|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Výhrada svědomí v evropském právu
Dušek, Petr ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén výhrady svědomí a jeho recepci v právní teorii a praxi s cílem zhodnotit jeho oporu v evropské ochraně lidských práv se zvláštním zaměřením na specifika systému práva Evropské unie. V úvodní části rozebírá doktrinární vymezení institutu po stránce pojmosloví a systematického třídění, v této souvislosti se zabývá též přirozenoprávními kořeny výhrady svědomí a snaží se nalézt východiska pro metodický přístup k jejímu posuzování. Za účelem osvojení teorie pak institut mapuje v domácím prostředí českého právního řádu. Velký prostor práce věnuje rozboru judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která je v kauzách svobody svědomí bohatší předlohou i právní autoritou pro členské státy a instituce EU. Zobecněním podstatných prvků štrasburské soudní praxe nachází základní hranice nastavené mezinárodní ochranou. Dospívá též k závěru, že systém Úmluvy nebude samotnou evropskou koncepci výrazným způsobem omezovat ve prospěch ani v neprospěch výhradců. Vliv ovšem bude mít jeho právně technické pojetí svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Na evropském poli práce nejprve rozebírá svobodu svědomí v souvislosti se zvláštní povahou unijní ochrany lidských práv, hledá spojnice i rozdílnosti mezi Listinou práv EU a Úmluvou a snaží se zmapovat a zobecnit judikaturu...
|
|
|
Vztah práva a morálky v právnických filmech
Krušinská, Jana ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Vztah práva a morálky v právnických filmech" se u studentky práv věnuje poněkud netradičnímu tématu. Právnické filmy však bývají na některých právnických fakultách vyučujícími využívány k zatraktivnění výuky práva i k jeho přiblížení mladé generaci. V této diplomové práci je prostřednictvím právnických filmů nahlíženo na právo, morálku a jejich vztah, který se ve filmografii nejčastěji odráží v postavách filmových právníků. Autorka se zaměřuje nejen na to, jak je vztah práva a morálky v právnických filmech vyobrazován, ale zejména na to, jak je prezentován v politickém a historickém kontextu naší země. Proto také diplomová práce nese podtitul "Vybrané české a československé právnické filmy ve stínu historie naší země od 50. let 20. století po současnost". V první kapitole autorka přibližuje pojem "právnický film" a jeho rozdělení na jednotlivé skupiny. Také čtenáři vysvětluje jejich význam. Druhá kapitola pojednává stručně o pojmech "právo" a "morálka" i o tom, jak může vypadat jejich vztah nejen v právnických filmech. Třetí kapitola je věnována ústředním postavám právnických filmů, právníkům a jejich morálce, včetně profesní právnické etiky, která s morálkou úzce souvisí. Celý text je protkán odkazy na české a československé právnické filmy, jejichž seznam autorka...
|
|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Výhrada svědomí v evropském právu
Dušek, Petr ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén výhrady svědomí a jeho recepci v právní teorii a praxi s cílem zhodnotit jeho oporu v evropské ochraně lidských práv se zvláštním zaměřením na specifika systému práva Evropské unie. V úvodní části rozebírá doktrinární vymezení institutu po stránce pojmosloví a systematického třídění, v této souvislosti se zabývá též přirozenoprávními kořeny výhrady svědomí a snaží se nalézt východiska pro metodický přístup k jejímu posuzování. Za účelem osvojení teorie pak institut mapuje v domácím prostředí českého právního řádu. Velký prostor práce věnuje rozboru judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která je v kauzách svobody svědomí bohatší předlohou i právní autoritou pro členské státy a instituce EU. Zobecněním podstatných prvků štrasburské soudní praxe nachází základní hranice nastavené mezinárodní ochranou. Dospívá též k závěru, že systém Úmluvy nebude samotnou evropskou koncepci výrazným způsobem omezovat ve prospěch ani v neprospěch výhradců. Vliv ovšem bude mít jeho právně technické pojetí svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Na evropském poli práce nejprve rozebírá svobodu svědomí v souvislosti se zvláštní povahou unijní ochrany lidských práv, hledá spojnice i rozdílnosti mezi Listinou práv EU a Úmluvou a snaží se zmapovat a zobecnit judikaturu...
|
host ::
RSS.