|
|
Optimalizace metodiky pro stanovení volné nádorové DNA v plazmě a její klinické využití u pacientů s karcinomy kolorekta, plic a slinivky břišní
Belšánová, Barbora ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění, a to napříč různými nádorovými onemocněními. Jedná se o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně v pokročilých stádiích). Díky minimální invazivitě, téměř 100 % specificitě a poměrně vysoké sensitivitě u pacientů ve IV. stádiu onemocnění má toto vyšetření potencionální klinický význam zejména v časném záchytu návratu či progrese onemocnění po resekci tumoru (tzv. pooperační follow-up), predikci a sledování odpovědi na léčbu a odhadu prognózy onemocnění. Vzhledem však k velmi limitním hladinám ctDNA na pozadí vysoké koncentrace ostatních nenádorových fragmentů v plazmě pacientů je pro správnou diagnostiku tohoto markeru zcela klíčová použitá metodika vykazující co nejvyšší záchyt. Ta je zpravidla založena na nalezení mutace v tumorové tkáni a jejím následném průkazu v plazmě. Tato práce je zaměřena na optimalizaci izolace ctDNA a metodiky její detekce na principu PCR s následnou analýzou heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy (DCE) s cílem dosáhnout co nejvyšší záchyt mutované frakce ve vzorku plazmy. Optimalizovanou metodou jsem vyšetřila přítomnost ctDNA u tří typů nádorových...
|
|
|
Cytologické a biochemické vyšetření laváže dutiny břišní u karcinomů horního GIT
Hoskovec, David ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Úvod: Intraperitoneální výsev nádoru je častou formou projevu jeho recidivy u pacientů po operaci pro malignitu GIT. Včasná diagnostika tohoto typu recidivy a zahájení léčby ještě v asymptomatické fázi může ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacienta Hypotéza a cíle práce Nález volných nádorových buněk a/nebo elevace onkomarkerů v peritoneální tekutině predikuje vznik intraperitoneální recidivy nádoru. Výsledky těchto vyšetření je možné použít k indikaci HIPEC. Cílem práce je stanovení senzitivity a specificity cytologického vyšetření a hladin onkomarkerů a určení významu těchto vyšetření pro prognózu a časnou diagnostiku recidivy. Dále bylo naším cílem potvrzení použitelnosti RT PCR pro identifikaci volných nádorových buněk. Metodika. Materiál jsme odebírali jednak při prvotním operačním výkonu (220 nemocných) a jednak při dispenzárních kontrolách (25 nemocných). Výpotek byl vyšetřován cytologicky a biochemicky a metodou RT PCR Výsledky Elevace onkomarkerů případně nález volných nádorových buněk predikuje intraperitoneální rekurenci nádoru. Prognóza těchto nemocných odpovídá stadiu IV TNM klasifikace, bez ohledu na ostatní parametry TNM. Nízká senzitivita těchto vyšetření (34 % pro cytologii, 53 % pro onkomarkery) neumožňuje jejich využití jako indikátoru HIPEC. Detekce nádorových buněk pomocí...
|
|
|
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizace léčby nádorů trávicího traktu
Šafanda, Martin ; Kučera, Radek (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Svobodová, Šárka (oponent)
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizaci léčby nádorů trávicího traktu Úvod: Nádorové markery patří ke standardním diagnostickým prostředkům. Uplatňují se především v monitorování průběhu onemocnění a ke kontrole úspěšnosti léčby. Důležité je sledování dynamiky změn. Změna hladiny biomarkeru může předcházet klinické manifestaci a tím vést k časné diagnostice relapsu, a to ve svém důsledku znamená zlepšení kvality života včetně prodloužení přežití. Poslední dobou se setkáváme s řadou diagnostických algoritmů, kdy se za pomoci statistických metod navrhují algoritmy výpočtů odhadu rizika přítomnosti nádoru, či rizika progrese nádorového onemocnění. Cíle práce: Cílem práce je ověřit nové biomarkery pro diagnostiku rakoviny žaludku a vypracovat optimální algoritmus jejich použití. Dále posoudit význam stanovení cytokeratinových markerů - Tkáňový polypeptidický antigen (TPA) a Tkáňový polypeptidický specifický antigen (TPS) pro diagnostiku metastatického kolorektálního karcinomu v játrech a provedení pilotní studie hladin FGF23 u osob s kolorektálním karcinomem a dalšími nádory trávicího ústrojí. Metody a soubory nemocných: Pro analýzu pacientských vzorků byly použity metody na principu imunoradiometric- kého, chemiluminiscenčního, enzymoimunoanalytického a fluorescenčního...
