|
|
Formal Expression of Definiteness in Albanian: A Description Based on Comparison with English
Backus Borshi, Orkida ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent) ; Elšík, Viktor (oponent)
Práce popisuje způsoby vyjadřování kategorie určenosti v albánštině. Vzhledem k tomu, že kategorie určenost nebyla dosud v tomto jazyce zevrubně popsána, používá práce jako východiska popis této kategorie v angličtině, kde byla naopak podrobena detailnímu rozboru mnoha autory z různých hledisek teoretických i praktických. Klíčová slova: albánština, angličtina, určitý člen, určitá forma, reference, srovnávací lingvistika
|
|
|
Latinské a románské prvky v albánštině
Gramelová, Lucie ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent) ; Blažek, Václav (oponent)
V albánštině nacházíme přes osm set latinských a románských výpůjček. Předložená chronologická stratifikace výpůjček je následující: 1) latinské výpůjčky, 2) balkanorománské výpůjčky, 3) výpůjčky z období Via Egnatia a 4) benátské výpůjčky. Při chronologickém určování slov je rozhodující jednak jejich fonetický vývoj, jednak sémantické hledisko. Mnohé výpůjčky prošly dramatickým fonetickým vývojem, který je obecně charakteristický zejména neutralizacemi a synkopami. Do nejstarší latinské fáze náleží zejména výpůjčky z oblasti náboženství, řemesel, stavitelství či dopravy, do fáze balkanorománské pak mnohá slova z oblasti fauny a flóry, výrazy z oblasti pastevectví či názvy částí těla. Z pozdějších období jsou to především některá slova kulturní, také výrazy z oblasti námořní plavby či některé předměty denní potřeby. Studium latinských výpůjček nabízí nový pohled na etnogenezi Albánců a otázku jejich ilyrského původu. Konfrontací s dalšími vědními obory (zejména historií, archeologií, zoologií) docházíme k závěru, že Albánci se s latinou setkali poprvé v severní oblasti Balkánského poloostrova a později v době slovanské expanze na Balkáně byli v intenzivním kontaktu s romanizovanými Vlachy v horách středního Balkánu.
|
host ::
RSS.