Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí horní Otavy
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologických charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí horní Otavy, které se nachází v pohoří Šumavy. Úvodní část je zaměřená na rešerši odborné literatury, v rámci které je zájmová oblast zhodnocená z hlediska fyzicko- geografických charakteristik. Rešerše se dále zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Strukturně- geomorfologická charakteristika byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla také provedena analýza morfolineamentů a analýza zlomové tektoniky, na základě které byly vymezeny morfostruktury. Jednotlivé morfostruktury byly hodnoceny pomocí metod morfometrické analýzy a porovnány pomocí morfostrukturní syntézy z hlediska vzájemné podobnosti či odlišnosti. Závěrem bylo v zájmovém území nastíněn geomorfologický vývoj. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumava, morfometrie, morfolineamenty
Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy
Mottlová, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...
Vliv klimatické změny na hydrologické sucho v povodí horní Otavy
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Theodor (oponent)
VLIV KLIMATICKÉ ZMĚNY NA HYDROLOGICKÉ SUCHO V POVODÍ HORNÍ OTAVY Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá hydrologickým suchem v podmínkách klimatické změny v povodí horní Otavy. Tématika je zkoumána ze čtyř aspektů, které společně tvoří ucelenou informaci o hydrologickém suchu v povodí. První rovinou je analýza hydrologického sucha v dlouhých časových řadách, kde je pomocí metody threshold a SPA zkoumán režim nízkých průtoků, nedostatkové objemy a intenzita sucha. Druhou rovinou je zkoumání vlivu klimatické změny na hydrologické sucho v povodí. K tomuto účelu byl použit model BILAN. Dalším zkoumaným aspektem je předpověď odtoku a vývoje nedostatkových objemů v bezesrážkových obdobích. Předpovědní vztah byl definován pomocí recesních křivek. Závěrečná část práce se věnuje procesu plánování, managementu a možnostem adaptace na hydrologické sucho. Klíčová slova: hydrologické sucho, nedostatkové průtoky, nedostatkové objemy, klimatická změna, model BILAN, Otava, Modrava, Rejštejn, Sušice, adaptační opatření
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických opatření ke zmírnění jejich dopadů
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Fottová, Daniela
Cílem projektu bylo zpřesnit dosavadní odhady dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci, extrémní hydrologické jevy a vodní zdroje v ČR . První část zprávy se zabývá sběrem dat, hodnocením měřených údajů a modelováním při využití měřených dat, druhá představuje simulaci budoucí vodní bilance a s tím související změnu látkových toků, ve třetí části jsou prezentována možná adaptační opatření. Jednotlivé kapitoly reflektují okruhy zkoumání: Monitoring a dálkový přenos dat v síti malých povodí GEOMON, Hydrologické a geochemické trendy a modelování, Model napájení a tvorby odtoku na základě stabilních izotopů 18O,15N a 34S, Kritické zátěže nutričního dusíku ve vztahu k dynamickému modelování biogeochemických procesů v lesním ekosystému a Ekostabilizační a adaptační opatření.
Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických opatření ke zmírnění jejich dopadů: Vliv klimatických změn na vodní režim povodí a půd, jeho modelování a návrh adaptačních opatření - systém včasného varování před náhlými povodněmi
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Fottová, Daniela
Cílem projektu je zpřesnit dosavadní odhady dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci, extrémní hydrologické jevy a vodní zdroje v ČR. Jednotlivé kapitoly: Modelování vlivu klimatické změny na biogeochemické cykly ekologicky významných prvků, Hodnocení dopadu klimatických změn na hydrologickou bilanci na vybraných povodích sítě GEOMON, Organický uhlík a frakce organického a anorganického dusíku ve vodách sítě malých lesních povodí GEOMON, Analýza tvorby odtoku na vybraném povodí pomocí izotopových metod, Podložní hornina a atmosférická depozice jako zdroj síry pro odtok z malých povodí, Výsledky šestnáctiletého monitoringu látkových toků v síti malých povodí GEOMON, Aktualizace odhadů empirických kritických zátěží pro dusík a jejich překročení, Podklady pro stanovení návrhů adaptačních opatření v krajině v souvislosti se změnou klimatu.
Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR: Rozvoj a testování modelovacího systému pro predikci povodňových odtoků v malých povodích
Český hydrometeorologický ústav, Ostrava ; Český hydrometeorologický ústav, Hradec Králové ; Český hydrometeorologický ústav, České Budějovice ; Český hydrometeorologický ústav, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; DHI Hydroinform, a.s., Praha ; Šercl, Petr ; Kimlová, Martina ; Bercha, Šimon ; Daňhelka, Jan ; Shevchuk, Vladimír ; Vaněček, Stanislav ; Mateásko, Filip ; Hrnčíř, Viktor ; Tachecí, Pavel
Dílčí úkol 3 je rozdělen do dvou částí: část 3.1. Tvorba modelu MIKE SHE na povodí Sázavy a úpravy aplikace pro provozní využití PVS ČHMÚ a část 3.2. Metoda CN-křivek. V roce 2007 se část 3.1. soustředila na tvorbu a kalibraci modelu v systému MIKE SHE na povodí Sázavy. K tomu byla využita datová základna ČHMÚ a další vstupy. Byly vytvořeny nástroje pro import datových vstupů ze dvou dalších zdrojů v rámci ČHMÚ – plošné odhady srážek podle radarových odrazivostí a předpovědního systému ALADIN, a také nástroje pro automatizované řešení situací, kdy chybějí data v některé ze vstupních stanic. Další nástroj řeší automatizovaný odhad referenční evapotranspirace na základě předpovědi teploty. Třetí hlavní oblastí činnosti bylo zprovoznění a testování modelu včetně vytvořených nástrojů pro přípravu data a zpracování výsledků v reálném provozu Centrálního předpovědního pracoviště ČHMÚ v Praze. Ve zprávě je popsána příprava a zpracování datových vstupů pro model povodí Sázavy, jeho stavba , kalibrace a validace simulovaných průtoků a výsledky simulací. Je uveden stručný popis nově vytvořeného programového nástroje pro použití modelů k předpovědním účelů a jeho aplikace na pracovišti ČHMÚ a stručná metodika popisující doporučený způsob použití celého systému. Cílem této části výzkumného úkolu bylo využít principů metody CN-křivek v podmínkách ČR pro účely predikce sucha či povodňových stavů. Výpočetní algoritmus byl vyvinut v prostředí GIS, přičemž výsledky jsou prezentovány formou mapových výstupů. Algoritmus využívá v roce 2005 odvozených limitních hodnot CN pro relativně suché a relativně vlhké podmínky v půdě (CNI, resp. CNIII). V roce 2007 bylo na datech vegetačního období let 2002, 2003 a 2006 provedeno porovnání denních hodnot ukazatele nasycení s hodnotami průměrných denních průtoků na povodí vybraných vodoměrných stanic s plochou povodí do 100 km2.
Modelové zhodnocení energetického potenciálu toků a jeho možného využití z hlediska zájmů ochrany vodních ekosystémů
Daphne, Institut aplikované ekologie
Studie řeší otázku využití vody jako obnovitelného zdroje energie ve vztahu k cennosti toků coby stanovišť původní fauny a flóry v modelových oblastech (povodí Otavy, Jizery, Ploučnice a Kamenice), odpovídající cca 1 200 km říční sítě (více než 5 % významných toků).
Historická těžba zlata v Pootaví
STRAKA, Jan
K vypracování práce byla použita literatura zabývající se problematikou historie těžby zlata v Pootaví a přírodními poměry této oblasti. Práce popisuje konkrétní historické etapy těžby zlata v Pootaví a blíže specifikuje jednotlivé postupy a metody při nich používané. První intenzivní rýžovnické práce a z části i první hlubinné práce spadají do období 5. st. př. n. l.. Dále bylo zjištěno, že nejintenzivnější období těžby probíhalo v této oblasti ve 13. ? 14. století. Významnější rýžovnické práce byly ukončeny v průběhu 16. století, hlubinné práce o něco později s výjimkou oblasti Kašperských Hor, kde hlubinná těžba s přestávkami pokračovala až do začátku 20. století. Hloubkovými geologickými průzkumy rýžovišť provedenými v minulém století byla zjištěna přítomnost zlata v malém množství, což z ekonomického pohledu vylučuje těžbu. Další geologické průzkumy primárních ložisek zlata v Kašperských Horách byly pro nátlak veřejnosti předčasně ukončeny. V praktické části byly na několika lokalitách provedeny rýžovnické pokusy za pomoci rýžovnické pánve a rýžovnického splavu. Na všech lokalitách s výjimkou jediné byl zjištěn výskyt zlata, ale v tak malém množství, že vylučuje rentabilní těžbu z povrchových partií.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.