|
|
Bydlení v bývalém továrním areálu OP Prostějov
Tomaňová, Zuzana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá konverzí bývalého továrního areálu OP Prostějov, ležícího ve východní části města Prostějov, poblíž rychlostní komunikace R46. Společnost OP Prostějov zkrachovala v roce 2010 a od této doby areál nemá využití a chátrá. V mé práci pojímám areál OP jako novou městskou polyfunkční čtvrť, zahrnující plochy sportu, rekreace, administrativy, komerce, plochy pro vzdělávání, kulturu, bydlení. A právě funkční náplň bydlení, přiřazenou objektům ve východní části areálu, řeším podrobněji. V současné době probíhá postupné rozebírání těchto objektů, které bude pravděpodobně následovat úplnou demolicí. A i přesto, že bylo z budov odstraněno prakticky všechno, krom nosného konstrukčního systému, stále z ní číší energie svého historického vývoje, odkaz na průmyslovou dobu. Právě pohled na tyto „obnažené“ objekty se stal základem mého konceptu, kdy pracuji s budovou ve stavu, v jakém se nyní nachází (holý železobetonový skelet) a do něj vkládám samostatné jednotky – obytné kontejnery. Jednotlivé byty vznikají kombinací kontejnerů o světlých rozměrech 3x6 m, případně jejich otočením (3,6x6 m) - viz schémata bytů. Řešení bytů je v několika variantách (1+kk až 3+kk). Vstupy do jednotlivých bytů jsou z venkovního prostoru, po pár schodech, s vlastní zahrádkou = analogicky k bydlení v rodinném domě, který je snem většiny lidí.
|
|
|
Rekonstrukce a dostavba městského pivovaru ve Vyškově
Kotek, Petr ; Zemánek, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na řešení historického areálu Vyškovského pivovaru. Pivovar je už několik let nefunkční, tudíž je areál nevyužíván a nespravován, a může dojít k jeho architektonickému znehodnocení. Návrh se zaměřuje na znovu využití areálu, se zachováním jeho hlavní funkce a doplnění funkcemi novými pro maximální využití charakteru areálu.
|
|
| |
|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Střeštíková, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na návrh revitalizace zchátralého areálu bývalé textilní továrny v Brně Obřanech. Areál se nachází v městské okrajové části, kde je situována hranice mezi územními čtvrtěmi Maloměřice a Obřany. Poloha areálu vytváří jedinečný strategický potenciál ve vytvoření užšího vztahu mezi centrální částí města a jeho periferií, který umožňuje penetraci městských aktivit do vzdálenějšího území. Cílem návrhu bylo podpoření vztahu ostrova a vodního elementu - řeky, který přináší jedinečnou kompozici pro tvorbu nového ústředního bodu městské části, jež v současnosti Obřany postrádají. Ústředním bodem projektu se stala podpora lokálního potenciálu rozšířením nabídky městských aktivit a rekreačních možností, včetně neopomenutelné úcty k průmyslovému dědictví, kterým se může Brno pyšnit. Při práci s návrhem na revitalizaci ostrova bylo třeba přistoupit k radikálnějšímu zásahu v podobě vyčištění ostrova od nevhodných, konstrukčně, staticky či architektonicky nevyhovujících budov a opětovně tak docílit zpřístupnění areálu široké veřejnosti. Stěžejním prvkem celého návrhu se proto stala budova bývalé přádelny, která je svou současnou polohou, vzhledem a památkovými kvalitami předurčena pro umístění hlavní a dominantní funkce, jež byla po předešlých analýzách a průzkumech přisouzena muzeu textilu. Jako protipól této výrazné objemové struktury byla navržena rozsáhlá volná a zatravněná plocha parku, která byla vyčištěna od bývalých nevyhovujících objektů. Zachované objekty bývalé textilní továrny byly naopak individuálně revitalizovány a navrženy s novými vhodnými funkcemi.
