|
|
Možnosti rozvoje cestovního ruchu v chráněných územích
Niklová, Pavlína ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice rozvoje cestovního ruchu v územích se specifickou ochranou. Vzhledem k masivnímu rozvoji cestovního ruchu, je třeba se zaměřit na jeho negativní vlivy, kterým je třeba se vyvarovat. Představen je proto udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který hlásá myšlenku zachování současných atraktivit cestovního ruchu i budoucím generacím. Na základě terénního šetření, řízených rozhovorů a dotazníkového šetření s aktéry cestovního ruchu je identifikován stav cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastí v České republice. Následně jsou navrženy možnosti rozvoje cestovního ruchu v těchto územích. Případová studie je zaměřena na turisticky opomíjenou chráněnou krajinnou oblast Železné hory. Klíčová slova: cestovní ruch, udržitelný cestovní ruch, chráněná krajinná oblast, Železné hory
|
|
|
Krajina Železných hor jako malířské téma
Holý, Ondřej ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se dělí do tří částí tak, aby odpovídala požadavkům katedry výtvarné výchovy. Hlavní část tvoří umělecko - historická kapitola, ta rozebírá fenomén malby v Železných horách, které jsou místem rozvoje krajinomalby na přelomu 18. a 19. století. Práce se zaměřuje na rozbor krajinářských motivů v dané lokalitě. Srovnává motivy, které malíře inspirovaly, hledá jejich návaznost na tvorbu dalších malířů a klade je do kontextu plenérové malby. V kapitole je podrobně rozebráno pět malířů, o dalších se práce zmiňuje okrajově s ohledem na potřebu kontextu. Volba motivů se neliší od motivů malovaných v jiných oblastech. Specifikum malby v Železných horách spočívá v prostotě krajiny a její barevnosti. Motivy jsou zde především řeky, pohoří Železných hor, venkovské chalupy v okolí Ronova nad Doubravou, v Kraskově a v neposlední řadě v Kameničkách. Mezi další patří motivy cest, rybníků, především rybník Utopenec u Ronova nad Doubravou, hrad Lichnice. Kompozice maleb malíři často přejímají po svých předchůdcích. Další část - komentáře, představují vlastní tvorbu vycházející z komparace motiviky obrazů vytvořených ve sledované oblasti. V kapitole jsou ozřejmena také vizuální východiska a díla, z nichž tvorba pramení. Popisuje východiska a postup tvorby. Didaktická část se zabývá vnímáním krajiny u...
|
|
|
Jak rozuměl Jindřich Prucha Antonínu Slavíčkovi
Vrbová, Kristýna ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato práce chce poukázat na spojení malíře Jindřicha Pruchy s Antonínem Slavíčkem. Bakalářská práce porovnává a komentuje několik jejich děl se stejnou nebo velmi podobnou tématikou. Těmito tématy jsou: pohřeb, Zlatá ulička, vesnice Kameničky a pohled do lesa. Antonín Slavíček, ceněný umělec, patřil do starší generace umělců, než byl Prucha. Jindřich Prucha časově patřil ke generaci skupiny Osma, nicméně jejich tvorba mu zůstala cizí. Hlavní příčinou je zřejmě přejímání internacionálních motivů a postupů, které Prucha zásadně neschvaloval. Prucha ale nachází své místo jako pokračovatel tradice Antonína Slavíčka. Stejně jako Slavíček obdivuje a miluje českou krajinu a lid v ní. V tomto ohledu Prucha Slavíčka opravdu naplno chápe. Dalo by se říci, že Jindřich Prucha v této tradici zašel ještě dál, protože, jak lze zjistit z jeho korespondence, potřeboval ke své tvorbě právě tu krajinu, která mu byla blízká, a která byla jeho domovem - Železné Hory. Klíčová slova Jindřich Prucha, Antonín Slavíček, krajina, Železné hory, Kameničky, Pohřeb, Zlatá ulička
|
|
|
Možnosti rozvoje cestovního ruchu v chráněných územích
Niklová, Pavlína ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice rozvoje cestovního ruchu v územích se specifickou ochranou. Vzhledem k masivnímu rozvoji cestovního ruchu, je třeba se zaměřit na jeho negativní vlivy, kterým je třeba se vyvarovat. Představen je proto udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který hlásá myšlenku zachování současných atraktivit cestovního ruchu i budoucím generacím. Na základě terénního šetření, řízených rozhovorů a dotazníkového šetření s aktéry cestovního ruchu je identifikován stav cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastí v České republice. Následně jsou navrženy možnosti rozvoje cestovního ruchu v těchto územích. Případová studie je zaměřena na turisticky opomíjenou chráněnou krajinnou oblast Železné hory. Klíčová slova: cestovní ruch, udržitelný cestovní ruch, chráněná krajinná oblast, Železné hory
|
|
|
Ichnofosilie spodního paleozoika Železných hor
Doucek, Jan ; Mikuláš, Radek (vedoucí práce) ; Marek, Jaroslav (oponent)
Na pěti klíčových lokalitách spodního paleozoika Železných hor (Bačalský rybník, Bačalský mlýn, Palác, Rabštejn a Deblov) byl proveden podrobný ichnologický výzkum zahrnující sestavení schématických litostratigrafických profilů (vyjma lokality Deblov). Na lokalitě Palác byly popsáni jedinci ichnorodu Zoophycos maximálně střednokambrického stáří. Jedná se o třetí nejstarší nález na světě. Ichnorod Zoophycos byl dále popsán z lokality Bačalský rybník, kde jsou odkryty křemenné prachovce, ekvivalent Dobrotivu z Barrandienské oblasti. Nejhojnějšími ichnofosiliemi ve studované oblasti jsou Skolithos, Pragichnus, v menší míře Phycodes a Monocraterion. Skolithos se na lokalitě Rabštejn vyskytuje v extrémních velikostech (až 90 cm). Na lokalitě Deblov bylo popsáno společenstvo skolitové ichnofacie na ploše o rozměrech stovek metrů čtverečných. Zde bylo také provedeno ichnologické snímkování, které ukázalo poměrné zastoupení jednotlivých ichnotaxonů. Studium vybraných vzorků na mikrosondě ukázalo rozdíly ve stavbě a chemismu výplně jednotlivých ichnostaveb a okolního prostředí.
|
|
|
VÝUKA MÍSTNÍHO REGIONU NA 2.STUPNI ZŠ NA PŘÍKLADU HEŘMANOVA MĚSTCE A TŘEMOŠNICE
LOUDOVÁ, Petra
Diplomová práce na téma ?Výuka místního regionu na 2. stupni ZŠ na příkladu Heřmanova Městce a Třemošnice? je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na postavení tohoto tématu ve vzdělávacích oblastech. Důraz je kladen na plnění klíčových kompetencí a některé části práce jsou propojeny s průřezovými tématy. Praktická část shrnuje konkrétní poznatky o způsobech výuky na místních základních školách na základě empirického šetření. Součástí praktické části je vlastní návrh koncepce učiva. Práce je určena především pro učitele základních škol a nižších stupňů gymnázií.
|
host ::
RSS.