|
|
|
Optimalizace metodiky pro stanovení volné nádorové DNA v plazmě a její klinické využití u pacientů s karcinomy kolorekta, plic a slinivky břišní
Belšánová, Barbora ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění, a to napříč různými nádorovými onemocněními. Jedná se o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně v pokročilých stádiích). Díky minimální invazivitě, téměř 100 % specificitě a poměrně vysoké sensitivitě u pacientů ve IV. stádiu onemocnění má toto vyšetření potencionální klinický význam zejména v časném záchytu návratu či progrese onemocnění po resekci tumoru (tzv. pooperační follow-up), predikci a sledování odpovědi na léčbu a odhadu prognózy onemocnění. Vzhledem však k velmi limitním hladinám ctDNA na pozadí vysoké koncentrace ostatních nenádorových fragmentů v plazmě pacientů je pro správnou diagnostiku tohoto markeru zcela klíčová použitá metodika vykazující co nejvyšší záchyt. Ta je zpravidla založena na nalezení mutace v tumorové tkáni a jejím následném průkazu v plazmě. Tato práce je zaměřena na optimalizaci izolace ctDNA a metodiky její detekce na principu PCR s následnou analýzou heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy (DCE) s cílem dosáhnout co nejvyšší záchyt mutované frakce ve vzorku plazmy. Optimalizovanou metodou jsem vyšetřila přítomnost ctDNA u tří typů nádorových...
|
|
|
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizace léčby nádorů trávicího traktu
Šafanda, Martin ; Kučera, Radek (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Svobodová, Šárka (oponent)
Využití nových biomarkerů pro zefektivnění diagnostiky a optimalizaci léčby nádorů trávicího traktu Úvod: Nádorové markery patří ke standardním diagnostickým prostředkům. Uplatňují se především v monitorování průběhu onemocnění a ke kontrole úspěšnosti léčby. Důležité je sledování dynamiky změn. Změna hladiny biomarkeru může předcházet klinické manifestaci a tím vést k časné diagnostice relapsu, a to ve svém důsledku znamená zlepšení kvality života včetně prodloužení přežití. Poslední dobou se setkáváme s řadou diagnostických algoritmů, kdy se za pomoci statistických metod navrhují algoritmy výpočtů odhadu rizika přítomnosti nádoru, či rizika progrese nádorového onemocnění. Cíle práce: Cílem práce je ověřit nové biomarkery pro diagnostiku rakoviny žaludku a vypracovat optimální algoritmus jejich použití. Dále posoudit význam stanovení cytokeratinových markerů - Tkáňový polypeptidický antigen (TPA) a Tkáňový polypeptidický specifický antigen (TPS) pro diagnostiku metastatického kolorektálního karcinomu v játrech a provedení pilotní studie hladin FGF23 u osob s kolorektálním karcinomem a dalšími nádory trávicího ústrojí. Metody a soubory nemocných: Pro analýzu pacientských vzorků byly použity metody na principu imunoradiometric- kého, chemiluminiscenčního, enzymoimunoanalytického a fluorescenčního...
|
|
|
Cytologické a biochemické vyšetření laváže dutiny břišní u karcinomů horního GIT
Hoskovec, David ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Lischke, Robert (oponent) ; Aujeský, René (oponent)
Souhrn Úvod: Intraperitoneální výsev nádoru je častou formou projevu jeho recidivy u pacientů po operaci pro malignitu GIT. Včasná diagnostika tohoto typu recidivy a zahájení léčby ještě v asymptomatické fázi může ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacienta Hypotéza a cíle práce Nález volných nádorových buněk a/nebo elevace onkomarkerů v peritoneální tekutině predikuje vznik intraperitoneální recidivy nádoru. Výsledky těchto vyšetření je možné použít k indikaci HIPEC. Cílem práce je stanovení senzitivity a specificity cytologického vyšetření a hladin onkomarkerů a určení významu těchto vyšetření pro prognózu a časnou diagnostiku recidivy. Dále bylo naším cílem potvrzení použitelnosti RT PCR pro identifikaci volných nádorových buněk. Metodika. Materiál jsme odebírali jednak při prvotním operačním výkonu (220 nemocných) a jednak při dispenzárních kontrolách (25 nemocných). Výpotek byl vyšetřován cytologicky a biochemicky a metodou RT PCR Výsledky Elevace onkomarkerů případně nález volných nádorových buněk predikuje intraperitoneální rekurenci nádoru. Prognóza těchto nemocných odpovídá stadiu IV TNM klasifikace, bez ohledu na ostatní parametry TNM. Nízká senzitivita těchto vyšetření (34 % pro cytologii, 53 % pro onkomarkery) neumožňuje jejich využití jako indikátoru HIPEC. Detekce nádorových buněk pomocí...
|
host ::
RSS.