|
|
Řízení a kontrola regionálních médií v Československu v 70. a 80. letech 20. století na příkladu informování o kulturních událostech pardubického okresu
Skalecká, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Felcman, Ondřej (oponent)
Tato disertační práci se zabývá působením tiskových orgánů Komunistické strany Československa v okrese Pardubice v období tzv. normalizace. Pro pochopení krize systému v 70. a 80. letech je nutné zabývat se nejprve tím, co jí předcházelo. V textu je tedy nejprve stručně popsán vývoj v období tzv. pražského jara v Československu a následné vojenské invaze v srpnu 1968. Poté jsou sledovány jednotlivé kroky k normalizaci - zejména změny v politice a médiích, které následovaly po zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem KSČ v dubnu 1969. Následuje případová studie, která se zabývá okresem Pardubice. Hlavním tématem práce jsou pardubické okresní noviny Zář, text se však okrajově věnuje rovněž rozhlasu, závodním časopisům, východočeské pobočce Svazu českých novinářů nebo pardubické vysoké škole a osudu redaktorů studentského časopisu. V druhé části případové studie je pozornost upřena na kulturní rubriku novin Zář a její hlavní témata - například politická výročí a roli kultury. Analýza kulturní rubriky ukazuje, o čem se v ní během normalizace (ne)psalo a jakým způsobem. To bylo jedním z nástrojů, jímž si režim nad oblastí kultury a nad její prezentací veřejnosti zajišťoval kontrolu.
|
|
|
Česká produkce nábytku 60. - 80. let 20. století - inspirace pro dnešek
Králová, Tereza
Práce si dává za cíl prostudovat produkci nábytku v Československu v období 60.-80. let 20. století, vyhodnotit přínosy těchto údobí a specifikovat pozitivní trendy pro současnou tvorbu. Práce popisuje historii a působení Spojených UP závodů napříč obdobím a jednotlivé proměny sektorových řad nábytku. Dále sleduje současnou produkci nábytku inspirovanou sledovaným obdobím. V druhé části práce je provedena rešerše pro vlastní návrh zařizovacího prvku, která pokračuje návrhem na vybranou sektorovou sestavu. V závěru práce je popsáno tvůrčí řešení, dále pak diskuze a závěr. K práci jsou přiloženy přílohy, které obsahují konstrukční řešení vybraného zařizovacího prvku navržené sektorové sestavy, kusovník, výpočet THN spotřeby materiálu a výpis použitého kování.
|
|
| |
|
|
Nezletilé matky rodičovské generace 70. a 80. let.
Pitrová, Lenka ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato práce se věnuje ženám, které se v 70. či 80. letech staly nezletilými matkami. Snaží se zmapovat, jak tyto ženy vnímají svůj dosavadní život. Zároveň také zjišťuje, jak se negativní předpoklady o nezletilých matkách shodují či vylučují se zkoumaným vzorkem. Nejprve je zpracováno téma nezletilých matek a jeho jednotlivé aspekty. Jsou zde představeny názory domácích i zahraničních autorů na tyto dívky. Uvedené názory předpovídají dívkám neúspěšný a bezútěšný život. Další část přibližuje období socialismu, v němž zkoumané ženy vyrostly a také otěhotněly. Následně je zde popsána metodologie výzkumu. Pro zpracování této práce byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně biografické rozhovory. Poslední část je analytická, je tedy věnována samotnému výzkumu a konkrétním zjištěním. Jsou v ní představena témata, o nichž ženy výrazně hovoří a která jsou pro ně důležitá. Výzkum ukazuje, že někdejší mladé matky svůj život vnímají převážně pozitivně a hodnotí jej kladně. Při porovnání odborných názorů na nezletilé matky s životy těchto žen je zjevné, že se chmurné předpovědi autorů téměř nevyplnily a ženy nežijí ve smutku a chudobě. Naopak šťastně a spokojeně tráví čas se svými dětmi a partnerem.
