|
| |
|
|
Adjektivum poslední v systému české slovní zásoby. Diachronní pohled
Gabrielová, Hana ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení adjektiva poslední v systému české slovní zásoby se zvláštním zaměřením na češtinu doby střední. Vychází jednak ze slovníkových prací zachycujících lexikum starší češtiny, jednak z anotované databáze dokladů sestavené na základě excerpce korpusů textů češtiny doby střední. Po stručné kapitole nastiňující "předčeský" kontext následuje podrobný rozbor lexikografických zpracování adjektiva poslední ve staré češtině. Druhá část je věnována analýze sémantiky adjektiva ve střední češtině, založená zejména na komponentové analýze a rozboru syntagmatických vztahů. Snaží se rovněž postihnout nepodstatnější vývojové změny.
|
|
|
Výstavba odborného textu ve starší a v současné češtině: srovnávací syntaktický rozbor
Zitová, Anna ; Zikánová, Šárka (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá sémantickými vztahy ve struktuře textu (diskurzu). Na materiále dvou skupin textů vymezených shodnými stylovými charakteristikami v rámci kategorie odborného stylu, ale odlišnou dobou vzniku (1500-1620, 1950-) je zjišťována míra explicitnosti vyjadřování vztahů mezi základními textovými jednotkami, výpověďmi, pomocí specifických lexikálních prostředků, textových konektorů. Materiál byl pro účely analýzy popsán podle schématu pro anotaci diskurzu v Pražském závislostním korpusu. Výsledky analýzy potvrdily hypotézu, že jsou mezivýpovědní sémantické vztahy v textech ze střední doby vyjadřovány častěji než v textech novočeských. Podrobnější zkoumání ukázalo, že je tento rozdíl způsoben odlišnými konvencemi signalizace určitých vztahů spíše než preferovaným vytvářením určitých sémantických vztahů. Cílem práce je přispět k poznání stylu starších českých památek na pozadí moderních textů.
|
|
| |
|
|
Sufix -iný ve staré a střední češtině
Chybová, Barbora
Příspěvek se zabývá otázkou existence a (ne)produktivity sufixu -iný ve staré a střední češtině. Ačkoli je sufix -iný tradičně chápán jako systémový článek čtveřice adjektivních zakončení -óv, -in, -ový, -iný, na základě dobového jazykového materiálu lze dovozovat i jiné interpretace tohoto adjektivního zakončení.
|
|
|
O formování nekmenového deklinačního typu píseň (se zaměřením na období staro- a středněčeské)
Vajdlová, Miloslava
Nový, nekmenový deklinační typ píseň (dříve též dlaň, obec aj.) se konstituuje v průběhu období staročeského na základě tří skupin feminin: 1/ i-kmenů končících na -sn, -zn, -z+K+n či -V+n (stč. básn, piesn; bázn, kázn; prázdn; dan, dlan, sien aj.); 2/ ja-kmenů s alternativním zakončením nom./akuz. sg. na -ě/0 (stč. ojě/oj, púščě/púšč, tvrzě/tvrz aj.); 3/ ū-kmenů (stč. břěskev, cierkev, húžev aj.). Vlivem formální blízkosti ja- a i-kmenových substantiv shodujících se rodem (feminina), nulovým zakončením nom. sg. a řadou totožných pádových tvarů se postupně vytváří nový vzor spojující v sobě koncovky ženské deklinace ja-kmenové s tvary feminin i-kmenových; po ztrátě jotace s těmito femininy splývají ū-kmeny. K r. 1500 lze nový deklinační typ považovat za zformovaný. Později ke vzoru píseň přechází též řada i- a jo-kmenových maskulin (stč. san, křěč, krádež, faleš aj.) a jednotlivá další jména rodu ženského. Formování deklinačního typu píseň je záležitostí dlouhodobou a přechod některých substantiv k němu je velice pozvolný. Klíčovou roli v procesu přechodu hraje konsonantické zakončení jména – deklinační typ píseň utvářejí či posléze k němu přecházejí především jména zakončená na nazály, tupé sykavky a retnice.
|
|
|
K vývoji slovesné opozice na -ěti a -iti
Chybová, Barbora
Příspěvek se věnuje slovesným dubletám na -ěti a -iti (3. a 4. infinitivní třída), tedy deadjektivním slovesům, vyjadřujícím lexikální opozici intranzitivnosti (děj „získávání vlastnosti“, černět) a tranzitivnosti (děj „udílení vlastnosti“, černit). Tato opozice je sledována ve svém vývoji od staré češtiny po češtinu současnou, s důrazem na období češtiny doby střední.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.