|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Veselovský, Jaromír ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
91 6. Závěr Z předchozího výkladu vyplývá, že rozhodčí řízení nemůže vytvářet konkurenci řízení soudnímu. Lze s úspěchem konstatovat, že v řadě aspektů je rozhodčí řízení projevem pokročilejšího právního uvědomění. Již samotný konsensuální projev vůle stran, aby byl případný spor projednán před rozhodci, totiž svědčí o snaze předejít zbytečné zdlouhavosti a nákladnosti soudního řízení. S ohledem na situaci v tuzemském soudnictví způsobenou řadou jak objektivních, tak i subjektivních důvodů, rozhodčí řízení představuje nepochybně rychlejší a zpravidla i levnější způsob řešení sporů. Frekventovaně se poukazuje také na jednoduchost, neformalizovanost a operativnost rozhodčího řízení. Tyto obvykle zdůrazňované přednosti nadále zvyšují na oblíbenosti tomuto alternativnímu řešení sporů. Je nezbytné však poznamenat, že pokud se strany rozhodnou uzavřít rozhodčí doložku a chtějí předejít problémům, měly by v prvé řadě důkladně zvážit, jakému rozhodci svěří k rozhodnutí svůj budoucí spor. Jako nejpřijatelnější se jeví varianta, uzavřít rozhodčí doložku ve prospěch některého stálého rozhodčího soudu, který je schopen zajistit spravedlivé a nestranné projednání sporu. Stálé rozhodčí soudy zcela určitě poskytují administrativně vhodnější prostředí pro projednávání majetkových sporů než rozhodčí řízení ad hoc....
|
|
| |
|
|
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
Pajor, Ján ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
70 Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusil provést co nejhlubší rozbor institutů právní moci a vykonatelnosti civilních soudních rozhodnutí. Vzhledem k obšírnosti daného tématu a omezenému rozsahu práce jsem se pochopitelně nemohl zabývat všemi problémy souvisejícími s tímto tématickým okruhem.Přesto jsem se snažil o co možná nejhlubší a zároveň co nejsnadněji pochopitelný rozbor vybraných procesněprávních institutů. Prostor však nezbyl například na bezpochyby zajímavou problematiku spojenou se soudním smírem. Tento jedinečný způsob soudního rozhodnutí se do značné míry vymyká tomu, co bylo řečeno zejména v souvislosti s nezměnitelností rozhodnutí. Právní moc a vykonatelnost byly obě předmětem samostatného výkladu. Je na ně totiž potřeba nazírat jako na dvě oddělené vlastnosti soudního rozhodnutí. Přestože každý z těchto institutů plní svůj specifický účel, snažil jsem se soustředit i na jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost. V práci jsem věnoval pozornost i vlivu opravných prostředků na právní moc a vykonatelnost. Řízení o mimořádných opravných prostředcích (jejichž přípustnost je podle mého názoru dosti šíroká) jsem označil jako zásah do právní moci rozhodnutí, resp. za určitých okolností i do vykonatelnosti rozhodnutí. Nejedná se však o jedinou možnou intervenci do právní moci (eventuálně i do...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Žaloba a rozsudek (vzájemný vztah)
Balaš, Matej ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
55 5 Závěr Jak je vidět, každé sporné řízení je zahajováno žalobou a je-li ukončeno rozhodnutím ve věci samé, je tímto rozhodnutím rozsudek. Každá žaloba, aby byla schopna dosáhnout svého účelu, musí být přesná, určitá a bezvadná. Bez zákonem stanovených obligatorních náležitostí nemá žaloba sílu dosáhnout svého cíle, tedy vydání rozsudku. K odstranění těchto nedostatků slouží poučovací povinnost soudu, protože žalobce není vždy (a většinou ani nebývá) právníkem. Samozřejmě i samotný rozsudek musí splňovat formální i obsahové náležitosti stanovené právním předpisem. Zásadní nedostatky těchto náležitostí popřípadě i procesních podmínek by mohly vést k tomu, že projev vůle soud by nebyl vůbec za rozsudek považován, tzv. rozsudky nicotné - bez právních následků. Jednoduše řečeno soud rozsudkem vyřizuje žalobu. Žaloba vymezuje předmět řízení a soud rozhoduje o tom, jestli je žalobcův nárok obsažen v předmětu řízení oprávněn či není. Proto jednotlivé druhy rozsudků jsou odpovědí na jednotlivé druhy žalob. Žaloba rozbíhá proces, kdy soud provedením úkonů posuzuje okolnosti konkrétního případu a z nich pak vyvozuje závěr, který se odrazí v tom, že rozsudkem žalobě vyhoví, žalobu zamítne či zčásti zamítne a zčásti jí vyhoví.
