|
| |
|
|
Inventarizace molekulární biodiverzity ichtyofauny ČR - představení započatého projektu
Mendel, Jan ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo ; Bartoňová, Eva ; Šanda, R. ; Koníčková, Milena ; Urbánková, Soňa
Studie založená na mezinárodní spolupráci by chtěla významně přispět k poznání a popisu druhové pestrosti celé české ichtyofauny pomocí aplikace komplexního přístupu. Objektem inventarizace a následné katalogizace jsou recentní původní a nepůvodní druhy ryb a mihulí, žijících ve volných vodách ČR. Získané výsledky jsou současně využity pro mezikontinentální srovnání všech druhů ryb prostřednictvím "DNA barcodu" v rámci platformy BoLD. Závěrečné souhrnné vyhodnocení přispěje k aktualizaci podkladů monitoringu systému Natura 2000 a přinese zásadní informace a doporučení Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Nový design druhových kolekcí typových jedinců konstruovaný na pozadí komplexního přístupu a sestavení podrobného voucheru bude velkým přínosem pro národní muzea ČR. Konzervační přístup nové referenční kolekce současně umožní srovnávací DNA analýzy sbírkových jedinců i v budoucnu.
|
|
|
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
|
|
|
Revitalizace toku Moravy versus podnikatelské záměry
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Papoušek, Ivo ; Vetešník, Lukáš
Tok řeky Moravy je významným nadnárodním biokoridorem s velkým biologickým potenciálem, o čemž svědčí i výsledky recentních ichtyologických sledování. Existuje plán revitalizačních projektů s cílem zprůchodnění migračních barier a repatriaci původních druhů živočichů. Současně se však na toto území soustřeďuje řada podnikatelských záměrů, jejichž realizace by tyto snahy zcela znemožnila či omezila. Měl by proto být nejprve proveden komplexní biologický průzkumu celého toku Moravy a následně vypracován detailní projekt zpřírodnění říční nivy včetně stále existujících fragmentů původního koryta. Ten by pak posloužil jako základ pro centrálně posuzované potenciální podnikatelské záměry.
|
|
|
Nejnovější poznatky o druhové pestrosti hrouzka rodu Gobio a Romanogobio na území ČR a SR
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel
V posledních 15 letech taxonomie a systematika hrouzka doznala rozsáhlých změn. Mezi hrouzky se nachází mnoho taxonů, které jsou endemity v různých oblastech Evropy a Asie a v různých stupních ohrožení. K důležitým poznatkům pro ochranu ichtyofauny ČR a SR patří potvrzení rodové diferenciace původního rodu Gobio na rody Gobio a Romanogobio. Původně chápaná jednotná struktura druhu Gobio gobio se na základě genetických analýz průkazně rozdělila na struktury, kterým lze přisuzovat druhovou úroveň (G. gobio, G. obtusirostris, G. carpathicus a Gobio sp.). U druhů rodu Romanogobio dochází ke změnám jejich odborného označení: původní R. albipinnatus lze rozdělit na druhy R. vladykovi a R. belingi. Původní druh R. kesslerii lze rozčlenit na R. banaticus a patrně i Romanogobio sp. S ohledem na nově zjištěné poznatky je nutné revidovat systém efektivní ochrany zjištěné biodiverzity u uvedených taxonů. Byly vymezeny oblasti sympatrického výskytu a byla prokázána hybridizace v rámci obou rodů.
|
|
|
Ploidní a sexuální status komplexu "Carassius auratus" ve vodách České republiky
Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo
V České republiky nepůvodní komplex „Carassius auratus“ zahrnuje formy: C.a. auratus (okrasná forma), C.a. gibelio (dominantní forma), C.a. langsdorfii (japonská forma). Všechny vyskytující formy mají východoasijský původ. Forma C.a. gibelio je hodnocena jako „nepůvodní invazivní druh“. Tato forma pronikla do vod ČR okolo roku 1975 z povodí Dunaje a postupně s pomocí člověka se rozšířila. Původní okupační jedinci byly pouze triploidní samice rozmnožující se gynogeneticky. První samci se objevili v povodí Dyje po roce 1990 a začala transformace samičího unisexuálního typu populace (3n) na typ smíšený, kdy se mění jak sexuální tak i ploidní status populací C.a.gibelio. V současnosti se u C.a. gibelio globálně zastoupení samců pohybuje okolo 30 %, při čemž většina jsou diploidi a pouze ojediněle se vyskytují triploidi. U samic, které v populaci stále převažují, větší část (60%) jsou triploidi a menší část diploidi. Zcela ojediněle se vyskytnou u obou pohlaví jedinci tetraploidní.
