|
|
Matka předškolního dítěte v roli učitelky v mateřské škole
BRUSNICKÁ, Tereza
Cílem práce je zjistit, jak ženy, které jsou matkami dítěte ve věku od dvou do sedmi let a zároveň učitelkami v mateřských školách, zvládají náročnost obou životních rolí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje kapitoly, které se věnují historii učitelek v předškolních zařízeních a proměnám mateřství v historickém kontextu, učitelství v mateřské škole i mateřství v dnešní době, náročnostem obou rolí, psychickým a fyzickým problémům, ke kterým jsou matky i učitelky náchylnější, a různým způsobům a možnostem psychohygieny. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření, které bylo realizováno kvantitativní metodou, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Byl stanoven následující výzkumný problém: Jaký má podle učitelek mateřských škol vliv mateřství na jejich profesní život? Výzkumný soubor tvořily učitelky mateřských škol, které mají dítě nebo děti ve věku od dvou do sedmi let a zároveň byly učitelkami v mateřské škole ještě před vlastním mateřstvím.
|
|
|
Ženy ve vedoucích pozicích a možnosti slaďování práce a soukromého života
Šestáková, Romana ; Muzikant, Martin (oponent) ; Rašticová, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou žen ve vedoucích pozicích a možnostmi slaďování práce a soukromého života. Práce se v teoretické rovině zaobírá problematikou genderu se zaměřením na ženy v manažerských pozicích. V praktické části pak podrobně analyzuje postavení žen manažerek ve vybraném podniku, a to prostřednictvím studia vnitropodnikových materiálů, směrnic a dále pak i za použití dotazníků a rozhovorů se ženami a muži v řídících funkcích. V diplomové práci jsou analyzovány postoje mužů a žen ve vedoucích pozicích s akcentem na slaďování zaměstnání a soukromého života. V závěru práce jsou navržena řešení pro uplatnění žen ve vedoucích pozicích.
|
|
|
Porodnice
Kolář, Vojtěch ; Stehlík, Ondřej (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Porodnice jako místo, kde se žena cítí svobodná, nic ji nesvírá. Místo, kde je porod chápán jako přirozená událost a dbá se na bezpečný a zároveň přirozený porod. Kompromis mezi klasickým nemocničním prostředím a porodem doma. Obě krajní možnosti přinášejí určitá rizika, která se tento koncept snaží minimalizovat. Idea čerpá z praktik porodních domů v Německu a vytváří novou typologii porodního zařízení, co možná nejvíce v souladu s legislativním řádem v České Republice. Při návrhu porodních zařízení nemá jít pouze o splnění technických požadavků, ale v prvé řadě o vytvoření místa, kde se matky budou cítit jako doma.
|
|
|
Informovanost matek v péči o fyziologického novorozence
Drmelová, Anna ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice péče o fyziologického novorozence a o informovanosti žen (matek) v jednotlivých okruzích dané péče. V teoretické části práce jsou popsány základní ošetřovatelské intervence a postupy v péči o novorozence od jeho příchodu na svět, přes následný pobyt na novorozeneckém oddělení až k jeho propuštění do domácí péče. V úvodu jsou definovány základní pojmy a definice v oblasti porodnictví a neonatologie. Pozornost je věnována problematice specifické péče o novorozence v časném poporodním období, důležitosti a významu vzájemné spolupráce mezi rodiči a zdravotnickým personálem v době pobytu v nemocničním zařízení a veškerým nezbytným bodům edukace rodičů po porodu. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření, zpracování dat a komparace vlastních výsledků práce s výsledky již dříve realizovaných studií. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře jsou matky informovány o průběhu hospitalizace na novorozeneckém oddělení, o průběhu samostatné ošetřovatelské péče o novorozence v časném poporodním období a jak vysokou informovanost a zkušenost mají v oblasti celkové péče o novorozence. Součástí výzkumného šetření jsou také položky zjišťující individuální míru jistoty matek v jednotlivých oblastech péče o svého novorozence. Prezentace vlastního...
|
|
|
Náhradní mateřství: klíčové otázky právní úpravy
Bauerová, Michaela ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Náhradní mateřství: klíčové otázky právní úpravy Abstrakt Tato diplomová práce zachycuje fenomén náhradního mateřství prizmatem platného práva, přičemž analyzuje současný stav absentující právní úpravy v České republice a komparuje jednotlivé zahraniční právní úpravy, jakožto vhodné i méně vhodné modely pro inspiraci budoucí české právní úpravy. Cílem práce bylo komplexně představit institut náhradního mateřství jakožto jedinečnou metodu asistované reprodukce, která však přináší mnoho rizik a výzev z hlediska jeho legislativní regulace. První část práce se zabývá terminologií, kterou následně užívá napříč celou prací a která významně napomáhá lepšímu pochopení tohoto fenoménu. Rovněž je v této části věnován prostor krátkému historickému vývoji náhradního mateřství vedoucí až k jeho současné podobě jakožto moderní metody asistované reprodukce. Druhá část je zasvěcena komparaci jednotlivých zahraničních právních úprav, konkrétně jsou předmětem zkoumání liberální právní úprava v Kalifornii, benevolentní právní úprava na Ukrajině, altruistická právní úprava ve Spojeném království a hostilní právní úprava ve Francii. Nadto je věnována pozornost judikatuře ESLP a konečně aktuálnímu stavu nedostatku právní úpravy v České republice. Předmětem třetí části je smlouvy o náhradním mateřství ve světle platného práva,...