|
|
| |
|
|
Koncentrace řízení v českém civilním procesu
Benetková, Renáta ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
- 63 - KAPITOLA 7 ZÁVĚR Civilní soudní řízení se za posledních dvacet let stalo relativně běžnou součásti života naší společnosti a počet lidí, kteří se s ním již v praxi setkali, stále vzrůsá s tím, jak se zvyšuje obecné povědomí o možnostech ochrany subjektivních práv prostřednictvím justice. Ne však každý, kdo se účastní soudního procesu, si osvojuje znalost svých procesních práv a povinností, které vyplývají z právních předpisů. Důvodem je na jedné straně přetrvávající neochota a pasivita účastníků řízení, kteří očekávají, že budou soudem vedeni procesem bez vlastní invence, na druhé straně je však vinna také přílišná složitost procesních norem, které jsou laikům mnohdy nesrozumitelné. Také v procesním právu platí obecné právní zásady jako vigilantibus iura scripta sunt nebo ignorantia legis non excusat, které ovšem v souvislosti s procesním právem znamenají podle mého názoru především pomoc dovést účastníka k základnímu vědomí, že se střetává na půdě soudu s právem nejen hmotným, kvůli kterému vlastně přišel, ale i s právem procesním, které má svá pravidla a zásady, jež je nutno ctít a respektovat, neboť v opačném případě se vystavuje riziku, že se vlastní vinou nedomůže svého práva. Mělo by platit, že kdo se chce vyhnout zklamání prohraného procesu kvůli neznalosti procesních pravidel, měl by mít...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Musil, Ondřej ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent)
Cílem této diplomové práce nazvané Rozhodčí řízení v České republice je charakterizovat rozhodčí řízení v tuzemsku, vysvětlit základní instituty tohoto mimosoudního způsobu řešení sporů a pojednat o aktuálních problémech, které jsou v posledních měsících hojně diskutovány. Nepočítáme-li úvod a závěr, skládá se tato diplomová práce z devíti kapitol, přičemž každá z nich se zaměřuje na jiný aspekt rozhodčího řízení. První kapitola jakožto kapitola úvodní rozhodčí řízení definuje a uvádí jeho teoretické koncepce. Vedle toho zde charakterizuji některé jeho druhy, kdy pozornost věnuji především rozhodčímu řízení institucionálnímu a ad hoc, obligatornímu a fakultativnímu a rozhodčímu řízení on-line. Závěr kapitoly shrnuje hlavní výhody a nevýhody rozhodčího řízení. Zatímco druhá kapitola je věnována pramenům rozhodčího řízení, třetí kapitola vysvětluje pojem arbitrability a uvádí podmínky, které musí spor splňovat, aby mohl být předmětem rozhodčího řízení Čtvrtá kapitola pojednává o rozhodčí smlouvě. Vysvětluje tento pojem, uvádí jednotlivé druhy rozhodčích smluv, zabývá se podstatou rozhodčí smlouvy a jejím obsahem a náležitostmi. Závěr kapitoly je věnován neplatnosti rozhodčí smlouvy a způsobům, jak může strana zpochybnit rozhodčí smlouvu, o které se domnívá, že je neplatná. V kapitole páté nazvané...
|
host ::
RSS.