|
|
|
Populační a genetická struktura pstruha obecného a lipana podhorního jako základ úspěšného rybářského obhospodařování
Halačka, Karel ; Papoušek, Ivo ; Kohout, Jan ; Vetešník, Lukáš ; Lusk, Stanislav ; Mendel, Jan ; Šlechta, Vlastimil
Cílem práce bylo poznání dynamiky populací lososovitých ryb. Pozornost byla zaměřena zejména na genetickou diverzitu populací pstruha obecného a lipana, dále pak na vybrané morfologické znaky (struktura pokožky). Genetické analýzy pomocí D-loop a cytochromu b ukázaly extrémní uniformitu našich populací v rámci všech třech úmořích. Vlivem antropogenních zásahů (umělé reprodukce spojená s převozy násad či generačních ryb) byl zcela narušen výsledek přirozené diverzifikace vedoucí ke vzniku místních, daným podmínkám přizpůsobených subpopulací (naprostá většina jedinců byla jednotného (atlantského) holotypu). Srovnávací studie zabývající se strukturou a dynamikou pokožky pstruha obecného, duhového, sivena amerického a lipana ukázala výrazné rozdíly zejména v zastoupení sekrečních buněk. Jejich nižší podíl v lipana může souviset citlivostí k zaplísnění v povýtěrovém období.
|
|
|
Sekundární rybí pásma a výskyt lipana podhorního (Thymallus thymallus) v České republice
Halačka, Karel ; Lusk, Stanislav ; Vetešník, Lukáš
V práci je sledován vztah mezi vznikem sekundárním pstruhovým pásmem pod údolními nádržemi a rozšířením lipana podhorního ve vodách České republiky. Lipan podhorní byl již v minulosti uváděn jako potenciálně perspektivní ryba pro naše toky. To bylo potvrzeno obrovským nárůstem jeho úlovků v 70. a 80. letech minulého století. Velký význam pro tento nárůst měl prostor vzniklý vytvořením sekundárních pstruhových pásem pod řadou v té době vznikajících vodních děl. Na přelomu století však došlo ke zlomu a početní stavy klesly opět na úroveň 50. let minulého století. Lze konstatovat, že tyto lokality se jeví za určitých podmínek jako velmi vhodné pro tento druh, je však ještě třeba sledovat celkovou dynamiku tohoto biotopu, aby bylo možno nastolit optimální režim vhodný pro v něm zastoupené organismy a tak i vznik stabilní rovnováhy.
|
|
|
Velkoplošná rehabilitace říční krajiny v záplavovém území dolní části řeky Dyje
Lusk, Stanislav ; Pražák, O. ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Řeka Dyje v trati Lednice – Bulhary byla napřímena, zkanalizována a obklopena protipovodňovými hrázemi. Záplavové území u Podivína bylo z velké části přeměněno na ornou půdu. Plochy označené jako tzv. mokřady a rákosiny byly v důsledku eliminace záplav a postupného zanášení (zazemňování) až na výjimky v některých obdobích roku zcela bez vody. Došlo k vymizení původního společenstva ryb charakteristického pro aluviální biotopy. V levobřežní části záplavového území Dyje u Podivína byla vytvořena obora pro spárkatou zvěř o ploše cca 470 ha, kde je jeden soukromý vlastník celého tohoto územního fragmentu. V posledních dvou letech je postupně orná půda převáděna na louky a lužní les. Postupně je realizována i obnova a rozšiřování trvalého zavodnění částí označených jako mokřady. Dochází tak k výraznému zlepšení podmínek pro trvalý výskyt ryb a pro cílenou obnovu rybího společenstva s dominancí nativních druhů pro tuto oblast (společenstvo typu Carassius-Misgurnus).
|
|
|
Molekulárně-biologické analýzy hrouzka Kesslerova ve vodách České republiky a Slovenska
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Hrouzek Kesslerův patří ke kriticky ohroženým druhům chraněným národní i evropskou legislativou. Uvádíme první poznatky o genetické diverzitě 5 populací R. kesslerii z českých a slovenských řek. Na základě sekvenčních analýz částí control regionu i prvního intronu S7 r-proteinu bylo analyzováno 30 jedinců. Bylo zjištěno celkem 9 haplotypů. Nejvyšší variabilitou se vyznačovala populace z Bečvy se 3 haplotypy, dva haplotypy vykazovaly populace z řek Morava, Topl’á, Ipel’ a jediný haplotyp se vyskytoval u všech jedinců z řeky Laborec. Vnitropopulační diverzita nepřevyšovala hodnotu 0,7%. Analýzy mtDNA poukázaly na existenci dvou skupin, lišící se o 6,2%. První skupinu tvořili jedinci z řeky Bečvy a Ipel’u a druhou tvořili jedinci z Topl’é, Laborce a Moravy. Mezipopulační diverzita uvnitř první skupiny činila 0,4% a uvnitř druhé skupiny 0,5 - 1,0%. Kombinace metod sekvenování úseků mtDNA a nDNA a alozymové analýzy odhalila výskyt hybridů G. gobio a R. kesslerii v řekách Morava a Ipel’.
|
host ::
RSS.