|
|
|
Mateřství u žen s PAS
Finkerová, Veronika ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o mateřství u žen s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem práce je zjistit, jak matky s poruchou autistického spektra prožívají své mateřství. Teoretická část práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol. První kapitola představuje poruchy autistického spektra, jejich definici, projevy a poruchy autistického spektra u žen. Druhá kapitola se věnuje tématu mateřství, jeho základnímu vymezení a vybraným psychologickým a interpersonálním aspektům. Poslední kapitola se zabývá mateřstvím u žen s PAS a předkládá výsledky dosavadních výzkumů na toto téma. Empirická část práce popisuje proběhlý kvalitativní výzkum. Nejprve byl stanoven cíl práce, poté hlavní výzkumná otázka a pět dílčích výzkumných otázek. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti matkami s poruchou autistického spektra. Získaná data byla analyzována pomocí metody tematické analýzy. Byla stanovena čtyři hlavní témata, která se v rozhovorech s participantkami objevovala: já jako matka, vztah s dítětem, výzvy mateřství a podpora v mateřství. Každé z témat dále zahrnovalo několik podtémat. Výsledky výzkumu značí, že mateřství je pro ženy s PAS náročné, ale přináší jim do života také pozitivní aspekty. Zdá se, že významným faktorem, který má vliv na prožívání mateřství u matek...
|
|
|
Zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců
JELÍNKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Komfort a bezpečí je klíčovou součástí péče o novorozence a kojence. Bakalářská práce se zaměřuje na pohled dětských sester a matek při zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence, způsob edukace matek dětskou sestrou v této oblasti a způsob zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence matkou v domácím prostředí. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo popsat pohled dětských sester na zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Druhý cíl byl zjistit způsob edukace matek v oblasti zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců. Třetím cílem bylo popsat pohled matek na zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců a posledním zvoleným cílem bylo zjistit způsob zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců matkami v domácím prostředí. Teoretická část bakalářské práce definuje pojmy novorozenecké a kojenecké období, zabývá se lidskými potřebami, zvláště pak potřebou jistoty a bezpečí a lásky a sounáležitosti. Teoretická část rovněž popisuje možnosti zajištění komfortu a bezpečí u novorozenců a kojenců, jako jsou skin to skin kontakt, bonding, koupel novorozence včetně péče o kůži, správnou manipulaci, bezpečný spánek, a nakonec i využití baby masáží, aromaterapie a šátkování. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření metodou dotazování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů s dětskými sestrami a matkami novorozenců a kojenců. Analýza dat proběhla pomocí metody tužka papír. Následně byly vytvořeny kategorie hloubkových rozhovorů zvlášť pro dětské sestry a zvlášť pro matky. U dětských sester bylo vytvořeno pět kategorií: Zajištění potřeby jistoty a bezpečí z pohledu dětských sester, Způsob provedení edukace dětskou sestrou, Obsah edukace, Využití alternativních metod v péči o dítě z pohledu dětských sester a Příprava na péči o dítě. U matek bylo také vytvořeno pět kategorií, mezi které patří: Zajištění potřeby jistoty a bezpečí z pohledu matek, Edukace, Spánek, Využívání alternativních metod v péči o dítě z pohledu matek a Výbavička pro dítě. Ke kategoriím byly následně vytvořeny odpovídající podkategorie. Z výzkumného šetření vyplynulo, že dětské sestry i matky mají stejný pohled na zajištění komfortu a bezpečí u novorozence a kojence. Shodly se, že je potřeba, aby matka byla s děťátkem v neustálém kontaktu, mazlila se s ním, chovala ho, mluvila na něj a byla milující. Výzkumné šetření ukázalo také, že matky nejsou nedostatečně edukovány v oblasti manipulace s novorozencem a kojencem a v oblasti bezpečného spánku. Na základě výsledků výzkumného šetření byly vytvořeny dva edukační letáky obsahující zásady správné manipulace a zásady bezpečného spánku novorozence a kojence.
