|
|
Starozákonní exegeze u Filóna Alexandrijského a Řehoře z Nyssy.
Dudziková, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent) ; Panczová, Helena (oponent)
Filón Alexandrijský (asi 20 př. Kr. až 40 po Kr.) a jeho alegorická interpretace Bible (zejména Pentateuchu) významně ovlivnila raně křesťanské autory, mezi jinými i Řehoře z Nyssy (asi 335-395 po Kr.). Skutečnost, že Řehoř byl Filónem inspirován, je zjevná mimo jiné z toho, že jeho spis Mojžíšův život (De vita Moysis) se svým titulem a částečně i tématem shoduje s jedním z děl Filónových. Mojžíš je pro Řehoře ideálním příkladem dokonalé ctnosti, která spočívá v nepřetržitém růstu v dobru. Hlavním tématem disertace je Filónův vliv na tuto Řehořovu interpretaci Mojžíše. Práce zkoumá následující oblasti v myšlení obou autorů: spis De vita Moysis, pojetí Mojžíše, exegetické zásady, dokonalost, kterou je možno ukázat v životě dobrého člověka, otázku poznání a nepoznatelnosti Boží a konečně prostředkování mezi Bohem a lidmi. Řehořova recepce Filóna byla ovlivněna také Órigenem z Alexandrie, v práci je tedy stručně představena také Órigenova biblická exegeze a jeho exegetická teorie. Jádrem práce jsou následující otázky: Bylo Řehořovo pojetí dokonalé ctnosti inspirováno myšlením Filónovým? Jakým způsobem byla filónská nauka o Boží nepoznatelnosti Řehořem pozměněna a využita v rámci jeho myšlení? Je možné srovnat pojetí prostředkování mezi Bohem a lidmi u obou autorů? Klíčová slova Filón Alexandrijský, Řehoř z...
|
|
|
Augustinův spis De sermone domini in monte a patristická exegeze Kázání na hoře a na rovině
Kaška, Pavel ; Brož, Jaroslav (oponent)
Rigorózní práce představuje teze budoucí disertační práce, která se zabývá spisem De sermone domini in monte svatého Augustina a ostatními dochovanými patristickými texty zabývajícími se Kázání na hoře případně Kázání na rovině nebo jejich částí. Snaží se o srovnání různých pohledů na tyto stěžejní evangelijní úseky. Vzhledem k tomu, že Augustinův spis jako jediný je věnovaný plně Kázání na hoře, snaží se ukázat jeho výjmečnost i jeho zařazení do Augustinova díla. Rigorózní práce shrnuje cíle, metody a vymezení, které povedou k disertační práci. Dále nastiňuje osnovu budoucí disertační práce a některé výsledky a zpracování, která již proběhla, a představuje sekundární literaturu i prameny k tématu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Starozákonní exegeze u Filóna Alexandrijského a Řehoře z Nyssy.
Dudziková, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent) ; Panczová, Helena (oponent)
Filón Alexandrijský (asi 20 př. Kr. až 40 po Kr.) a jeho alegorická interpretace Bible (zejména Pentateuchu) významně ovlivnila raně křesťanské autory, mezi jinými i Řehoře z Nyssy (asi 335-395 po Kr.). Skutečnost, že Řehoř byl Filónem inspirován, je zjevná mimo jiné z toho, že jeho spis Mojžíšův život (De vita Moysis) se svým titulem a částečně i tématem shoduje s jedním z děl Filónových. Mojžíš je pro Řehoře ideálním příkladem dokonalé ctnosti, která spočívá v nepřetržitém růstu v dobru. Hlavním tématem disertace je Filónův vliv na tuto Řehořovu interpretaci Mojžíše. Práce zkoumá následující oblasti v myšlení obou autorů: spis De vita Moysis, pojetí Mojžíše, exegetické zásady, dokonalost, kterou je možno ukázat v životě dobrého člověka, otázku poznání a nepoznatelnosti Boží a konečně prostředkování mezi Bohem a lidmi. Řehořova recepce Filóna byla ovlivněna také Órigenem z Alexandrie, v práci je tedy stručně představena také Órigenova biblická exegeze a jeho exegetická teorie. Jádrem práce jsou následující otázky: Bylo Řehořovo pojetí dokonalé ctnosti inspirováno myšlením Filónovým? Jakým způsobem byla filónská nauka o Boží nepoznatelnosti Řehořem pozměněna a využita v rámci jeho myšlení? Je možné srovnat pojetí prostředkování mezi Bohem a lidmi u obou autorů? Klíčová slova Filón Alexandrijský, Řehoř z...
|
|
|
Antropologie Hilaria z Poitiers podle jeho komentáře ke Kázání na hoře
KAŠKA, Pavel
Práce se zabývá antropologií Hilaria z Poitiers, církevního otce ze čtvrtého století našeho letopočtu, na základě komentáře ke Kázání na hoře, což je část jeho spisu Commentarius in Matthaeum. V první části nastiňuje Hilariův život a literární činnost a zařazuje zmíněné dílo do historického kontextu. Druhá až čtvrtá část tvoří rozbor Hilariovy antropologie na základě vybrané pasáže. Poslední část se pak zaobírá srovnáním této antropologie s antropologií jiného církevního otce Řehoře z Nyssy.
|
|
|
Svoboda v Oratio catechetica magna svatého Řehoře z Nyssy
Bendová, Markéta ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem lidské svobody, jak ji ve své Velké katechetické řeči představil svatý Řehoř z Nyssy. Sleduje význam a roli svobody v jednotlivých etapách dějin spásy (stvoření, pád a vykoupení) a vztah svobody k ostatním tématům Řehořova spisu: člověk jako obraz Boží a jako tvor složený z těla a duše; lidský pád a obrat od skutečného dobra (kterým je Bůh) ke zlu; nový život získaný Kristovým zmrtvýchvstáním a přijetí tohoto života skrze křest a eucharistii. Člověk byl podle Řehoře stvořen ke svobodnému životu zaměřenému na pravé dobro, Boha. Bez tohoto zaměření k Bohu nemůže být skutečně svobodný, ale zároveň i toto zaměření nemůže existovat bez svobody. Bůh člověku tento život dal a po pádu mu jej znovu vrací, ale přijetí a podoba tohoto života jsou vždy znovu závislé na lidském rozhodnutí. Člověk se jakožto stvořená bytost neustále mění. A právě díky tomu, že může vždy znovu a znovu rozhodovat o těchto svých věčných proměnách, má ve své moci nejen své činy, ale i sám sebe: je svým pánem, tak jako Bůh.
|
host ::
RSS.