|
|
|
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
|
|
|
Polyfunkční blok na území bývalé textilní továrny Vlněna v Brně
Šturm, Vladimír ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Projekt se zabývá analýzami stávajícího stavu továrního areálu Vlněna a jeho okolí, návrhem urbanistické studie a detailním řešením polyfunkčního bloku domů v tomto areálu. Urbanistická studie reaguje na aktuální záměry města Brna a vytváří přehlednou urbanistickou strukturu, která respektuje stávající dominanty v území. Řešený urbanistický blok kombinuje zachované objekty továrního areálu Vlněna s dostavbami nových objektů, které dotváří urbanistickou strukturu. Dvě původní správní budovy přejímají bytovou a hotelovou funkci. Hala oprav je upravena pro kulturní využití s návazností na vnitroblok. Původní budova vyšívárny spolu s dostavbou tvoří kreativní centrum s ateliéry, prezentačními místnostmi a výstavním prostorem v parteru. Blok je uzavřen novostavbami relaxačního centra s wellness a sportovními aktivitami a bytovým domem. Novostavby navazují na podzemní parkoviště.
|
|
|
Revitalizace hotelového zařízení, Přehrada Brno
Švec, Martin ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Představuji návrh nového využití bývalého rekreačního střediska, které se nachází v krásném prostředí u Brněnské přehrady. Je již delší dobu nevyužívané a chátrá. Bylo postaveno v 70. letech 20. století pro potřeby Socialistického svazu mládeže. Byly zde pořádány politické konference a vzdělávací pobyty pro studenty středních a vysokých škol. Nové využití bude obdobné. Jen socialistické ideály nahradí ideály dnešní společnosti – zejména přátelství lidí k životnímu prostředí. Vznikne zde ekologické vzdělávací centrum s konferenčními prostory, společenským sálem a ubytováním. Univerzálně pojatý návrh umožňuje využití budovy také pro mezinárodní studentské worskhopy, školení, firemní akce apod. Ekologické vzdělávací centrum především samo jde příkladem. Díky samotnému konceptu původní budovy se přímo nabízí přestavba na pasivní dům využívající přírodní materiály a obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k velice špatnému technickému stavu a devastaci původní budovy budou využity pouze základy a nosná konstrukce. Toto řešení je ekonomičtější než demolice a následná novostavba. Nosnou podstatu budovy máme téměř zadarmo, pokud ovšem v ní provádíme minimální úpravy a co nejvíce zachováme původní tvar budovy. Na nosném ocelovém skeletu bude vybudován nový lehký dřevěný obvodový plášť s tepelnou izolací z konopných vláken. Většina povrchů střech bude pokrytá fotovoltaickými fóliemi a zdrojem tepla bude tepelné čerpadlo. Pozemek nabízí velice příjemné prostředí pro pobyt. Je trvale osluněn a z většiny jeho plochy je krásný výhled na přehradu. Hlavní budova a bungalovy výhledů dobře využívají. Celý rekreační areál již v původním stavu byl navržen, aby podporoval setkávání, poskytoval největší možnou svobodu pohybu a volby aktivit, přičemž pokoje a bungalovy dopřejí rekreantům naprosté soukromí. Exteriér a interiér budov se prolínají. Celý areál – uvnitř i venku – je živý. Oproti pokojům – ostrůvkům klidu. Tento koncept uplatněný již v návrhu ze 70. let je zachován. Původní budova hotelu se také vyznačuje kvalitní architekturou – rozhodně nadprůměrnou v době vzniku. Přispívá k tomu dynamicky vyvážená architektonická kompozice – inspirativní i dnes, a také zajímavé řešení interiéru společenských prostorů. Tento návrh se snaží na představené kvality navázat. Pozemek je doplněn o relaxační prostory a stezku zdraví, oproti původnímu stavu je celý veřejně přístupný a slouží jako park pro trávení volného času na přehradě.
|
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
|
|
Prezentační pavilon Papírny WANEMI, a.s. v Zábřehu
Machovská, Věra ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Při návrhu prezentačního pavilónu jsem se snažila navázat na svou předdiplomovou práci, ve které jsem řešila prostor biocentra, aby území působilo jednotným dojmem. Základní myšlenka při návrhu biocentra spočívala ve vytvoření terénních valů, které opticky navazují na kopce za továrnou. Zároveň tak rozbijí velkou plochu továrních objektů. Při návrhu prezentačního pavilónu potom vznikla stavba, tvaru terénního valu, která bude přirozeně zapadat do charakteru parku řešeného zeleného pásu.
|
|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
host ::
RSS.