|
|
|
Proměna mediálního obrazu Izraele v českém tisku na přelomu 80. a 90.let
Nevyhoštěný, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Proměna mediálního obrazu Izraele v českém tisku na přelomu 80. a 90. let" se zabývá konstrukcí mediálního obrazu Státu Izrael v denících Rudé právo a Mladá fronta na příkladech zpravodajství o první libanonské válce v roce 1982 a vypuknutí první intifády v roce 1987. Poznatky z tohoto jsou poté porovnány s mediálním obrazem Izraele v denících Mladá fronta DNES, Lidové noviny a týdeníku Respekt na příkladech ostřelování Izraele během války v Perském zálivu v roce 1991 a podpisem izraelsko-palestinské mírové smlouvy z Osla v roce 1993. Pozornost je věno-vána zejména výrazovým prostředkům mediálních sdělení a zasazení do historicko-po-litického kontextu československo-izraelských vztahů v osmdesátých a devadesátých letech. Součástí práce je rovněž charakteristika Československého mediálního prostředí a žurnalistické praxe ve zkoumaném období a zároveň popis zkoumaných periodik. Při výzkumu je využita metoda kvalitativní obsahové analýzy. Mediální obrazy jsou porov-nány na základě výběru konkrétních úryvků z novinových článků, přičemž je kladen důraz na široké pokrytí tematické škály ve zkoumaných obdobích. Přílohou této práce je seznam všech zkoumaných mediálních sdělení v jednotlivých obdobích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pohled vybraných jugoslávských deníků na osobnost Josipa Broze Tita v letech 1986-1990
Loužek, Jan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Tato práce mapuje vnímání kultu Josipa Broze jugoslávským tiskem (vybranými deníky) v letech 1986 - 1989/1990. Na příkladu transformace obrazu bývalého jugoslávského maršála se snaží nabídnout vodítko k pochopení společenských a politických změn, které se udály v Jugoslávii v druhé polovině 80. let minulého století. Vnímání kultu Josipa Broze Tita je v této práci sledováno chronologicky, a to všemi třemi vybranými deníky (Vjesnik, Oslobodenje, Politika) najednou. Tento přístup umožňuje konfrontovat postoje záhřebské, sarajevské, potažmo bělehradské redakce a zdůraznit tak rozdíly mezi jenotlivými tituly. Práce samotná je členěna do pěti kapitol, které popisují vybraná období. Jako dělící body jsou zvoleny události či období, které měly klíčový vliv na změnu vnímání Titova kultu a umožnily jeho posun novým směrem. Některé události jsou pak popsány v konkrétních podkapitolách.
|
|
|
Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let
Chrpa, Jiří ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce "Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let" se zabývá situací v ČSSR a v NDR, které si byly mnoha svými chrakteristikami podobné, v období let 1985-1989, kdy zdejší komunistické režimy čelily krizi způsobené komplexem ekonomických, společenských a politických příčin. Nejprve jsou definovány tři základní oblasti, v nichž se problémy obou režimů projevovaly - hospodářské potíže, vztah vedení se společností a krize elit. Práce se věnuje také zahraničním vlivům působícím na zkoumané státy, mezi něž patří zejména změny v SSSR po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova. Dále popisuje podobu reakce vedení na projevy krize a opatření, která v této souvislosti byla podniknuta. Zatímco v Československu docházelo od roku 1987 k omezeným reformám týkajícím se především hospodářství, inspirovaným sovětskou perestrojkou, reakce NDR se sestávala hlavně z udržování stávajícího kurzu a snahy získat finanční prostředky na udržení životní úrovně. Velkým problémem pro oba režimy byla kromě stagnace hospodářství a potřeby reagovat na změnu kurzu sovětské politiky také aktivizace společnosti projevující se růstem počtu a intenzity protestů, který vyvrcholil na podzim 1989 a výrazně přispěl ke kolapsu obou režimů. Cílem práce je nalézt a popsat souvislosti mezi jednotlivými...
|
|
|
Příčiny proměny finské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Žilka, Jakub ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem finské zahraniční politiky ve druhé polovině 80. a první polovině 90. let. Zvláštní důraz v tomto procesu klade na to, jakým způsobem byla zahraniční politika Finska ovlivněna Sovětským svazem. Analyzuje také další faktory, které výrazně ovlivnily změnu směřování finské zahraniční politiky. Finsko se pro zajištění vlastní bezpečnosti drželo politiky neutrality, zároveň však muselo udržovat nadměrně dobré vztahy se Sovětským svazem jako preventivní bezpečnostní opatření. Nicméně s posunem, který v Sovětském svazu proběhl po nástupu Michaila Gorbačova, se začala měnit i dynamika sovětsko-finských vztahů. Finsko začalo vystupovat více jako suverénní národ, i tak se ale drželo opatrného přístupu. Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím finskou zahraniční politiku se stala rychle postupující integrace zemí Evropských společenství. Hrozilo, že po vybudování jednotného trhu a politické unie těchto států zůstanou ostatní izolované a v nevýhodném postavení. Začátkem 90. let se díky rozpadu Varšavské smlouvy, východního bloku a následně i Sovětského svazu změnil mezinárodní systém. Během rozpadu Sovětského svazu se změnily i finsko-sovětské, resp. ruské, vztahy. Jako následek těchto faktorů pak země v roce 1992 redefinovala dosavadní politiku neutrality na politiku...
|
host ::
RSS.