencovanost Self a komplexnost reprezentace druhých a škály Porozumění sociální kauzalitě Tématicko apercepčního testu. V teoretické části jsou představeny pojmy inteligence a sociální kognice, dále psychologické testy inteligence a apercepční techniky. Teoretická část se rovněž věnuje sociální inteligenci jako odpovědi na otázku vztahu mezi inteligencí a sociální kognicí. V empirické části diplomové práce jsou zpracována data sebraná od 30 probandů, kteří se podrobili testování výše jmenovanými psychologickými testy. Data jsou zpracována korelační a faktorovou analýzou. Závěry statistického zpracování jsou v práci dále rozvíjeny v kontextu s teoretickými východisky a vědeckými poznatky. Diskuse poukazuje na omezení testování a navrhuje možnosti pro budoucí výzkum.
|
|
|
Podoba attachmentu u potomků matek se schizofrenií
Schmiedová, Petra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda má duševní onemocnění matky, konkrétně schizofrenie, vliv na připoutání dítěte v dospělosti. V teoretické části nejprve přibližuji východiska a základní pojmy teorie attachmentu, popisuji vybrané metody užívané k měření citové vazby a charakterizuji jednotlivé typy attachmentu či stavů mysli ve vztahu k attachmentu. Dále podávám přehled stěžejních informací o schizofrenii a o specifických tématech výchovy dětí matkami se schizofrenií. Zpracovávám také téma attachmentu u dětí těchto žen. V empirické části na základě stanoveného výzkumného cíle zjišťuji podobu a typ připoutání u dětí matek se schizofrenií a jejich vývoj v čase. Zajímaly mě také strategie vyrovnávání se s nemocí matky. Hlavní metodou výzkumu bylo Adult Attachment Interview (AAI), dále jsem administrovala také Škálu prožívání blízkých vztahů (ECR) a Tématicko apercepční test (TAT). Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dětí matek se schizofrenií se výrazně častěji vyvíjí úzkostné připoutání, konkrétně úzkostně vyhýbavé a dezorientované/dezorganizované. Matčino onemocnění schizofrenií má negativní vliv na podobu vztahu s jejím dítětem.
|
|
|
Škála sociální orientace v Tématicko-apercepčním testu
Novotná, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností zjišťovat úroveň jednotlivých oblastí sociální kompetence Škálou sociální orientace (SOS) v příbězích vytvořených v Tématicko apercepčním testu. V teoretické části je představen Tématicko apercepční test, používané skórovací systémy k jeho interpretaci a Škála sociální orientace (SOS) autorů Goldmanna a Soukupové. Součástí je také přiblížení pojmu sociální kompetence, charakteristiky vývojového období adolescence a specifik diagnostických ústavů, jejich klientů a klientek a problémového chování, které bylo u většiny z nich zaznamenáno. V empirické části jsou porovnávány dvě skupiny adolescentů, každá se skládající z 30 probandů. První skupinu tvořili chlapci a dívky adolescentního věku umístění v době výzkumu v diagnostických ústavech a druhou jejich vrstevníky z běžné populace. Hlavními metodami sběru dat bylo polostrukturované anamnestické interview sloužící k zisku základních charakteristik testovaných skupin a administrace Tématicko apercepčního testu, který byl následně vyhodnocen Škálou sociální orientace a výsledky poté statisticky zpracovány. Výzkum se zaměřuje zejména na zjišťování rozdílů v dosažených úrovních u jednotlivých tabulí a v celém testu. Kromě toho byly příběhy podrobeny také obsahové analýze, která se soustředila na hlavní témata příběhů,...
|
|
|
Sociální schopnosti a dovednosti odsouzených mužů
Humpálová, Hana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda jsou sociální schopnosti a dovednosti odsouzených mužů stejné jako sociální schopnosti a dovednosti mužů dosud nikdy netrestaných. V rámci teoretické části je podrobněji rozebrána problematika vězeňství včetně konkrétních problémů, se kterými se český vězeňský systém potýká. Kromě přeplněnosti věznic k nim patří např. vysoká recidiva a s ní související nedokonalá postpenitenciární péče, prizonizace, nedostatek soukromí a intimity odsouzených. Dále jsou rozebrány možné dopady uvěznění na psychiku vězňů - u odsouzených se častěji objevují stavy apatie, vězni ztrácí sociální kontakty vně věznice, ztrácí také možnost rozhodovat o sobě samém a svém životě. V teoretické části je také popsán Tématicko apercepční test, který byl zadán dvěma skupinám účastníků výzkumu - skupině odsouzených mužů a skupině mužů nikdy netrestaných. Tématicko apercepční test byl poté vyhodnocen pomocí Škály sociální orientace a získaná data interpretována ve výzkumné části bakalářské práce.
|
host ::
RSS.