|
| |
|
|
Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba
Viktorová, Iva ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba" pojednává o severské spolupráci Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska od druhé poloviny 20. století se zaměřením na období od 90. let do roku 2008. Práce nejprve krátce představuje historii spolupráce ve Skandinávii do 90. let 20. století a popisuje dvě hlavní instituce severské spolupráce: Severskou radu a Severskou radu ministrů. Hlavní část práce analyzuje severskou spolupráci od 90. let 20. století, zaměřuje se na oblasti, v nichž je spolupráce rozvíjena, a popisuje konkrétní programy, projekty, instituce, cíle a výsledky spolupráce a zjišťuje, jak je spolupráce intenzivní a zda má stále co rozvíjet. Práce se také zabývá otázkou, jak ovlivnilo severskou spolupráci od 90. let zapojení tří pobaltských zemí, s nimiž po pádu železné opony začala spolupracovat. Zjištěním je, že původní severská spolupráce je rozvíjena stále intenzivně - to ukázala podrobná analýza severské spolupráce v 90. letech v hlavní kapitole - a zapojení Pobaltí se jí až na výjimky nedotklo. Pobaltské státy naopak poskytly severským zemím externí příležitost, jak se zapojit do spolupráce v Pobaltí a prostoru Baltského moře.
|
|
| |
|
|
Severská rada a strategie pro Arktický region
Gebauerová, Eva ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Arktická oblast se pro své surovinové zdroje a významnou strategickou polohu stává stále častěji předmětem výzkumných projektů nejen zemí územně sahajících do tohoto regionu či zemí sousedících s touto oblastí, ale také například v rámci projektů Evropské unie. Tato oblast se zároveň v posledních letech těší pozornosti zemí participujících v Severské radě, tj. Norska, Finska, Švédska, Dánska a Islandu. Severská rada je institucionální podobou dlouholeté spolupráce severských států, která především z geopolitických důvodů nikdy neobsahovala dimenzi zahraničně-politickou. Rozpadem bipolárního uspořádání v 90. letech se však těmto státům otevřely možnosti svou politiku v tomto směru více koordinovat. Z geopolitického hlediska je však Severská rada tvořena poměrně nesourodou skupinou států - Norsko a Island jsou členy Severoatlantické aliance, zatímco Finsko a Švédsko se v roce 1995 zapojily do evropských struktur, Dánsko je pak jedinou zemí, která participuje v obou uskupeních. Autorka této diplomové práce se zaměří na vliv různého geopolitického zařazení těchto států na možnou severskou kooperaci v rámci zahraničně-bezpečnostní dimenze. Sekundárním cílem této diplomové práce je pak zjistit, zda by se aktuálně probíhající změny v arktické oblasti mohly potenciálně stát hnacím motorem této spolupráce. Powered...
|
|
|
Bezpečnostní integrace Severských zemí po druhé světové válce: bezpečnostní společenství s přesahem
Pazderník, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečnostní integrací Severských zemí po konci druhé světové války. Využívá konstruktivistický koncept bezpečnostního společenství od Karla Deutsche a jeho revidovanou verzi od autorů Emanuela Adlera a Michaela Barnetta. Tato bakalářská práce tento koncept aplikuje na případ vývoje a vzniku bezpečnostního společenství v Severském regionu. Dále se pouští do hlubší analýzy institucionalizace bezpečnostní spolupráce, která v regionu přišla až po konci studené války, a popisuje její limity a potenciál do budoucna. V závěru se práce věnuje motivům společné účasti Severských států na mezinárodních mírových operacích a možnému vlivu této účasti na spoluutváření a posilování Severské kolektivní identity, která je pro bezpečnostní společenství klíčová.
|
host ::
RSS.