|
|
|
Tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců
DUDARCOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tišení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Procedurální bolest je způsobována během medicínských výkonů. Dlouhodobé vystavování bolesti má celou řadu dopadů, proto je velmi důležité dbát na management prevence procedurální bolesti. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti hodnocení procedurální bolesti u nedonošených novorozenců. Druhým cílem práce bylo zmapovat dostupné metody tišení procedurální bolesti a posledním cílem bylo zmapovat možnosti zapojení matek nedonošených novorozenců do managementu prevence procedurální bolesti. Výzkumná část práce byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, metodou dotazování a pozorování. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů, které probíhaly s dětskými sestrami a s matkami nedonošených novorozenců. Další částí výzkumného šetření bylo pozorování dětských sester během bolestivých výkonů. Získané informace byly zapisovány do pozorovacích archů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že v současné době je velká snaha o snížení počtu bolestivých výkonů, které musí nedonošení novorozenci podstoupit. Bylo zjištěno, že při hodnocení procedurální bolesti je třeba brát v potaz i veškeré okolnosti a nehodnotit pouze dle dané škály. Z nefarmakologických metod tišení bolesti je dle našeho výzkumu nejúčinnější přímý kontakt matky a dítěte. Farmakologické metody tišení bolesti se používají spíše ve vzácných případech. Dále bylo potvrzeno, že v současné době je velká snaha o zapojení rodičů do péče o nedonošené novorozence, ale je potřeba ji nadále zvyšovat a zapojit například i více otce. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít při vzdělávání dětských sester. Byl také vytvořen edukační leták pro matky.
|
|
|
Jak ženy prožívají čas rodičovské dovolené?
SOUČKOVÁ, Ivana
Diplomová práce na základě kvalitativního výzkumu provedeného nestrukturovanými individuálními rozhovory popisuje způsob prožívání času matek na rodičovské dovolené. Teoretická část práce obsahuje pojednání o čase a volném čase. Praktická část je věnována významným tématům vzešlým z rozhovorů, jako je pozice otce v rodině, porovnávání péče o malé a velké děti, volný čas matek, povinnosti v domácnosti a podpora dětí.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u novorozence drogově závislé matky
PEKÁRKOVÁ, Barbora
Abstinenční syndrom novorozence se vyskytuje u novorozenců matek závislých na různých typech drog. Může jít o drogy jak měkké (legální), tak tvrdé (ilegální). Projevy novorozeneckého abstinenčního syndromu jsou především neurologického typu. Novorozenecký abstinenční syndrom se dále projevuje gastrointestinálními, respiračními nebo termoregulačními problémy. NAS se začíná projevovat především 24-72h po porodu a nejprůkaznější vyšetření je potvrzení návykové látky z mekonia. Hodnotí se skórováním dle Finneganové a při bodovém ohodnocení vyšším než 8 se diagnostikuje tento syndrom. Prvním cílem bylo odhalit a popsat odlišnosti ve způsobu péče o novorozence drogově závislé matky oproti způsobu péče o fyziologického novorozence, druhým cílem bylo specifikovat ošetřovatelské problémy u novorozence drogově závislé matky a třetím cílem bylo konkretizovat roli sestry v péči o novorozence drogově závislé matky. Výzkumné šetření bylo zpracováno formou kvalitativní analýzy a pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se sestrami z neonatologického oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích. Rozhovory probíhaly v červnu roku 2022. Pět rozhovorů bylo nahráváno na záznamové zařízení a tři rozhovory byly psány na papír z důvodu neudělení souhlasu k nahrávání některými sestrami, a poté přepsány do programu Microsoft Word. Pro analýzu, kódování a vytváření schémat byl využit program ATLAS.ti. Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly dále seskupovány dle kategorií v souvislosti s přímou vazbou k výzkumným otázkám. Poté byla jednotlivá schémata vytvořena pomocí těchto kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nečastější ošetřovatelský problém u novorozence s NAS je neklid, pláč, třes, křik, nedostatek spánku, teplotní nestabilita, hltání při jídle a zvracení. Dále na základě zanalyzovaných dat vyplynulo, že role sestry při ošetřování novorozence s NAS jsou především "sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče" a "sestra edukátorka". Hlavní odlišnosti ve způsobu péče mezi novorozencem drogově závislé matky a fyziologickým novorozencem je ve výživě, kontaktu s matkou, kdy záleží na přítomnosti matky a stavu novorozence, a v přítomnosti dalších odborníků, především sociální péče, kteří se podílejí na péči o dítě s NAS. Rozdíly v edukaci se téměř nevyskytují, záleží však na celkovém stavu dítěte a jeho potřebách. Z výsledku vyplývá, že u novorozenců s abstinenčním syndromem se nejčastěji vyskytují neurologické problémy, dále problémy se spánkem, teplotou a stravou. Sestra se u těchto novorozenců podílí především v roli sestry edukátorky a poskytovatelky ošetřovatelské péče. Rozdíly v péči o dítě NAS jsou závislé na přítomnosti matky, celkovém stavu dítěte a jeho gestačním věku. Jsou to především rozdíly ve výživě a přítomnosti dalších odborníků, jako je sociální péče. Výsledky výzkumného šetření mohou být využity ve zkvalitnění péče o novorozence s NAS, v rámci výuky budoucích sester v oboru Pediatrické ošetřovatelství a v dalším vzdělávání dětských sester v oblasti NAS v nemocnicích pomocí přednášek za účelem dřívějšího odhalení tohoto syndromu.
|
host ::
RSS.